Zprávy z internetu

Los Emil se na Šumavě dlouho neohřál a už ho to táhne do města. Od víkendu se přibližoval stále více k obydleným oblastem. Nyní míří na Klatovy. Nebojí se ani aut.

Byl aktivním klukem, který miloval projížďky na kole po Šumavě. Vloni měl však patnáctiletý Tomáš nehodu a skončil na vozíku. Sní o handbiku, ke kterému mu nyní může pomoci sbírka, ale také dražba unikátního šumavského díla – skleněné vázy s kousky skla historických šumavských skláren.

Los Emil, který v létě putoval po několika zemích a teď se pohybuje na Šumavě u hranic Česka a Německa, přišel v pondělí dopoledne na zahradu ve vesnici u Nýrska na Klatovsku, kde pojídal jablka. Žena ze sousedního pozemku to oznámila na policejní linku 158. ČTK to sdělila policejní mluvčí Pavla Burešová. Pohyb zvířete nebyl od 1. října monitorován, protože se mu vybila baterie v GPS lokátoru.

Mobily osobností, prototypy, které se ani nezačaly vyrábět, limitované edice a mnoho dalšího je součástí jedinečné výstavy Muzea mobilních telefonů, která je k vidění v Železné Rudě.

Milovníci Šumavy, ale i sklářského umění mají možnost získat cenný sběratelský kousek a navíc podpořit dobrou věc. Úderem deváté hodiny začala v pondělí 48hodinová aukce vázy, která v sobě nese historii šesti šumavských již neexistujících skláren. S nápadem přišel Richard Brož z projektu We Love Šumava, který při procházkách Šumavou nacházel skleněné střepy. Některé jsou staré až 300 let.

Odstartovala dvoudenní dražba. V ní můžete díky We Love Šumava získat originální vázu, která je vyrobená z části z historického šumavského skla. Vznikala pod rukama světově známého sklářského výtvarníka Františka Jungvirta. Navíc koupí vázy pomůžete Tomášovi, který skončil po nehodě na vozíku.

Odstartovala dvoudenní dražba. V ní můžete díky We Love Šumava získat originální vázu, která je vyrobená z části z historického šumavského skla. Vznikala pod rukama světově známého sklářského výtvarníka Františka Jungvirta. Navíc koupí vázy pomůžete Tomášovi, který skončil po nehodě na vozíku.

Neobvyklé setkání zažil v sobotu Vojtěch Kalista při práci v lese nedaleko Hartmanic na Klatovsku. Zhruba pětadvacet metrů od něj se procházel los Emil. Muž stihl zvíře natočit na mobilní telefon.

  Na třech vodních tocích v Novohradských horách a na Šumavě obnovily Lesy ČR přirozený vodní režim a zvýšily biodiverzitu území. Na dvoumilionovém projektu podpořeném Evropskou unií podnik spolupracoval s Agenturou ochrany přírody a krajiny ČR. V jihočeském Rychnově u Nových Hradů se vodohospodáři zaměřili na téměř 600 metrů dlouhý levobřežní přítok Svinenského potoka. Jeho koryto cíleně upravené v 80. letech 20. století kvůli plošnému odvodnění okolních zemědělských pozemků nově tvoří přirozeně zamokřený pás se třemi většími a osmi menšími tůněmi na více než dvouhektarové zamokřené okolní nivě. Tu hned po skončení projektu osídlili obojživelníci, například kuňka obecná nebo čolek

[ Číst celou zprávu ]

Los Emil, v současnosti asi nejpopulárnější divoké zvíře v Česku, se stále toulá Šumavou. Z Prášilska, kde se pohyboval před několika dny, se přesunul na Hartmanicko, kde v sobotu překvapil lesní dělníky v místě zvaném Peklo. Odtud zamířil do obce Keply, kde se procházel tentýž den večer přímo u bytovek a tamní ekofarmy. Odsud dle všeho zamířil dále k civilizaci, směrem na Hlavňovice.

  Říjen Ty bože révy, který posíláš paprsky slunce na nalité hrozny, na zlaté hrozny, hrozny fialové, buď milostivý. Po teplých stráních vzpínají se k tobě vášnivé keře roztančeným gestem, zpívají, mluví, hovoří a prosí, bys dal jim oheň, aby rozdaly jej, bys vdech jim radost, aby vzkvetla v očích zkalených trudem. Neb my jsme lidé mdlí a pro tvou slávu milujeme víno a s číší jen se naše srdce pomodlí. Trochu předčasně… Ještě nedozněla sezóna husí a švestek, a už je v krámech a na trzích v plném proudu sezóna dušičková: samé chryzantémy, věnečky imortelek, svíčky a olej a

[ Číst celou zprávu ]

  Hnětýnky. Recepty se liší pomalu vesnice od vesnice. Pečou se jak kynuté, tak piškotové. Někde se vykrajují, jinde se plní do formiček. Strakonické Suroviny: 3 vejce (sníh) 70 dkg polohrubé mouky 40 dkg moučkového cukru 50 dkg másla 1 lžíce rumu 1 prášek do pečiva citronová kůra. Utřeme moučkový cukr se žloutky. Přidáme změklé máslo, utřeme. Pak přidáme mouku, prášek do pečiva, rum, vanilkový cukr, citronovou kůru. Z bílků ušleháme sníh a opatrně vmícháme do směsi. Formičky vymažeme máslem nebo olejem a vysypeme hrubou moukou. Naplníme formičky do cca 1 cm výšky těsta. Hnětýnky v troubě pečeme na 150

[ Číst celou zprávu ]

Ve výstavních prostorách v budově infocentra a environmentálního centra v Železné Rudě bude v pátek zahájena unikátní výstava mobilních telefonů.

Lukáš Pich (35) je z Veverské Bítýšky a na Šumavu to má z Moravy poměrně daleko. Nicméně si ji zamiloval a jezdí na ni už od dětství. Poslední roky jako kameraman, snažící se zachytit tamní divoká zvířata, od ptáků po majestátní jeleny. Teď se mu podařilo natočit jednoho ze vzácných šumavských obyvatel – tetřeva hlušce. Mimořádně plachý a vzácný pták se mu promenáduje přímo před kamerou.

V Hořicích na Šumavě uspořádali veřejné jednání k záměru postavit v katastru městyse větrné elektrárny. Většina přítomných byla pro, ale kritici upozornili, že se vše odehrálo příliš rychle a odpůrci se nemohli dostavit. Čtyři větrníky vysoké až 230 metrů mají do obecní pokladny přinést desítky milionů korun.

  V malebné krajině s překrásným výhledem nejen na šumavské vrcholy Sedlo, Ždánov a Javorník, ale i do vnitrozemí k hradu Rabí, leží vesnička Věštín, která měla v dávné minulosti sehrávat významnou úlohu při ochraně české země. Do Věštína, který se nachází necelý kilometr od Strašína, vede úzká asfaltová silnička, obklopená loukami s pasoucím se dobytkem. Mírné a velice zvláštní pahorky v jejím bezprostředním okolí pak dotvářejí tajemnou atmosféru této lokality. Když se řekne slovo věštec, každého hned napadne osoba, která je schopna pomocí různých metod a praktik hledět do budoucnosti. Ve Věštíně ale měli věštci jinou úlohu – strážní.

[ Číst celou zprávu ]

Lesy ČR mění odvodněnou krajinu, do krajiny vrací přirozená koryta toků a vytváří nové tůně. Nedávné úpravy se uskutečnily v Rychnově u Nových Hradů, v Bělé u Malont a u osady Keply na Šumavě.

Ratolesti předstihly ve sledovanosti Hojera. Seriály konkurenčních televizí si v neděli 5. října vyměnily pozice na prvních dvou příčkách. Třetí místo patřilo reprízované Policii Modrava, která si stále drží diváckou přízeň.

Los Emil se stal nejznámějším losem, jehož osud sledují spousty lidí. Nyní se pohybuje po Šumavě a lidé už zažívají první setkání s ním. NP Šumava už ale dohled o pohybu mít nebude, jelikož se vybila baterie v lokátoru.