Zprávy z internetu

  „Skoro tak stará jako člověk jest jeho chuť či jeho touha se přestrojovat, objevit se někým jiným nežli vskutku jest a tak svému tělu propůjčit podobu osoby cizí – a sice té, která se mu zdá nejpůvabnější a nejinteresantnější, jejíž bytosti se buď cítí nejpříbuznější aneb která právě naopak jej svou protivou vábí k napodobení.“ O kostýmech a kostýmování, Nové módy, 1893 Po svých dávných předcích jsme zdědili touhu být na chvíli někým jiným. Tak jako oni, navlékáme se alespoň jednou za rok do masek a kostýmů. Počátky masopustního veselí můžeme najít v pohanském kultu zimního slunovratu. Úplně první

zmínky lze najít v antice. Původem byl masopust starořímskými slavnostmi, které se jmenovali Saturnálie, a oslavovaly Saturna. Nejde tedy o svátek křesťanský, nýbrž oslavu přírody a začátku jara. Masky na masopust jsou součástí jedné prastaré tradice, kterou známe pod označením Masopust. V Evropě je toto období pro změnu spojováno zase s karnevaly. Zajímavé na masopustu je, že i když jde o pohanský kult, najdete ho dokonce i v církevním kalendáři. Stalo se tomu po marné snaze tento zvyk nějakým způsobem potlačit. Církev to nakonec vzdala a raději reji masek vymezila přesně určený čas. Datum, odkdy masky na masopust lidé nosí, se přesně neví. Masky stály u kolébky nejstarších mýtů a rituálů. Člověk, který si nasadil na tvář masku, se stával jinou bytostí. Nabýval magické moci rozmlouvat se svými bohy a zemřelými předky. Mohl vzývat tajemné přírodní síly. Sám nepoznán měnil lidský osud. Ty nejstarší záznamy o maskách pochází již z 6. století, tedy z doby předkřesťanské, vlivem rekatolizace však vymizely. Církev totiž reje masek zakazovala. Do ulic se tak masky opět navrátily až ke konci 19. století. Dělo se tomu tak díky posilování českého vlastenectví. Povědomí o maskách pochází právě z tohoto období. Ví se však, že zvířecí masky pochází ještě z dob předkřesťanské. Převleky za jiné lidské postavy se objevily až mnohem později. Lidé věřili, že když se převléknou za zvíře nebo postavu, přebírají jeho vlastnosti i moc. Do masek se v minulosti převlékali pouze muži. Ženám to bylo zapovězeno. Masky představovaly plodnost a smrtelnost. Ty starší poukazovaly na úctu k přírodě, ty novější parodovaly různé postavy a byly spojeny s jistou vzpourou vůči spořádanému životu. Masopustní průvod měl za úkol způsobit chaos, nepořádek a zatančit si s děvčaty. Někdy se hrávala malá divadelní představení. Převlékání do kostýmů a tanec nebylo bez významu, spojeno to bylo s podporou plodnosti zvířat a bohatou úrodou na polích. Vzhledem k tomu, že masopust byl spojen i s koledou, ti chudší si tak mohli také trochu přilepšit. Masky jsou neobyčejně atraktivní a mnohé jsou v rodinách uchovávány po řadu generací. Každoročně znovu tak probíhá velké, pouliční, lidové divadlo, jehož aktéry jsou obyvatelé celých vesnic. Je to fascinující. Pozapomenuté významy a rituály pastýřské kultury, plodnostní ceremoniály a vzpomínky na bakchanálie se v současné realitě proměnily na kolektivní, zábavnou hru, již stále ovlivňuje vědomí, že existují důležité přírodní síly, s nimiž je dobré být v kontaktu. Masopustním radovánkám však neholdovali pouze prostí lidé, oblíbili si je i šlechtici a panovníci. Ti však reji v maskách říkali karneval. Předpokládá se, že to byli právě čeští králové, kteří taneční zábavy šlechticů v maskách dostali dále do Evropy. Poslední firma v Evropě, která vyrábí tradičním postupem papírové masopustní a karnevalové masky, je v Zákupech na Českolipsku. Masopustní masky ze Zákup se vyrábějí stejnou technikou jako před sto lety. Kousky papíru prosycené lepidlem se vlepují do formy, po uschnutí se ostříhají, ručně vytlučou a vymalují a nastříkají lakem.   Zdroj: Masopust. In Ottův slovník naučný. 16. díl. Praha: J. Otto, 1900. 6 Šimša, Martin: Masopustní obchůzka „hřebenářů“ – nové aspekty jejího výkladu. Národopisná revue, 2007, Připravuje: Miroslav KŮS ANDRES Foto: archiv autora