Zprávy z internetu

Počasí nejen u nás, ale i nad většinou Evropy bude ovlivňovat rozsáhlá tlaková výše. Přinese bezoblačnou oblohu a po její zadní straně bude přes celou západní Evropu až do střední Evropy proudit horký vzduch z afrického kontinentu. Na Pyrenejském poloostrově jsou teploty blížící se 40 °C vcelku běžné, ale jinde působí několikadenní vlna veder značné komplikace. Nejvíce postihne vlna horkého počasí Francii, teploty zde postupně porostou a nejvyšší budou zřejmě v sobotu, kdy lze očekávat maxima místy až 38 °C.

Zbyslav – Podobně jako na startu Krále Šumavy to vypadalo v sobotu ve Zbyslavi. Slunečné počasí přilákalo mnoho cyklistů, ale ani o pěší nebyla nouze.

37,8 °C v průměru, 34,7 až 40,7 °C v celkovém rozpětí. Toť stručné, avšak velmi výstižné shrnutí Tmax ve dnech 2. 8. – 14. 8. 2003 ve francouzském městě Bordeaux. Více méně celá Francie tehdy čelila vlně úmorných veder, která byla ještě horší než u nás v první polovině srpna 2015. Jen pro srovnání: V [...]

V době na začátku prázdnin, tedy krátce po letním slunovratu, stráví Slunce u nás nad obzorem kolem 16 hodin. Na konci prázdnin je tato doba již necelých 14 hodin. Přestože dny jsou v tuto roční dobu o dvě hodiny kratší než na začátku července, čeká nás týden s dostatkem slunečního svitu — dokonce nejvíce z celých prázdnin.

Po více než dvou zimních měsících, kdy Brewerův spektrofotometr na antarktické stanici Marambio (vzhledem k nízké výšce Slunce nad obzorem) nemohl měřit celkový ozon, obnovil přístroj před několika dny svou činnost v plném rozsahu.

I když cesta povede až na samý sever kontinentální Evropy, setkání s věčným dnem již nenabídne. Ano, v pozdní fázi srpna už prostě ani ten nejsevernější bod Skandinávie nehledí na Slunce po dobu všech 24 hodin, takže zde zase stejně jako na mnoha dalších místech dochází k opakovanému východu a západu slunce. Nicméně, politický rozměr [...]

Během včerejšího večera a noci na dnešek postupovala přes naše území k východu zvlněná studená fronta, v jejímž čele se vyskytovaly bouřky. Právě kombinace trvalého deště s bouřkami a návětřím na severních horách přinesly nejvydatnější úhrny na našem území, dnes dopoledne vydatně pršelo na západě Moravy a Slezska.

Podle Horské služby Šumava už není v poslední době den, kdy by neměli nahlášeného ztraceného houbaře. Do velké noční pátrací akce bylo zapojeno 30 lidí a vrtulník.

Návštěvnické centrum na Kvildě má nový výběh. Zatímco ten původní se zaměřuje na jeleny a představuje je v jejich přirozeném prostředí, v tom novém výběhu mohou návštěvníci pozorovat rysa. Ten si novým bydlištěm opravdu hodně polepšil.

  Něco kolem 8 500 km, jinými slovy zhruba šedesátinásobek odloučenosti mezi Brnem a Ostravou, taková je vzdálenost washingtonského Seattlu od České republiky. Ze srdce Evropy se lze do Seattlu nejrychleji dostat vzdušnou trasou vedoucí z Prahy přes Frankfurt nad Mohanem – cesta trvá přibližně 15 hodin, byť s ohledem na časový posun je tato [...]

Dnes večer a v první polovině noci na zítřek se v Čechách budou místy vyskytovat přeháňky nebo bouřky, které budou přecházet do trvalého deště a budou postupovat dále k východu. V druhé polovině noci na zítra a zítra odpoledne se bude v severních a východních Čechách a na západě Moravy a Slezska vyskytovat vydatný déšť, zpočátku místy i s bouřkami.

    Také letošní předposlední srpnová sobota se ponese v duchu běhu, a to v hlavním městě Islandu, kde se bude konat 33. ročník reykjavíkského maratonu, který je v rodném jazyce Islanďanů znám jako Reykjavíkurmaraþoni. Celá událost zaměstnávající pohybový aparát započne v 8 hodin a 40 minut islandského času, který je momentálně oproti tomu českému [...]

Kašperské Hory – Město Kašperské Hory a spolek Šumava nad zlato ve spolupráci se sdružením Čechy nad zlato zvou všechny, kteří chtějí udržet Šumavu krásnou, zdravou a obyvatelnou, na setkání odpůrců těžby zlata na Šumavě.

Noc ze čtvrtka na pátek se zapsala do teplotních statistik dosavadního průběhu letošního léta jako 2. nejchladnější. Celostátní průměr minim byl 7,6 °C (v západočeské oblasti tzn. Karlovarsko a Plzeňsko průměr činil dokonce jen 5,7 °C). Nejnižší teplota dne změřená na stanici Kvilda-Perla klesla na -4,3 °C, což je nejnižší minimum změřené v ČR v průběhu letošního meteorologického léta. Pro připomenutí. Nejchladnější noc se odehrála o týden dříve, tedy 11. srpna, kdy průměr minim klesl dokonce k 6,8 °C (v západočeské oblasti pouze 4,2 °C).

    Čtvrtek 18. srpna 2016 na samém konci svého života úspěšně završil 128 160. minutu časového úseku, v němž nebyl spatřen pokles teploty vzduchu pod 0,0 °C. Těchto 7 689 600 sekund, jinými slovy 89 dnů, bez mrazu konkrétně probíhalo od neděle 22. května do předposledního dne právě dobíhajícího pracovního týdne. Řeč je o [...]

Správa Národního parku Šumava vytáhla do boje proti suchu. Připravuje velký projekt na revitalizaci rašelinišť a malých vodních toků. Díky němu chce v příštích letech zrevitalizovat přes tisíc hektarů mokřadů, které by měly vodu na Šumavě zadržet.

Olympiáda se přehoupla do své závěrečné fáze, ale vypadá to, že počasí sportovce a organizátory ještě stihne potrápit. Poslední den olympiády, tedy v neděli 21. 8., by totiž měla nad oblast Rio de Janeiro dorazit tlaková níže, která s sebou přinese velkou oblačnost a déšť, ke kterému se přidá i relativně silný jihozápadní vítr (v průměru 6 m/s, tedy kolem 20 km/h). To by mohlo znepříjemnit některé venkovní aktivity, jako např. plánovaný závod horských kol mužů, kde máme i české zastoupení.

Z důvodu poruchy na straně poskytovatele internetové konektivity, byl dnes server nedostupný od 17:10 do 21:40

Letecký průmysl se významně zapsal nejen do dějin dopravy, ale každý den se zapisuje také do oblačnosti. Nejznámější a nejobvyklejší jsou kondenzační pruhy (tzv. contrails), které vznikají za letadly nejčastěji ve výšce 7 až 12 km a mají vzhled Cirru až Cirrocumulu (viz obr. 1). Kondenzační pruhy vznikají kondenzací vodní páry na kondenzačních jádrech, která dodávají letadla do ovzduší, a následným mrznutím vzniklých přechlazených kapek [eMS]. Jeho vznik je ovlivňován i poklesem tlaku vzduchu v oblasti adiabatického rozpínání vzuchu za letadly.

  Na jedné straně dvanáctimilionová Moskva a její silně proměnlivé kontinentální klima, na straně druhé bezmála půldruhého milionu obyvatel čítající Dauhá a jeho poněkud monotónní teplé až horké pouštní podnebí. K tomu rozdílné jazyky, odlišné způsoby života, nestejné písmo a mnoho dalších nesouher. Moskva a Dauhá toho zkrátka moc společného nemají, přesto se však největší [...]