Zprávy z internetu

V neděli 1. října 1916 se rtuť teploměru v Omsku vyšplhala až na letních 27,4 °C – v rámci sledovaného období (1900 – 2016) jde o jediný letní a tím logicky i ten vůbec nejteplejší den desátého měsíce. Naopak ta totálně nejnižší říjnová teplota se zrodila o poslední den druhé třetiny podzimu, konkrétně ve čtvrtek [...]

Studená fronta, která minulý víkend přešla přes naše území, ukončila teplejší ráz počasí ve střední Evropě. Od té doby převládá studené severní až severovýchodní proudění a chladný vzduch zatekl v posledním týdnu nad většinu evropského kontinentu. Přes letních 25 °C zůstávají teploty už jen v jižní polovině Pyrenejského poloostrova a na ostrovech ve východním Středomoří. Předpoklad dnešních maximálních teplot v Evropě ukazuje přiložený obrázek.

Byly přidány nové fotografie do alba Šumava 2016 (Polka - Lipka - Horní Vltavice - Polka )

Hurikán Matthew, který po sobě v Karibiku zanechal více než 300 mrtvých a desetitisíce lidí bez střechy nad hlavou, dnes ráno dorazil k pobřeží Floridy. Během pátku a soboty bude postupovat podél severovýchodního pobřeží Floridy, Georgie a Jižní Karolíny (Obr. 1, 2).

Středeční sněžení na horách nebylo pro říjen nijak neobvyklé. Průměrné datum prvního sněžení se v nejvyšších polohách našich hor pohybuje nejčastěji kolem přelomu září a října, na nejvyšších vrcholcích Krkonoš a Jeseníků kolem 10. září (Obr. 1). Výjimečně se však sněžení v nejvyšších polohách objevuje při vpádech studeného vzduchu i během letních měsíců. Sněhová pokrývka se ale tvoří většinou až během října (Obr. 2). Nejdřívější datum první sněhové pokrývky bylo v sezónách 1962 až 2001 na Labské boudě 14. 9. 1996, na Lysé hoře 9. 9. 1971 a na Pradědu 1. 9.

Někdo sní o palmách, nekonečných písčitých plážích, slunci a vyhřátém moři, někdo naopak v představách pobývá v zasněžené krajině – v druhém případě fantazie nutná nebyla, v tomto případě v ruském Omsku. I sem totiž zavítala premiérová ochutnávka nadcházející zimní sezóny s přívlastkem 2016/2017. Příčinou bylo poněkud osamocené a prostorově nepříliš výrazné pole nižšího tlaku [...]

V přílivu velmi chladného vzduchu od severovýchodu přešly 5. října srážky v polohách zhruba nad 750 metry nad mořem ve sněžení, hranice sněžení se postupně zvýšila k 1000 metrům n.m. Díky teplotám, které se v nejvyšších polohách pohybovaly slabě pod bodem mrazu po celý den, se vytvořila první souvislá sněhová pokrývka nadcházející zimy.   V severovýchodním proudění se na Šumavu dostalo relativně málo srážek oproti horám na severu a východě republiky, v polohách nad 1050 metrů tak napadlo jen mezi 1 a 3 cm sněhu. Půda je ještě vyhřátá, proto sníh pomalu odtává.   V rámci celé republiky napadlo nejvíce sněhu na Lysé hoře

[ Číst celou zprávu ]

Očekávané srážkové úhrny, které byly prezentovány ve včerejší aktualitě, se poměrně věrně vyplnily.

První poprašek sněhu dostala ve čtvrtek Šumava hned na několika místech. Sněhové vločky se objevily dokonce i na vrcholu Špičáku nebo Pancíře...

Středeční rozestavění tlakových útvarů nad starým kontinentem bylo nejen ze středoevropského pohledu ryze zimní – nastat tato situace (možná jen s decentními úpravami, jež by dodaly více srážek i nížinám) dejme tomu těsně před Štědrým dnem, byla by klasická představa o Vánocích tak nějak skutečností. Ale zpět do přítomnosti. V přílivu chladného vzduchu od severu [...]

Šumava už dávno není bohem zapomenutým krajem, jak ji popisoval v románech Karel Klostermann. I přes vpád, ne vždy žádoucí, civilizace najdete mnoho míst, která jsou takřka nedotčená, a tedy přímo panenská. Jedním z nich je region rybníku Olšina, donedávna náležející k vojenskému prostoru Boletice.

Na ploše více než třetiny horských lesních smrčin na Šumavě podle vědců nikdy v historii člověk nezasahoval. Vyplývá to z výzkumu, na němž se podílejí zástupci několika univerzit. Projekt se zaměřuje na vývoj šumavského lesa a odumírání stromů. Vědci zkoumají několik desítek ploch v horských polohách v nadmořské výšce nad 1150 metrů.

Razantní změna počasí, kterou odstartovala celková změna cirkulace nad Evropou, přináší na naše hory dokonce první sněžení, kdy se vytváří sněhové pokrývka.

Kvilda (Prachaticko) - Na ploše více než třetiny horských lesních smrčin na Šumavě podle vědců nikdy v historii člověk nezasahoval. Vyplývá to z výzkumu, na němž se podílí zástupci...

Jak možná někteří pamatují, začátek druhé třetiny podzimu 2011 byl v Česku (i jinde) zásluhou tlakové výše slunný a hlavně teplotně nadprůměrný: 1. října dosti bodovalo Brno, jež nabídlo až ryze letních 27,7 °C, čímž mimochodem překonalo tuniskou Džerbu a jejích 26,9 °C, 2. října zase excelovaly Doksany, neboť se zastavily až na 27,8 °C, [...]

Byly přidány nové fotografie do alba Šumava 2016 (Kvilda - Pramen Vltavy - Sedmiskalí - Bučina)

Ministerstvo životního prostředí převzalo od ekologických aktivistů petici za ochranu divoké přírody v Národním parku Šumava. Do roku 2030 ji požadují alespoň na polovině parku a míří i proti jeho další zástavbě. Resort bere petici, pod kterou se podepsalo přes 60 tisíc lidí, vážně. Trvá ale na tom, že požadavky jsou nesystémové.

Šedesát tisíc lidí podepsalo petici za dobrý zákon o NP Šumava. Ministr Richard Brabec ji odmítá. Za členy petičního výboru poslal svého náměstka.

Už v noci na středu by se na Šumavě mohly objevit první sněhové srážky letošního podzimu. Chladné počasí navíc vydrží a sněhové vločky se tak ve vyšších polohách už mohou objevovat.

Měsíc září byl prosluněný a velmi teplý. Minimum oblačnosti v nočních hodinách přálo poklesu teplot a to často i pod bod mrazu. Téměř na polovině námi sledovaných lokalitách se teplota alespoň jedenkrát v měsíci dostala pod nulu a to i mimo vyhlášené mrazové kotliny.   Nejnižší teplotu z celé republiky naměřil náš spolupracovník Tonda Vojvodík na Perle a to -5,5°C. Jen o jedinou desetinu tepleji bylo na Rokytské slati. Na dalších třech šumavských stanicích bylo zářijové minimum pod -4°C. Mimo Šumavu bylo nejchladněji na stanici Jizerka - rašeliniště s teplotou -4,5°C, v Orlickém Záhoří klesla teplota na -4,2°C.   V nejvyšších polohách Šumavy v

[ Číst celou zprávu ]