Zprávy z internetu
Kategorie: Počasí
Celodenní mrazy, které v těchto dnech registrujeme prakticky ve všech šumavských polohách, nazýváme tvz. "ledovými dny". Poslední tři roky (2014, 2015 a 2016) byly na celodenní mrazy velmi skoupé. Dnů, kdy teplota nevystoupila nad bod mrazu, bylo pouze mezi 16 a 18, konkrétně jde o statistiku z meteostanice ve Volarech. Letošní leden se snaží tyto statistiky vylepšit. Za 24 dnů tohoto roku byl celodenní mráz již 18 krát, takže se dá s nadsázkou napsat, že rok 2017 má splněno. To jsme ale pouze na průměru posledních 3 let, které byly na celodenní mrazy chudé. Ze statistik meteostanice ČHMÚ na břehu Lipenské
Při sněhové kalamitě obvykle napadne velké množství sněhu, které působí komplikace. V naší geografické oblasti mimo hory bývá zvykem, že větší množství sněhu napadne většinou při teplotě jen mírně pod nulou, zatímco při třeskutých mrazech, pokud sněží, tak jen velmi slabě. Jednou z výjimek byl leden 1987, kdy napadlo nezanedbatelné množství sněhu při hodně nízkých teplotách. Tato kombinace poměrně vydatného sněžení se silným mrazem působila jisté komplikace, mimo jiné například snížení účinnosti chemického posypu na komunikacích.
Delší období s teplotní inverzi se projevuje v posledních dnech zhoršováním kvality ovzduší. Od čtvrtka začal ČHMÚ postupně vydávat pro jednotlivé kraje upozornění na smogovou situaci (v důsledku vysokých koncentrací "polétavého prachu") a v současnosti mají 4 kraje vyhlášen i stupeň "regulace". V Praze nebyl stav regulace vyhlášen od listopadu 1996, takže současnou situaci můžeme z tohoto hlediska nazvat mimořádnou. Ani dnešní výstupy numerických předpovědních modelů nedávají mnoho optimizmu pro zlepšení stávající situace.
Jedinou stanicí, která měří hodnoty polétavého prachu (PM 10) na Šumavě je stanice v Prachaticích v lokalitě na Skalce. V těchto dnech je na většině území České republice zhoršené ovzduší zejména díky zvýšeným koncentracím polétavého prachu. Důvodem je inverzní ráz počasí a teploty pod bodem mrazu s bezvětřím nebo jen slabým větrem, kdy nedochází k míchání vzduchových vrstev a znečištěné ovzduší se drží v přízemní vrstvě. A jak jsou na tom se znečištěním konkrétně Prachatice? Překročeny jsou hodnoty polétavého prachu (PM 10), průměrné hodnoty se pohybují nad 100 mikrogramy na metr krychlový. Limit dle zákona o ovzduší je přitom 50 mikrogramů.
V posledních pěti dnech byly na Šumavě naměřeny v mrazových kotlinách minimální ranní teploty až na ojedinělé výjimky hluboko pod -20°C. Děje se tak díky mohutné tlakové výši, jasné obloze, bezvětří a sněhové pokrývce, tedy ideální kombinaci několika faktorů. Pokud by ještě ve výšce proudil studený vzduch, teploty by byly ještě nižší. Nad našim územím ale panuje inverzní ráz počasí, teploty na hřebenech klesají jen pár stupňů pod bod mrazu, nelze tedy minimální teploty očekávat pod -30°C. Za posledních pět dní byly průměrně nejnižší teploty naměřeny 19. ledna. V tento den byla nejnižší teplota změřena na stanici Kvilda - Perla -28,2°C.
Jurij Andrejevič Dichtjarenko je členem Ruského hydrometeorologického ústavu (tj. Ruská federální služba pro hydrometeorologii a monitoring životního prostředí, zkráceně Rosgidromet, v originále Росгидромет). Jeho domovem a zároveň i pracovištěm je hlavní město, nikoliv však Ruska, nýbrž Sibiře – Jakutsk. Tento kout Ruské federace jsme již decentně probrali s německým meteorologem Sebastianem Baldersem, nyní se však [...]
Nad ČR se vyskytuje výrazná teplotní inverze (teplota s výškou stoupá) se spodní základnou už od země. Na přiloženém obrázku (1. obrázek) je část ranní sondáže atmosféry z Prahy-Libuše. Z průběhu teploty s výškou (červená čára) vyplývá, že při zemi bylo naměřeno -10,6 °C a že do výšky cca 1000 m n. m. teplota stoupá až k +6 °C. Vzduch se proto nemůže vertikálně promíchávat (studený vzduch je těžší než teplý a nemůže tudíž stoupat) a panují nepříznivé rozptylové podmínky.
Nízká oblačnost, ale také jasná obloha. Velmi nenásilný příliv teplejšího vzduchu ve větších výškách, ale taktéž nezlomná přítomnost chladnějšího vzduchu v menších výškách. Noc z pátku 20. ledna na sobotu byla v srdci (střední) Evropy zkrátka teplotně dosti pestrá, z nemála procent kvůli tlakové výši, jejíž střed se zdržoval kdesi nad Velkou uherskou nížinou (Velkou [...]
V noci na dnešek se minimální teploty v ČR opět pohybovaly hluboko pod bodem mrazu, i když celkově bylo o několik stupňů tepleji, než-li o předchozí noci. V rámci ČR se činila průměrná minimální teplota -9,9 °C, z hlediska krajů byl v průměru opět nejmrazivější Jihočeský kraj (-15,6 °C), nejméně v průměru mrzlo v Moravskoslezském kraji (-4,1 °C). Na 5 stanicích (z celkových 240) byla zaznamenána teplota -20 °C a nižší.
Na jihu Bavorska, v Allgäuských Alpách, se v nadmořské výšce okolo 800 m n. m. nalézá nevelké městečko a hlavně zimně-sportovní středisko Oberstdorf. Německý hydrometeorologický ústav (tj. Deutscher Wetterdienst) zde začal vést své záznamy již ve 30. letech 20. století, konkrétně 10 let před tím, než se narodil 45. prezident Spojených států amerických. Byť se [...]
V noci na dnešek se minimální teploty v ČR opět pohybovaly hluboko pod bodem mrazu. V rámci ČR činila průměrná minimální teplota -15,6 °C, z hlediska krajů byl v průměru nejmrazivější Jihočeský kraj (-18,2 °C), nejméně v průměru mrzlo v Ústeckém kraji (-12,1 °C). Na 21 stanicích (z celkových 240) byla zaznamenána teplota -20 °C a nižší, na 4 stanicích naměřili teplotu nižší než -25 °C. Zcela nejnižší teplotu hlásila stanice ve Volarech na Prachaticku: -28,5 °C, kde byla i nejnižší přízemní teplota (v 5 cm nad zemí nebo sněhovou pokrývkou): -32,1 °C.
Za poslední týden se opět zvýšila sněhová pokrývka ve všech šumavských polohách. Sněžení minulý víkend bylo nejintenzivnější v centrální části Šumavy, především na Modravsku, kde připadlo nejvíce sněhových centimetrů. Hřebenové partie pokrývá více jak metrová vrstva sněhu, podrobněji jsme o tom informovali ZDE. Sněžení postupně ustalo během úterního dne (17. ledna). Prachový sníh postupně sesedá, sněhová vrstva se tak za poslední 3 dny nepatrně snížila. Z dostuplých dat leží nejvíce sněhu na hřebenu nad Březníkem, kde ultrazvukové čidlo naměřilo 123 cm, následuje Březník se 102 cm a vrchol Plechý (ultrazvukové měření) se 101 cm. Metr sněhu leží také na Černé hoře. Kolem
Že na převážné většině území České republiky v noci na čtvrtek 19. ledna 2017 nastaly vskutku dobré podmínky pro výrazné radiační ochlazování (především díky přítomnosti středu dosti masivní tlakové výše), o tom bez sebemenších pochyb svědčí nespočet hlášení z našich meteorologických stanic. Pravdou je, že předposlední den předposledního lednového pracovního týdne leckde trochu připomínal únor [...]
Minimální teploty v noci na většině republiky klesly pod -12 °C, jen ojediněle v Ústeckém kraji, v Moravskoslezském kraji v okresech Ostrava, Karviná a Nový Jíčín a v Olomouckém kraji okresech Přerov a Prostějov byly teploty místy kolem -7 °C. V uvedených lokalitách noční teploty tak výrazně neklesaly, protože po většinu noci zde bylo zataženo nízkou oblačností. Na mnohých místech v Čechách a v Kraji Vysočina byly teploty od -17 do -20 °C, ojediněle klesly až k 24 °C.
Barometr sloužící klimatické meteorologické stanici v Ústí nad Labem ve středu ráno zaznamenal až 1042 hPa, takže kupříkladu model GFS měl očividně pravdu, když na středeční jitro umisťoval střed poměrně mohutné tlakové výše i nad severozápad České republiky. Vliv této anticyklóny však pocítili také páni Španělé a slečny i paní Španělky – po její jižní [...]
V noci teploty, v místech kde se vyjasnilo, klesly k hodnotám od -12 do -19 °C, na jihozápadě Krušných hor na stanici Rolava byla naměřena nejnižší teplota -25,7 °C. Další velkou oblastí, kde minimální teploty výrazně klesly, bylo okolí Turnova a Mnichova Hradiště, jak je zřejmé ze zobrazené mapky. V Turnově klesla teplota na -18,8 °C. Další nejnižší hodnoty minimálních teplot jsou uvedené v přiložené tabulce. Naopak v místech, kde bylo zataženo nízkou oblačností, se pohybovaly teploty od -5 do -9 °C, na Moravě byly minimální teploty místy od -3 do -6 °C.
75 cm sněhu a více pamatuje Pec pod Sněžkou naposledy na konci zimy 2012/2013, a to konkrétně ve středu 27. února, kdy byla v 7 hodin přikryta 76 cm vysokým sněhobílým kobercem s tím, že odpoledne se rtuť teploměru zastavila na 1,7 °C. Jinak řečeno alespoň tři čtvrtě metru sněhu zde bylo naposledy spatřeno před [...]
Po vydatném několika denním sněžení jsme opět vyrazili proměřit hlavně hřebenové partie Šumavy, kde připadly za poslední dny desítky centimetrů prachového sněhu. Naše měření potvrdilo více jak metrovou vrstvu sněhu. Data opět byla poskytnuta hydrologům z Prahy a českobudějovické pobočce ČHMÚ k dalšímu zpracování. V neděli byly provedeny náměry od Hliniště přes Strážný, Philippsreut až po vrchol Almberg, tedy lokality v povodí řeky Řasnice, respektive Teplé Vltavy. Na vrcholu Almberg byla vrstva sněhu (SCE) v neděli 15. ledna 112 cm a vodní hodnota (SVH) 230 mm. V pondělí 16. ledna byly provedeny náměry ve Volarech a dále v německé obci Bischofsreut a
Zatímco v Česku budou zesilovat mrazy, tenisté v Melbourne si užívají letního počasí. V úterý bude na Australian Open velmi teplý den s polojasnou až oblačnou oblohou. Odpoledne teploty vystoupí pravděpodobně na 31 až 35 °C, podle některých předpovědních materiálů až na 38 °C. V dalších dnech bude ale výrazně chladněji. V úterý večer začne přibývat oblačnost a přidají se dešťové přeháňky, které mohou doznívat do středečního dopoledne. Středeční odpoledne už bude slunečné, ale maximální teploty už se budou pohybovat jen mezi 20 až 22 °C.
Jurij Andrejevič Dichtjarenko je členem Ruského hydrometeorologického ústavu (tj. Ruská federální služba pro hydrometeorologii a monitoring životního prostředí, zkráceně Rosgidromet, v originále Росгидромет). Jeho domovem a zároveň i pracovištěm je hlavní město, nikoliv však Ruska, nýbrž Sibiře – Jakutsk. Tento kout Ruské federace jsme již decentně probrali s německým meteorologem Sebastianem Baldersem, nyní se však [...]