Zprávy z internetu

Včera byly na mnohých stanicích překonány dosavadní maximální teploty pro den 23.2. Po zveřejnění včerejší aktuality o maximálních teplotách, hodnoty na některých stanicích ještě stoupaly, zejména v podhůří Krušných hor. Porovnejte mapku teplot z 15 h SEČ (14 UTC) s mapkou teplot z 18 h SEČ (17 UTC). Teploty v této oblasti k 15 h SEČ byly od 11 do 13 °C, ale do 18 h SEČ se zvýšily ještě o 1 až 2 °C. Nejvyšší hodnota maximální teploty byla změřena na stanici v Českých Budějovicích, Rožnově 17,6 °C.

Výrazná obleva zasáhla Šumavu, což se velmi negativně podepsalo na sněhové pokrývce. Intenzivní tání způsobila kombinace vysokých teplot, srážek a silného větru.   Na české straně Šumavy sněhová pokrývka až na ojedinělé výjimky zcela roztála do 800 metrů n.m. Na německé straně Šumavy místy leží sníh od 700 metrů. Výrazný pokles sněhu zaznamenaly polohy kolem 1000 až 1100 metrů, kde leží aktuálně jen kolem 20 cm sněhu a objevují se již vytátá místa. Hřebenové partie zaznamenaly sice také úbytek sněhu, ale za týden jen asi o 10 cm. Stále tak nejvyšší vrstvu sněhu hlásí hřeben nad Březníkem a to necelý metr sněhu,

[ Číst celou zprávu ]

Silný vítr fouká na Šumavě od začátku pracovního týdne. nejsilnějších nárazů ale dosáhl, přesně dle předpovědi meteorologů, v noci z 23. na 24. února.    Výrazné zesílení větru nastalo 23. února v podvečerních hodinách, kdy navíc teplota ani po setmění neklesala a držela na velmi vysokých hodnotách pro konec února. Například v Prachaticích bylo kolem 20. hodiny víc jak 15°C, ve Vimperku 14°C a ve Volarech přes 12°C. Příčinou byl silný vítr, který před sebou "tlačil" teplý a suchý vzduch. Během noci došlo k poklesu teploty asi o 8°C, v nejvyšších polohách klesla teplota několik stupňů pod nulu.   Nejvyšší náraz větru zaznamenala německá

[ Číst celou zprávu ]

Plzeňský kraj - Místy i vytrvalý déšť a oteplení z posledních dnů zhoršily v Plzeňském kraji podmínky pro lyžování. Na Šumavě jsou ale dál v provozu všechny větší lyžařské areály, do terénu lze vyjet i na běžkách, stopy se vzhledem k panujícímu počasí zatím většinou neupravují.

Čtvrtek 23. února 2017 byl v České republice všechno jen ne zimní. Kupříkladu v jihočeském Vyšším Brodě se kolem 14. hodiny dočkali vyloženě jarních 16 °C s tím, že prakticky totožné teplotní podmínky byly mezi 12. až 14. hodinou zaznamenány také ve Vráži na Písecku (16 °C, Tmax 17,2 °C, pokořeno 15,6 °C z 23. února […]

V sektoru velmi teplého vzduchu vystupovaly čtvrteční denní maxima, z výjimkou severu území, na hodnoty přes 10 °C, na jihu a jihovýchodě území dokonce místy přes 15 °C. Nejvyšší teploty přesahující 17 °C byly dosahovány na jihozápadě a jihu území. Tato denní maxima jsou v průměru dosahována v období poslední dubnové dekády. Nejvyšší teplotu dne naměřila stanice České Budějovice, Rožnov 17,6 °C. Stanice měří 133 let a "fousatý" rekord z roku 1903, který činí pro den 23.2. 18,1 °C se dlouho otřásal v základech, přesto nakonec přežil.

Jak už bylo konstatováno, je těžké stanovit okamžik a místo, kdy a kde led povolí a nastane lokální nebo celkový odchod ledu. Samozřejmě, hlavní příčinou je obleva, dešťové srážky, které vedou k vzestupu hladiny a průtoku, případně povodni. Co ale hraje podstatnou roli, je rychlost vody při povrchu na styku s ledem.

Vlivem čerstvého větru byla zejména v jihozápadní polovině našeho území noc na dnešek nezvykle teplá. Minimální teploty se pohybovaly v Čechách a na jižní Moravě nejčastěji mezi 9 až 5 °C. Na severu a severovýchodě území během noci vítr slábl a minimální teploty klesly na 6 až 2 °C. Rozložení teplot vzduchu dnes ráno ukazuje přiložená mapka (Obr. 1).

  V období od 1. 2. 2017 0:00 do 22. 2. 2017 4:00 se na washingtonský Seattle, největší město této nejseverozápadnější americké země (pomineme-li poněkud osamocenou Aljašku), sneslo celkem 211 mm srážek. A to rozhodně není málo, zdejším únorovým průměrem je totiž 89 mm srážek. Už nyní je tím pádem jasné, že bez ohledu na […]

Šumava - Na Šumavě zřejmě poprvé lovili vlci ve dvojici.

Lze to docela dobře vypočítat či odhadnout podle délky a síly mrazů, většinou je takový jednoduchý vztah platný pro jeden profil nějaké jezové zdrže. Tloušťky ledu zaznamenávali již od konce 18. století v pražském Klementinu. Mezi nejvýznamnější hydrology, které dnes skoro nikdo nezná, patřil Karel Fritsch (1812-1879). Popravdě on ani nevěděl, že se věnuje hydrologii či glaciologii. Přesto jeho publikace i z období působení v Rakousku jsou nejvíce věnovány právě ledovým jevům.

Kvilda – Padesát pět kilometr běžeckých stop upravují a připravují týden co týden v okolí šumavské Kvildy.

V Čechách, na severu Moravy a ve Slezsku bude během dnešního dne a noci na zítřek foukat čerstvý jihozápadní až západní vítr, místy s nárazy kolem 20 m/s, tj. 70 km/h, na horách kolem 30 m/s, tj. 110 km/h (Obr. 1). V severovýchodní polovině území bude vítr během noci a zítřejšího dne přechodně slábnout, ale už zítra odpoledne se znovu rozfouká. Zítra večer, v noci na pátek a v pátek dopoledne bude na většině území foukat vítr silný 8 až 13 m/s s nárazy 20 až 25 m/s, tj. 70 až 90 km/h, na horách 30 až 35 m/s, tj.

Nebezpečný železniční přejezd v Přechovicích na Strakonicku má novou světelnou signalizaci. Auta, která najížděla z vedlejší silnice na frekventovaný tah ze Strakonic dál na Šumavu, tam musela dříve zastavovat přímo na kolejích. Nové úpravy za 15 milionů korun mají zvýšit bezpečnost provozu.

  Protinožci, konkrétně ti australští, i v úterý 21. 2. 2017 ráno čelili následkům masy chladnějšího vzduchu, kterou sem dříve od jihozápadu deportovala tlaková výše postupující přes východní polovinu Austrálie do Tasmanova moře. Vstup do úterního dne byl díky tomu navzdory probíhajícímu létu poněkud chladný – mnohde rekordně. A to příkladem v těchto zákoutích australského […]

Senátní verzi kritizují i ředitelé národních parků. Podle nich narušuje samotnou podstatu národních parků a právní situaci by vrátila o 30 let zpět.

Kdy se ledy lámou obecně? Na to nám odpovídá pranostika: „ sv. Matěj ledy láme, a když je nemá, staví je“, a to je 24. února. Dost část to přibližně vychází, ale často to bývá dříve, již kolem 10. února nebo naopak někdy až na konci března nebo dokonce v dubnu (r. 1785 a r. 1845). Typický je ale Matěj. Poslední větší ledochod jsme zaznamenali např. na Jizeře právě„ kolem svatého Matěje“ 25. února 2012. Asi nejhorší ledochod a ledovou povodeň zažila Praha také kolem Matěje. Bylo to 27. 2. až 28. 2. r. 1784, kdy šly Prahou ledy kolem 1 m silné.

Šumava – Unikátní záběry hodující rysí rodiny se podařilo natočit s pomocí nastražené fotopasti pracovníkům Národního parku Šumava.

Senátní verzi kritizují i ředitelé národních parků. Podle nich narušuje samotnou podstatu národních parků a právní situaci by vrátila o 30 let zpět.

Senátní verzi kritizují i ředitelé národních parků. Podle nich narušuje samotnou podstatu národních parků a právní situaci by vrátil o 30 let zpět.