Zprávy z internetu
Kategorie: Počasí
Asi málokdo má představu, kolik hodin slunečního svitu si v různých koutech Šumavy za rok "užijeme". Vybrali jsme čtyři šumavské meteostanice, dvě na české straně Šumavy a dvě na německé straně Šumavy a provedli porovnání naměřených dat za rok 2016. Z dat vyplývá, že všechny čtyři stanice měly nejvíce slunečního svitu v měsíci srpnu a to kolem 225 hodin. Nejméně slunce svítilo v měsíci únoru. Zřejmě největší rozdíl v rámci jednoho měsíce byl v prosinci a to díky inverznímu rázu počasí. Horské polohy měly celodenní sluneční svit, kdežto nižší polohy byly často pod pokličkou nízké oblačnosti. proto v prosinci ve Volarech
Z hodnotící měsíční zprávy publikované národní meteorologickou službou Rakouska (ZAMG) plyne, že měsíc prosinec byl na území našeho jižního souseda slabě až mírně teplotně nadnormální, srážkově silně podnormální s převahou srážek dešťových a nebývale slunečný. V teplotních, srážkových, sněhových charakteristikách i v délce slunečního svitu připomínal mimořádný prosinec roku 2015.
-9 až -5 °C, takový byl teplotní rozptyl pondělí 9. 1. 2017 v newyorském Central Parku. O den později došlo k rychlé obměně vzdušných mas – v noci ještě kolem -6 °C, pozdě večer až okolo 7 °C. Ve středu 11. 1. 2017 zde bylo k vidění 6 až 11 °C, v maximu přesně 11,1 [...]
V první dekádě nového roku připadl ve všech šumavských polohách nový sníh. Díky celodenním mrazům, které poté následovaly, sníh neodtával ani v podhůří. Až ve čtvrtek 12. ledna se teploty v polohách do 900 metrů dostaly nad bod mrazu a sníh zvlhnul. V horských polohách se teploty nad bod mrazu neodtaly a vlivem slinějšího větru se tvořily sněhové jazyky, místy i závěje. Z dostupných dat byla 13. ledna ráno nejvyšší sněhová pokrývka v oblasti hřebene nad Březníkem a to 96 cm. Následuje oblast Plechého s 85 cm, jen o 2 cm méně leželo na vrcholu Almberg nad obcí Mitterfirmiansreut. Během pátečního dne
Hluboká tlaková níže Egon (obr.1), která postupovala v blízkosti našich severozápadních hranic přes Německo směrem k severovýchodu, byla v ranních a dopoledních hodinách příčinou náhlého, avšak přechodného, zesílení větru. V hřebenových partiích Krušných hor dosáhl vítr v nárazech dokonce sily orkánu, konkrétně 145 km/h (41, 5 m/s) na stanici Fichtelberg. Silný vítr foukal i na dalších stanicích na horách a v nižších polohách napříč západní polovinou republiky (např. Kocelovice 28 m/).
Razgrad, Bulharsko, cca 300 m n. m., je město čítající přibližně 35 000 obyvatel. Nalézá se zhruba 120 km západně od vod Černého moře, asi 250 km severovýchodně od metropolitní Sofie a plus mínus 650 km jihovýchodně od jižní slovensko-ukrajinské státní hranice. Ve čtvrtek 12. ledna 2017 ráno zde rtuť teploměru klesla až k -12,2 °C, [...]
Ve středu 11. 1. 2017 večer se z českého vzdušného prostoru stal tranzitní prostor pro frontu spjatou s nastupujícím severozápadním prouděním, s kterým zase tak trochu souvisela tlaková níže se středem nad jižním Norskem a Švédskem. Srážky s ní spojené byly poměrně vydatné, na radarových odrazech byla k vidění světle zelená až žlutozelená barva, což [...]
Na Lysé hoře se v údobí od 1. 1. 2017 do 10. 1. 2017 teploty pohybovaly v průměru okolo -12 °C, přičemž v sobotu 7. 1. 2017 ráno bylo až -25,4 °C (jen pro zajímavost – slovenské nížinaté městečko Dudince vychladlo až na -27,3 °C) a naproti tomu hned na Nový rok bylo odpoledne až [...]
V neděli 8. 1. 2017 bylo v rámci České republiky nejchladněji na Moravě a ve Slezsku, kde například obec Návsí u Jablunkova (380 m n. m.) vychladla až na -22 °C, a to jak ráno, tak také večer. Vskutku led(n)ový nedělní den se konal i v Ostravě (Porubě), která v pozdním večerním čase hovořila o [...]
A to doslova. Jak je vidět z obr., ostrá hranice mezi teplotami probíhala skoro přesně po hranici Čech a Moravy a půlila kraj Jihomoravský. Teplotní rozdíly mezi východem a západem byly víc než dvacetistupňové. Mohl za to nejen studený vzduch, který se drží hlavně na východě republiky, ale i jasná obloha, která byla právě v krajích Olomouckém, Moravskoslezském, Zlínském a ve východních částech Jihomoravského a Pardubického kraje. Ve Štítné nad Vláří byla naměřena nejnižší teplota -25,7 °C a byl překonán rekord -23,0 °C z roku 2009.
Xsettisícové město Raleigh, které v rámci státu zvaného Severní Karolína zastává funkci metropole, byť není nejlidnatější, se stalo terčem tlakové níže (po americku sněhové bouře), která během několika desítek hodin způsobila, že tady leželo 52 cm sněhu. Netřeba dodávat, že takto masivní sněhová pokrývka tu narušila (zbrzdila) jinak hektický život. Ne, nejde o stručné shrnutí [...]
Arktický vzduch pronikl v uplynulých dnech až do Středomoří a zasáhl většinu Evropy. I dnešní minimální teploty se pohybovaly většinou pod 0 °C, ve střední, jihovýchodní a východní Evropě pod -10 °C. Nejhlouběji pod bod mrazu klesly teploty v pásmu táhnoucím se z od severovýchodu z Ruska přes Bělorusko, východ Polska a Slovensko až na Balkán. V této oblasti se udržuje nejstudenější vzduch a během noci vydržela jasná obloha. Konkrétní rozložení minimálních teplot z uplynulé noci v Evropě znázorňuje Obr. 1. Přiložená tabulka v Obr.
Jsme nuceni dementovat článek o dnešních minimálních teplotách, který se objevil na serveru Novinky.cz. Teploty dnes v noci klesly v důsledku velké oblačnosti nejčastěji na -6 až -11 °C, chladněji bylo v Moravskoslezském, Olomouckém a Zlínském kraji — nejčastěji -12 až -18 °C. Nejnižší teplotu zaznamenala stanice Hošťálková ve Zlínském kraji -24,7 °C. Stanice Rokytská slať na Šumavě zaznamenala minimální teplotu -13,2 °C.
V přílivu arktického vzduchu se teploty na Šumavě dostaly zatím na nejnižší hodnoty této zimy. Ideální teploty pro pokles teplot ale nepanovaly, k rozpuštění oblačnosti došlo až kolem půlnoci, poté teprve následoval pokles teplot. Před svítáním se ale začala nad Šumavu nasunovat vysoká oblačnost, pokud by vydržela jasná obloha po celou noc, teploty by byly ještě o něco nižší. Vůbec největší mráz a to nejen na Šumavě, ale v celé republice zaznamenala stanice Rokytská slať s minimem -34,6°C, na Březníku se teplota zastavila na -33,8°C. Perla naměřila -33,0°C. Výrazně mrzlo ale nejen na slatích, ale i v obydlených oblastech bylo ojediněle
Během noci klesly teploty podle očekávání hluboko pod bod mrazu. Celorepublikový průměr minimálních teplot dosáhl hodnoty -17,8 °C. Mezi teplejší regiony patřily kraje Liberecký, Ústecký, Středočeský, Jihočeský a Praha, teploty v nich klesly nejčastěji na -13 až -18 °C. Nejtepleji bylo na stanici Praha-Klementinum -10,3 °C.
Pokud do jednoho pomyslného pytle nasypeme všechna dostupná synoptická termínová měření z Prahy-Libuše a poté jej i s obsahem hodíme do imaginárního lisu, čímž je metaforicky myšleno, že vše projde procesem průměrizace, zjistíme, že v Praze-Libuši byla průměrná teplota vzduchu letopočtu 2016 rovna cca 10,3 °C. Trochu úsměvné může být, že nejvyšší sněhovou pokrývku ročníku [...]
Od severu k nám pronikl arktický vzduch a teploty v něm klesají hluboko pod bod mrazu. Zažíváme tak tzv. ledové dny, kdy teploty během celého dne vůbec nevystoupí nad 0 °C.
Začátek nového roku přinesl sněhové srážky do všech šumavských poloh, přesně jak předpovídali meteorologové. 2. ledna skončilo inverzní počasí a jednotlivé frontální systémy přinášely v severozápadním proudění místy i intenzivní a trvalé sněžení. Ke sněžení se přidal silný vítr, což způsobovalo problémy v dopravě, v horských polohách se začaly tvořit sněhové jazyky a závěje. Nejméně sněhu napadlo v českém podhůří a to jen kolem 2 až 5 cm, teploty se v nižších polohách pohybovaly lehce nad bodem mrazu a sníh tak z počátku odtával. Naopak v horských polohách se teploty držely pod nulou. Nejvíce nového sněhu přibylo v oblasti hřebene nad
5. leden pokořil hranici -40,0 °C, a to vůbec poprvé od začátku sledování projevů troposféry (hlavně teplot), v tomto případě tedy od titulkem zmíněného r. 1881. O nějakou kotlinu v Česku se samozřejmě nejednalo, chladno u nás před pravoslavným Štědrým dnem sice bylo, ale takto moc opravdu ne. A zřejmě asi jen tak nebude – [...]
Většina předchozích článků je pochopitelně věnována významnému sněžení, které nejvíce zasáhlo Jizerské hory a Krkonoše. Za 48 hodin tam od úterního do čtvrtečního rána tam napadlo kolem 50 cm nového sněhu. Vlivem silného větru během padání sněhových srážek jsou údaje ze srážkoměrů i na sněhoměrných latích na stanicích ČHMÚ velmi rozkolísané. Na některé stanice je za větrného počasí sníh spíše nafoukáván (Labská b.), jinde je sníh větrem naopak spíše odnášen do údolí (Luční b.).