Zprávy z internetu

Být meteorologem = mít jednu z nejlepších prací na světě. Když zcela ojediněle předpověď počasí úplně nevyjde, nic se neděje – neočekávaná změna proudění vzduchu to jistí. Samozřejmě, jsou i výjimky, a to například Severní Korea. Severokorejští meteorologové pravděpodobně mohou tvrdit to samé co čeští strojvedoucí: „Jednou nohou v kriminále, druhou v hrobě…“ Prohodit pár [...]

Nová metoda péče o mladé smrky ozdraví šumavské lesy. Národní park jí zatím zkouší na patnácti stech hektarech území. Cílem je zvýšit rozmanitost přírody a také ochránit les proti kůrovci.

Šumava – Tento příběh je asi nejmladší ze všech, které jsme si vyprávěli. Je tomu totiž právě sto let a měsíc, kdy zmizel panský hajný Buršovský, a osmdesát let od přiznání jeho vraha. Bohužel se hajný ztratil zrovinka v době, kdy dostal povolávací rozkaz od císařského a královského ministerstva války. Na podzim roku 1916 už byli mobilizováni i čtyřicátníci.

Rozloha mořského ledu v Severním ledovém oceánu dosáhla v září tohoto roku průměrné plochy 4,7 miliónu kilometrů čtverečních, což je pátý nejnižší rozsah zalednění v tomto měsíci od počátku satelitního sledování datovaného na rok 1979. Nejnižší míra zalednění byla zaznamenána v září roku 2012, kdy mořský led pokrýval v průměru 3,7 mil. km2 (obr.1).

Zima se mílovými kroky blíží, proto jsme se opět v několika etapách vydali do centrální Šumavy nainstalovat sněhoměrné latě, abychom Vám mohli týden co týden mohli přinášet co nejpřesnější údaje o stavu sněhové pokrývky napříč celou Šumavou.   Stejně jako v minulých zimách jsme osadili sněhoměrnými latěmi lokality v dohledu našich webkamer a na trasách u upravovaných běžeckých stop. V rámci celé Šumavy budeme monitorovat na šest desítek lokalit.   Mezi časově nejnáročnější etapy patří tradičně osazení hřebenových partií a to od Třístoličníku po vrchol Plechý, kde máme celkem 6 lokalit, kde měříme nejen výšku sněhu ale i vodní hodnotu sněhové pokrývky. Díky výborné

[ Číst celou zprávu ]

Mezi tlakovou níží se středem u ruského Ladožského jezera (tj. u Petrohradu) a tlakovou výší s centrem nad Belgií a okolím vybíhající až nad Balkán byl do Sofie, hlavního města Bulharska, v průběhu noci z pátku 28. října na sobotu dopravován chladnější vzduch od severozápadu. Bulharská metropole se v důsledku této konstelace tlakových útvarů dočkala [...]

Dnes v neděli 30. října 2016 v 1 hodinu UTC končí letní čas. V tento okamžik se tzv. občanský čas posunuje ze 3 hodin letního času na 2 hodiny středoevropského času. Někdy se mylně uvádí, že začíná zimní čas, ale tak tomu není. Zimní čas byl u nás naposled v roce 1947, na základě zákona č. 212/1946 Sb. a vládního nařízení č. 213/1946 Sb.. Od roku 1947 u nás již zimní čas nikdy zaveden nebyl.

DWD (Deutsche Wetterdienst) vydala s několikadenním předstihem zhodnocení měsíce října.

Od soboty 1. října do pátku 28. října 2016 se tlak vzduchu v arizonském Phoenixu pohyboval v průměru okolo 1011 hPa (celkový rozsah 1006 až 1016 hPa), což bylo o nějakých 10 hPa méně než ve východočeských Pardubicích. Statistiky jsou však někdy zavádějící, stejně jako v tomto případě. Ano, jsme sice na jihu jihozápadu Spojených [...]

Když 26. 10. dal ČHMÚ do předpovědi pro letoviska na čtvrtek pro egyptskou Hurghadu téměř nevyužívanou ikonu mraku a deště, zvedl jsem telefon a napsal své tetičce na pláž tamního hotelu sarkastickou sms, že zítra použije deštník a nikoliv ten sluneční. V koutku meteorologické duše jsem pak věřil, že předpovězený déšť, jev, který se dle klimatických charakteristik vyskytne v popsané oblasti v průměru jednou za 5 let, nezkazí mě ani ČHMÚ reputaci. Druhý den po poledni přišla mokrá zpráva, která zahřála nejen srdce každého Egypťana.

Řečeno stručnou stručností: Tlaková níže vybíhající jak nad Středozemní moře, tak i nad Rudé moře + pohoří táhnoucí se podél pobřeží od Káhiry až za egyptsko-súdánskou hranici = bouřky orografického charakteru. Je to tak, turisté, kteří o čtvrteční odpoledne trávili čas v letoviscích poblíž egyptské Hurghady, tentokrát namísto opalování mohli na vlastní oči sledovat, co [...]

Začíná prodloužený víkend a také jsou podzimní prázdniny, což je příležitost si vyrazit někam na rekreaci. Na lyžování už nejsou vhodné podmínky ani na hřebenech Krkonoš, na rozdíl od doby před 2 — 3 týdny. Možná by se dalo vyrazit na výlet nebo někde i na houby. Sezóna koupání už pozvolna končí, ale pro ty, kteří se přece jen rozhodnou si jít zaplavat, uvedeme stručnou informaci o teplotě vody.

Dnešní počasí s velkou oblačností a teplotami 9 až 13 °C, zůstává v teplotách daleko za rokem 2006. Před deseti lety (27.10.2006) se maximální teploty na našem území většinou pohybovaly mezi 17 až 23 °C, padaly i teplotní rekordy. Ve Městě Albrechtice-Žáry, Čáslav a Český Krumlov bylo naměřeno 23,2 °C, v Husinci 23,3 °C, v Byňově 23,5 °C, v Českých Budějovicích-Rožnově 23,6 °C a v Třeboni dokonce 23,9 °C. Podobně vysoké teploty v příštích dnech neočekáváme, v pátek 28.10.

Průměrná teplota vzduchu 4,7 °C, průměrná minimální teplota vzduchu 2,0 °C, průměrná maximální teplota vzduchu 8,1 °C, odchylka od dlouhodobého průměru -1,2 °C a 54 mm srážek – toť ve stručnosti charakter periody od 1. října do 25. října 2016 v ruském Smolensku. Středa 26. října tu byla rovněž teplotně podprůměrná, tím hlavním však byly [...]

Lesy Národního parku Šumava mají na více než polovině své plochy přírodní původ - jsou to potomci nebo dokonce pamětníci původních pralesů. V průběhu 19. století ale byly považovány za skvělý zdroj kvalitního dřeva a na ně tehdejší vlastníci pohlíželi jako na lesy hospodářské. Bylo tomu tak až do konce 20. století. Odhadujeme, že na asi třetině rozlohy národního parku dnes rostou lesy, které vznikly jen umělou výsadbou.

Byly přidány nové fotografie do alba Šumava 2016 (Prášily - Ždánidla - Formberg)

Pokračujeme v nepravidelném seriálu přinášející zajímavé snímky z nedávné doby zachycené z meteorologických družic Terra a Aqua.

Určité jakosti nejnižších i nejvyšších denních teplot vzduchu mají kompetenci udělit daným dnům konkrétní specifičnost, v ojedinělých situacích dokonce několikanásobnou. Dobrou ukázkou druhého případu může být kupříkladu 29. červenec 1990 na šumavské Horské Kvildě. Tento den se prezentoval denním teplotním minimem -1,1 °C. Hodnota tohoto Celsiova čísla má výše citovanou pravomoc – 29. červenec 1990 [...]

Dnes ráno byly teploty na našem území velmi rozdílné, průměrné minimální teploty se v republice pohybovaly kolem 9,2 °C, chladněji bylo v Čechách (minima v průměru kolem 8,6 °C), tepleji na Moravě a ve Slezsku (minima v průměru kolem 10,5 °C). Nejvyšší byly minimální teploty ve Zlínském a Moravskoslezském kraji (průměr minim 11,5 a 11,3 °C), nejchladněji v Jihočeském kraji (průměr minim 5,7 °C). Nejvyšší minimální teplota 14,2 °C byla zaznamenaná ve Vidnavě na Ostravsku, ve Strážnici (okr.Hodonín) bylo 13,7 °C.

Vedení jihočeské záchranky varuje, že se tím výrazně prodlouží dolet na Šumavu.