Zprávy z internetu
Kategorie: Počasí
Meteostanice Plechý v nadmořské výšce 1344 m n.m. měří teplotu vzduchu a výšku sněhu již třetí zimu. Lze tak již porovnat, jaká byla meteorologická zima 2016/2017 z hlediska průměrných teplot, či dnů s teplotou pod bodem mrazu. Na podrobnější porovnání zatím ale chybí delší pozorovací řada. Co se týče průměrné teploty, ta dosáhla na Plechém za právě skončenou klimatologickou zimu hodnoty -3,0°C. Zima 2014/2015 byla tedy chladnější, naopak loňská zima byla o 1,7°C teplejší než ta právě skončená. Nejstudenějším měsícem zimy se stal leden (-6,6°C) naopak nejteplejší byl únor (-1,1°C). průměrná měsíční teplota 2014/2015 2015/2016 2016/2017 prosinec -3,2 2,1 -1,3 leden -3,8 -3,9 -6,6 únor -3,9 -2,1 -1,1 průměr -3,6 -1,3 -3,0 Dalším parametrem, který lze z hlediska teplot hodnotit, je počet
Za noc na většině území pršelo a spadlo od 1 do 15 mm. Nejvíce srážek spadlo na Šumavě, v Krušných horách a v Jizerských horách, kde se 24 h úhrny pohybovaly od 5 do 15 mm. V přílohách je zobrazena tabulka 24 h úhrnů srážek s nejvyššími hodnotami a mapa územního rozložení spadlých srážek. Dále v přílohách jsou přiloženy předpovědní mapy srážek celkových úhrnů za 24 h pro sobotu 18.3. a neděli 19.3. za období od 07 h do 07 h SEČ. Z předpovědí je zřejmé, že nejvíce srážek by mělo napadnout ze soboty (18.3.) na neděli (19.3.).
Česká republika sa rozprestiera na takmer 79 000 km², vďaka čomu je približne 1,6krát väčší ako Slovensko, ktoré je zaiste malebnejší. Alebo snáď nie? Tak ako tak, skutočnosťou je, že je Slovensko zo synoptického uhla pohľadu vyspelejšie, pretože na 1 stanicu pripadá cca 1 800 km², zatiaľ čo v Česku na 1 stanicu pripadá cca 2 100 km². […]
V průběhu dneška vane mírný západní, na Moravě a ve Slezsku jihozápadní vítr 3 až 7 m/s. Jen výjimečně se vyskytly i nárazy kolem 15 m/s, tj. 55 km/h. Doposud (do 15 hod. SEČ) zaznamenala nejsilnější náraz větru stanice na Fichtelbergu v Krušných horách. Nejsilnější nárazy větru na vybraných stanicích ukazuje tabulka:.
Sněhová pokrývka od 10. do 17. března v horských polohách pomalu odtávala. Srážky zaznamenány nebyly, teploty vystupovaly i v nejvyšších polohách na 0°C až 7°C. Aktuálně leží souvislá sněhová pokrývka na české straně Šumavy už jen v polohách nad 1000 m n.m., do 1100 metrů se často vyskytují odtáté vysluněné jižní svahy. Na německé straně Šumavy je souvislá pokrývka i v polohách kolem 900 metrů. V nejvyšších hřebenových partíích sníh odtál za poslední týden přibližně o 5 až 8 cm, do 10 cm většinou utálo v polohách do 1000 metrů. Nejvíce sněhu nadále leží v hřebenových partiích nad Březníkem a to 131
Než se v krátkosti podíváme na to, jak se sněhová bouře Stella, která se nedávno angažovala na severovýchodě Spojených států amerických, podepsala na severovýchodoamerických meteorologických dějinách, tak ještě v rychlosti zaměříme pohled na jedno časosběrné video, jež zachycuje Stellu v akci – konkrétně to, jak napadlo 20 palců neboli půl metru sněhu: https://www.youtube.com/watch?v=Vm-uLK2Bz3U Stejně jako […]
Teplé počasí zhoršuje stupně nebezpečí vzniku lavin. Ve většině alpských oblastí jsou místa s 2. stupněm nebezpečí, jen v Itálii jsou některé lokality, kde je vyhlášen 3. stupeň. Vyšší stupně lavinového nebezpečí v Alpách převažují od nadmořských výšek nad 2000 až 2200 m. V příloze jsou zobrazeny některé vybrané lokality, tak jak je zobrazují na svých stránkách jednotlivé služby v daných státech.
U nás výrazné tání sněhu a ledu již proběhlo v poslední dekádě února a v současnosti sníh je již jen na horách, který pozvolna odtává. Jako u nás jsou problémy s nedostatkem zásob vody, tak i jinde ve světě se potýkají s tímto problémem. I když na Sibiři, jak známo, padá velké množství sněhu, tak jsou oblasti, kde vodní hodnota sněhu nesplní požadované normály a řeky se nenaplní tak, jak by bylo potřeba.
„Spraha“ versus Praha aneb není 50° s. š. jako 50° s. š. Prahu bez es představovat netřeba, Prahu s es na začátku už pravděpodobně ano: Jde o dosti malou usedlost sídlící na jihovýchodě kanadské provincie Manitoba, fakticky hned u kanadsko-americké státní hranice, která má s hlavním městem České republiky společnou akorát tak zeměpisnou polohu, neb […]
Podél východního pobřeží Severní Ameriky postupuje k severu sněhová bouře Stella, prohlubující se tlaková níže, po jejíž zadní straně proniká do amerického vnitrozemí arktický vzduch od severu až severovýchodu. V souvislosti s bouří platí v severovýchodních státech USA varování před silným větrem a intenzivním sněžením. Očekává se, že do zítřejšího rána napadne na většině míst 10 až 50 cm sněhu, v některých oblastech ale nejsou vyloučené i úhrny přes 60 cm (Obr. 1). Intenzita sněžení může krátkodobě dosahovat i 10 cm/hod.
Meteorologická stanice sloužící bezmála desetitisícovému městu Moree, které tráví svůj život na severovýchodě australského Nového Jižního Walesu, přesněji nějakých 530 km severozápadně od Sydney, je v provozu od r. 1995, zdejší projevy troposféry tedy bedlivě sleduje „pouhých“ 22 let. Co se dne s přídomkem 13. 3. týče, za těch dosavadních 20 let a něco mála […]
Expediční měření výšky a vodní hodnoty sněhu se provádějí hlavně před jarním táním sněhu, kdy v něm bývá zásoba vody největší. Rozšiřují informaci o místech, kde se nevyskytují stanice s pravidelným měřením, především o vyšších horských oblastech.
Již je tomu nějaký ten pátek, konkrétně dvaačtyřicet pátků, co byl na území České republiky zaznamenán první tropický den po zimní přestávce – řeč je nyní o neděli 22. 5. 2016, která nám, tedy jen někomu, loni dopřála premiérovou zkušenost s tropickým pojetím obecně mírného českého počasí. Největší teplo tehdy bylo v Řeži u Prahy, […]
Během včerejšího večera dorazila do Španělska od severozápadu studená fronta a přinesla výrazné ochlazení, vydatné srážky a na hory i sněžení. Včerejší maximální teploty ještě překračovaly na jihu a jihovýchodě Španělska letních 25 °C, v sobotu i tropických 30 °C (např. stanice Murcia 31 °C). Dnes se budou maximální teploty pohybovat na středomořském pobřeží nejčastěji mezi 13 až 17 °C, jen v Katalánsku, kde bude méně srážek i oblačnosti, může být až 20 °C (Obr.1).
Kalendářně je příští (11.) týden vlastně posledním zimním týdnem, neboť v dalším týdnu nás již čeká jarní rovnodennost. Po většinu týdne očekáváme polojasné až oblačné počasí. Více oblačnosti bude asi ve středu, ubývat mraků bude ve čtvrtek, pátek by měl být nejslunečnějším dnem týdne. Po celý pracovní týden se prakticky nebudou vyskytovat žádné srážky, a pokud ano tak jen slabé a ojedinělé. Více srážek přinese pravděpodobně až víkend, zejména pak neděle (viz 1. obrázek).
Ve středu 1. 2. 2017 nějakých 7 hodin a 31 minut, v sobotu 11. 2. 2017 již cirka 10 hodin a 15 minut. Jinými slovy za 11 dnů zbohatnutí o takřka 3 hodiny. Oč jde? O délku dne v Longyearbyenu, hlavním a tak nějak jediném městě norských arktických Špicberk. S koncem zimy jako obvykle přišel i […]
Máme za sebou 1. dekádu měsíce března. Její průměrná teplota je předběžně 5,3 °C, což je asi o 3,5 °C teplejší než dlouhodobý průměr 1981-2010 pro toto období. Nejteplejší dnem z 1. březnové dekády je jednoznačně 4. březen, kdy celorepubliková průměrná teplota činila 10 °C (viz 1. obrázek). V tomto dni zaznamenala jedna stanice první letošní maximální teplotu vyšší než 20 °C (Dyjákovice: 20,4 °C). I srážkově patří 1. březnová dekáda mezi nadnormální: v průměru napršelo více než 17 mm srážek, což je asi 140 % dlouhodobého průměru 1971 až 2000.
Ve čtvrtek 9. 3. 2017 okolo 16:30 SEČ se severně od německého města (a zemského okresu) Würzburg, přesněji mezi ním a Karlstadtem, zformovala bouřka, u níž radar zpozoroval nápadný rotační pohyb – leckterý lovec tornád by v tuto chvíli rozhodně zpozorněl. Postupovala směrem na jihovýchod, neboť se chtě nechtě ocitla v severozápadním proudění – vzdušný […]
Včera večer postupovala přes Čechy k východu až k jihovýchodu okluzní fronta, za kterou k nám pronikl chladnější labilní vzduch. Za hlavním srážkovým pásmem fronty se vytvářela kupovitá oblačnost typu Cb, jejichž vrcholky sahaly do 8 až 9 km. Kromě intenzivnějších nočních přeháněk byly v jihozápadní polovině Čech zaznamenány i ojedinělé bouřky. Počet blesků za 24 hodin k dnešní 6 UTC je znázorněn na 1. obrázku, hustota bleskových výbojů za stejné období pak na 2. obrázku.
Zima v horských polohách rozhodně neřekla poslední slovo. Sněžení se přechodně dostalo i do poloh kolem 700 metrů n.m., souvislá sněhová pokrývka tak byla zaznamenána v polohách zhruba nad 750 metry, díky teplotám nad bodem mrazu, ale došlo k roztátí sněhu. Jiná situace byla v horských polohách, kde připadlo několik centimetrů sněhu, v hřebenových partiích místy až 20 cm sněhu. Na frontě, která přecházela ve čtvrtek 9. března večer se dešťové srážky dostaly i do nejvyšších poloh, sníh tak sesedl a odtával. Na frontě byly zaznamenány první bleskové odrazy letošního roku a to na mnoha místech hlavně v podhůří Šumavy, zejména