Zprávy z internetu
Kategorie: Šumava
Ve Vimperku zahájila vernisáží výstava fotoobrazů s názvem Moje Šumava aneb Šumava objektivy 53 fotografů. V krásné historické budově, kde se nachází knihovna ve Vimperku, přivítala přítomné, autory i veřejnost vedoucí knihovny Eva Buryánová, která poděkovala zejména pánům Vladimírovi Kuncovi a Toníku Yetimu Jelínkovi, kteří jsou otcové této myšlenky a poděkovala za to, že tato zajímavá výstava může prostorách vimperské knihovny být.
Jeden z nejkrásnějších jihočeských koutů kolem zaniklé vsi Pohoří na Šumavě v Novohradských horách se má stát chráněnou přírodní památkou. O návrhu informoval krajský úřad. Podle postupu se k němu mohou do 90 dnů vyjádřit dotčené obce a vlastníci pozemků. Například starosta Pohorské Vsi z toho nadšený není.
Mykologové, pedologové, dendrochronologové a další specialisté vyráželi v letech 2021 a 2022 do jádra Boubínského pralesa na Šumavě. Cílem jejich bádání bylo mimo jiné zjistit, zda a jak se liší společenstva hub osídlující nastojato odumřelé smrky ve srovnání s těmi, jež se vyvrátily zaživa.
Premiéru dokumentu Voda ztracená a vrácená z dílny Radka Plíhala připravila Správa Národního parku Šumava na Světový den vody 22. března ve Vimperku a následně 23. března v Kině Sušice.
Netradiční spojení chutí a kvalitní ingredience. To jsou dvě domény, které z džemů a marmelád Rose Garden dělají produkty, jež milují nejen běžní spotřebitelé, ale také bodují na mezinárodních soutěžích a možná si na nich pochutnává i britská královská rodina.
Hořičtí zkouší Pašije. Na Květnou neděli zahrají v Českém Krumlově Hořice na Šumavě 27.března 2023: Hořičtí ochotníci mají za sebou první zkoušku před letošní první inscenací pašijových her, které se budou hrát v nedělí 2.dubna v zadní klášterní zahradě v Českém Krumlově. Jedná se o velkolepé, divadelní ztvárnění novozákonního příběhu o ukřižování Ježíše Krista, kdy se na scéně objeví až 60 herců. Hořičtí ho hráli poprvé před 30 lety, v roce 1993. S výjimkou covidové pandemie, tu hrají pašije každý rok. Tímto představením v Českém Krumlově začíná velká, mezinárodní akce nazvaná Europassion 2023, jehož vyvrcholením bude setkání herců
Předpovědi meteorologů vyšly. Šumavu zasypává nový sníh. Silnice ze Stachů na Kašperské Hory podle informací řidičů na sociálních sítích blokují kamiony, které nemohou právě vinou hustého sněžení pokračovat v jízdě.
Železniční trať vede překrásnou krajinou po úpatí zalesněných kopců, v nichž lze dodnes nalézt pozůstatky Zlaté stezky. Všude kolkolem zeleň, modrá obloha nad hlavou a dole zpívá dovádivý potok. Zbývá si jen představit houkání parní lokomotivy a jsme v zlatých časech železnice za starého mocnářství. Záměry vybudovat železnici do Vimperka se datují již do roku 1872. Povolení ke stavbě bylo uděleno až 18. dubna 1892, ale již 14. října 1893 byla železniční trať Strakonice–Vimperk slavnostně otevřena. Dne 25. dubna 1899 se odstřelem skály v oblouku za vimperským nádražím započalo se stavbou železnice Vimperk–Volary. Už 6. listopadu 1899 je dokončen
Vážení diváci, vítáme vás u 12. vydání Vimperského zpravodajství. Dnešní první reportáž je věnována premiéře filmu Voda ztracená a vrácená. Ten představila veřejnosti ve středu 22. března Správa NP Šumava. O výběrovém řízení na místo referenta odboru sociálních věcí a zdravotnictví jsme si povídali s tajemníkem městského úřadu Janem Tůmou. S dubnovým programem MěKS Vimperk vás seznámí Tomáš Jiřička. Informace k výtvarné soutěži s názvem Soužití člověka s přírodou si pro vás připravila Martina Maunová. V závěru vysílání se pak podíváme na koncert Veroniky Spiegelové s kapelou Naboso. Zpravodajství uzavře pravidelný kulturní přehled. Video spustíte kliknutím na obrázek:
V letošním roce bude v šumavské Železné Rudě pokračovat rekonstrukce průtahu městem. Měla začít již v dubnu, ale to se dle Ředitelství silnic a dálnic nestihne.
Flašinetář Chaloupka dřevěná, došky je pokryta, choulí se u řeky, vlídně vás přivítá. Žije tu stařeček, nikoho nemá, dávno už zemřela mu jeho žena. Tolik se trápila, mučil ji žal, dravý proud řeky jim Aničku vzal. Jen kolébka zastrčena v rohu, připomíná tu šťastnou dobu. Krokem už znaveným flašinet tlačí, počasí škaredé, skoro až k pláči. Nemůže lenošit, musí jít hrát, nemá kde peníze na jídlo brát. Chatrný oděv zahřát nestačí, teplou polévku má nejradši. V kachlových kamnech až zatopí, zkřehlé ruce růženec uchopí. Chraň mě a opatruj Pane můj, v mém těžkém životě při mě stůj. Šedivou hlavu
Tam v světě kopců a vrchů, kde les roste z dolin k samému temeni, a i ten miloučký kamenný starý svatý je už trochu znaven tím věčným šuměním, v údolí, kterým vede silnička jediná, tak úzká, že každý vozka ji šťavnatým slovem proklíná, a kde mlýnský potok jak pasáček zpívat zdá se mi, přes luka skákat a snít pak zdlouha mezi olšemi, klapal jeden mlýn, hlučela pila, šumělo mlýnské kolo pozdním večerem, ať jak chci vzpomínám, neznal jsem větší krásy v světě veškerém! Pak zaroste houštím a hložím, co bylo, to málo, kde kdysi mlel můj mlýn, a nakonec
Správa Národního parku Šumava se dlouhodobě snaží zachránit zbytkovou populaci perlorodky říční ve Vltavském luhu. Od roku 2011 se začaly připravovat a realizovat větší projekty zaměřené nejen na zjištění skutečného stavu populace perlorodky ve Vltavě, ale na získání informací o řece, o chování perlorodky a jejích vazbách na prostředí a hostitele. Proto se o perlorodce ve spojení s Teplou Vltavou mluví čím dál častěji.
Správa Národního parku Šumava se dlouhodobě snaží zachránit zbytkovou populaci perlorodky říční ve Vltavském luhu. Od roku 2011 se začaly připravovat a realizovat větší projekty zaměřené nejen na zjištění skutečného stavu populace perlorodky ve Vltavě, ale na získání informací o řece, o chování perlorodky a jejích vazbách na prostředí a hostitele. Proto se o perlorodce ve spojení s Teplou Vltavou mluví čím dál častěji. Co je tedy nového? V loňském roce ukončený projekt „Posílení a ochrana populace perlorodky říční v NP Šumava (2017 – 2022)“ byl zaměřený zejména na zvýšení počtu perlorodek v řece, sledování kvality prostředí a výběr
Správa Národního parku Šumava se dlouhodobě snaží zachránit zbytkovou populaci perlorodky říční ve Vltavském luhu. Od roku 2011 se začaly připravovat a realizovat větší projekty zaměřené nejen na zjištění skutečného stavu populace perlorodky ve Vltavě, ale na získání informací o řece, o chování perlorodky a jejích vazbách na prostředí a hostitele. Proto se o perlorodce ve spojení s Teplou Vltavou mluví čím dál častěji. Co je tedy nového?
Přestože Ski&Bike Špičák na Šumavě avizoval možné ukončení zimní sezony, bude se tam lyžovat dál. O víkendu byla návštěvnost nízká, řádově se každý den jednalo o nižší stovky lyžařů.
„Čeština je krásná řeč. Ona má obrovskou plejádu slov pro obyčejný věci. Třeba kulaťoučké jablíčko. To neřeknete jinou řečí. Angličan musí říct ´a litte round apple´, malé kulaté jablko… Tomu přece chybí barva i vůně.“ Jan Werich, český herec, dramatik a spisovatel 1905 – 1980 Na počátku všech věcí prý bylo slovo, vyslovené Bohem: je v tom významný jinotaj. Žel, bohužel, ano, témuž Bohu žel – na konci všech věcí bude zřejmě zase slovo – slovo, pokažené, znehodnocené člověkem. Kéž bych byl jen zbytečným pesimistou, soudím-li, že se ta doba – dokonce za potlesku publika – blíží… To,
Přátelé, radujme se, jaro je tady, i když to za okny ještě tak nevypadá. Probuďme se ze své dřímoty! Nastane jarní rovnodennost. V mnoha kulturách tento den rovnodennosti označoval počátek jara, roční období, které lidem v severních končinách přinášelo konec zimního strádání a nový rozkvět života. Teplé paprsky jarního slunce zahánějící poslední zbytky zimního smutku, nenálady a chmurných myšlenek. Sluneční svit doslova umí rozsvítit naše myšlenky, zvládne vyčarovat nádherné teplo v našem těle, naději v duši a dokáže nás otevřít očekávání všem možnostem, které sebou jarní tep přírody a života přináší. Delší den a jeho světlo dodává svoji jedinečnou
Dobrý den, vážení diváci. Vítejte u 11. vydání Vimperského zpravodajství. 14. března pořádala ZUŠ Vimperk krajské kolo soutěže základních uměleckých škol. Podrobnosti k soutěži nám prozradil Pavel Vališ. Pozvánku na Velikonoční trhy, které se uskuteční 1. dubna, si pro vás připravil Tomáš Jiřička. Další reportáž je věnována druhému pokračování Námořnického karnevalu. To proběhlo v neděli 12. března. O Jarním poháru, který hostil v sobotu 11. března vimperský zimní stadion, jsme si povídali s Davidem Vinšem. S výsledky posledního závodu staršího žactva Ski klubu Šumava vás seznámí Olina Honsová. Vysílání uzavře pravidelný kulturní přehled. Video spustíte kliknutím na obrázek:
Šumava vydala další tajemství. Po čtvrt století se tu znovu podařilo objevit pralesní druh choroše - ohňovce rezavohnědého. Tato houba se v Evropě mimo Skandinávii, ruskou tajgu a Bělověžský prales vyskytuje velmi vzácně.