Zprávy z internetu

Celé léto probíhal na Šumavě rozsáhlý monitoring zaměřený na velmi vzácný druh bezobratlého živočicha – trnoštítce horského (Tragosoma depsarium). Podobně, jako v případě kornatce velkého (Peltis grossa), který se na Šumavě znovu objevil po více než 100 letech, se jedná o velmi vzácného brouka, který se vyskytuje jen na několika málo místech v Evropě a to ještě v malých populacích. V Národním parku Šumava byl ale jeho výskyt prokázán na skoro celém území, s hlavním těžištěm na jihu.

  Přijměte pozvání na podzimní přednáškový cyklus Muzea středního Pootaví Strakonice   Začínáme v úterý 19. září přednáškou: Klostermannové – otec a syn 19. září od 17 hodin ve víceúčelovém sálu muzea   Ondřej Fibich nám představí život a dílo lékaře Josefa a spisovatele Karla Klostermannových   V rámci podzimního cyklu se můžete ještě těšit na: 3. 10. Ztracený příběh Krále Šumavy, … aneb co nám nejen jeho autor zamlčel 24. 10. Obecné dějiny Židů v Čechách 7. 11. Jitex Písek a řízená industrializace jihozápadních Čech 21. 11. Sv. Jan Nepomucký a Strakonice: ohlédnutí za svatojánským zázrakem (1718)   Na viděnou se těší Oddělení programu a

[ Číst celou zprávu ]

  Nakladatelství Euromedia (EUROMEDIA GROUP, a.s.) vydalo další román vimperského rodáka Martina Sichingera. Kniha Zítra přijde Olah získala Literární cenu Knižního klubu. Bylo nás pět za časů normalizace – tak by se dal charakterizovat tragikomický román ze šumavského pohraničí, líčený očima Michala Zídka, žáka 7. C vimperské Základní školy československo-sovětského přátelství. On a jeho spolužáci národnostně pestrého původu – tak charakteristického pro místa poblíž naší západní hranice – prožívají svá chlapecká dobrodružství, hrají si na indiány, užívají si školních radostí a starostí. Zdobí budovatelské nástěnky, běhají při branném cvičení v plynových maskách… A tváří v tvář zákeřným praktikám soudruhů učitelů,

[ Číst celou zprávu ]

Turisté na Šumavě jsou někdy neskuteční. V sobotu 16. září Bohumil Kantor ve službě stráže přírody u Pramenů Vltavy našel poškozenou dřevěnou sochu.

  … Páně Vlčka hnala vzhůru do svahu nejen touha poznat nové, turisticky zajímavé oblasti jeho milované republiky, ale především vidina nových turistických štítků, jichž byl vášnivým sběratelem. Na doporučení kolegů turistů se objevil na úpatí šumavského hřebenu. Pro vytoužené štítky byl vybaven zbrusu novou ohýbanou trnkovkou, zakoupenou zvláště pro tuto cestu. Ale to už se na vrcholu objevila dřevěná rozhledna. Páně Vlčkovi až oči přecházely z nabídky turistických štítků. Vybral si z mnoha tvarů a materiálů krásný mosazný, s českým nápisem, ražený ve firmě Vladimír Podivín z Prahy. Prodejce mu ho vzápětí ochotně připevnil mosaznými hřebíčky na hůl. Panu

[ Číst celou zprávu ]

Jeden z nejvzácnějších brouků Evropy, trnoštítec horský (Tragosoma depsarium), je doma na Šumavě. Prokázal to rozsáhlý monitoring, jenž probíhal na Šumavě po celé léto.

Vzácný brouk trnoštítec horský, který se vyskytuje jen na několika místech v Evropě, se objevil na Šumavě. V národním parku ho biologové při monitorování nalezli téměř na celém území, zejména na bezzásahových plochách s vytěženým dřevem.

Foto: Zdeněk JUNGVIRT     Následující snímky jsou ze zápasu s mužstvem Šumavanu Vimperk:                 Autor už nezná přesnou dataci tohoto a dalších zde pod tímto titulkem zveřejňovaných snímků, přesto se domnívá, že by neměly zůstat pouze v jeho archivu, ale že mohou zajímat i mnohé čtenáře.    

Kdo správně uhádne, kde jsme pořídili tento snímek? Pište do komentářů. Autor první správné odpovědi bude pochválen. (red)      

V zahradě školní družiny, která tehdy v šedesátých letech sídlila v budově dnešní mateřské školy v ulici 1. máje, bylo i toto malé letadlo. Foto z knihy Vimperk – město pod Boubínem      

Rovných sto let je tomu letos od doby, kdy byla na Pancíři na Šumavě otevřena rozhledna, na kterou se vydávají tisíce lidí.

  Mlatci, řemeslo už dávno zaniklé a přicházeli po žních, až bylo obilí vyschlé. S mlácením obilí počalo se hned po žních. Stávalo se však, že i ve žních se muselo mlátit něco obili na spěch, když docházel chléb a pro dobytek nebyla sláma ke krmení. Jindy se stávalo, že na mlátě ležely vedle sebe dvoje obilné pohrabiny, neboť se na vrstev již nevešly; a aby se mohl třetí druh obilí do stodoly svážet, musely být pohrabiny z mlatu odklizeny. Lze si představit, za letních parných dnů co to znamenalo mlátit cepem a k tomu pohrabiny; jaká to byla nevábivá

[ Číst celou zprávu ]

Krásné životní jubileum, sto let, oslavila počátkem září Emilie Hlomová, která se před několika lety přestěhovala na Šumavu do Čachrova.

Pokud chcete v nebližších dnech v okolí Plzně vyrazit na houby, máte smůlu. Nerostou. Za plnými košíky tak musíte až na Šumavu. To samé museli udělat i plzeňští mykologové, kteří potřebovali exponáty hub pro jejich víkendovou výstavu v Arboretu Sofronka.

Vůně vepřového masa se linula celým okolím Hartmanic, kde se jako tradičně konalo Mistrovství Šumavy v pečení prasat, a letos šlo o ještě větší akci. Lidé ochutnávali osmnáct vypečených prasat.

Kovozoo ve Starém Městě na Uherskohradišťsku představí v sobotu 16. září um řemeslníků. Návštěvníci uvidí práci kovářů, truhlářů, hrnčířů nebo svářečů. Ve spolupráci s Muzeem jihovýchodní Moravy ve Zlíně postaví organizátoři také historickou pec, v níž se bude tavit železná ruda. Na tavbu naváží ukázky zpracování železa, sdělila ČTK Martina Juřenová ze skupiny REC Group, která areál provozuje.

  „Jsou stromy, které si budeš do smrti pamatovat jako některé lidské tváře; jsou stromy, které jsou téměř svaté.“ (Karel Čapek) Krajina je jako kniha, v níž můžeme číst příběhy těch, kdo jí utvářeli, kdo v ní zapustili své kořeny, i těch, jejichž kořeny byly ze země násilně vyrvány a na jejich místě zanechány šrámy, které zůstanou zřetelné ještě po mnoho desítek let. Významným svědectvím o předválečném osídlení území jsou staré ovocné stromy. Nacházíme je podél cest, na rozcestích, mezích, ale nejčastěji právě v místech bývalých zahrad a sadů. Jsou nejen památkou na osídlenou a obhospodařovanou krajinu 1. poloviny 20.

[ Číst celou zprávu ]

Dobré a levné jídlo. Dle některých lidí nejdou tyto dvě označení dohromady, ale není tomu tak. Obyvatelé Klatovska mají hned několik tipů, kde si dobře pochutnají a nenechají tam za útratu polovinu výplaty. A jde o restaurace ve městě, ale i v obcích.