Zprávy z internetu

Drahé energie způsobené mimo jiné vysokou cenou emisních povolenek ničí evropský průmysl. Na pomoc mu má přijít Afrika. Tam lze totiž levně a bezemisně zpracovat železnou rudu a železo pak dopravit do Evropské unie ke konečné úpravě, která už není tak náročná na emise. Takový je plán eurokomisaře zodpovědného za mezinárodní partnerství a českého exministra průmyslu a obchodu Jozefa Síkely.

Horní Planá na Šumavě láká na několik zajímavostí. Pokud sem jako většina návštěvníků nepojedete zrovna z Lipna na kole, doporučujeme ponechat auto na náměstí, odkud lze vyrazit pěšky. Projdete kolem kostela sv. Markéty, který stojí v horní části, a napojíte se na velmi významnou Stifterovu stezku, pojmenovanou po známém malíři, básníku a spisovateli Adalbertu Stifterovi. Lákadlem jsou ale i zvířecí obyvatelé.

Tisíce lidí sledují další putování populárního losa Emila. Ten se v těchto dnech potuluje na hranici Česka a Německa a zdá se, že bude směřovat dále na severozápad, tedy do Bavorského lesa. Novinkám to potvrdil mluvčí Správy Národního parku Šumava Jan Dvořák.

Pokutu pět tisíc korun vyfasoval od Správy Národního parku Šumava vodák, který se na Vltavu v úseku od Lenory vydal na nafukovacím paddleboardu. Jenže v daném úseku platí výjimka ze zákazu splouvání jen pro kajaky a kánoe. Muž marně argumentoval tím, že nemožnost plout na jeho plavidle je libovůlí úřadů, u soudů ale nepochodil.

Los Emil, jenž v létě putoval po několika zemích, se nyní pohybuje na hranici Česka a Německa. Prochází ze Šumavy do Bavorského lesa a směřuje dále na severozápad. ČTK to řekl mluvčí šumavského národního parku Jan Dvořák. Pohyb losa, jehož putování začalo v Polsku, monitoruje v posledních dnech speciální GPS vysílačka, která udává polohu. Její data má k dispozici i šumavský národní park.

Nejvyšší správní soud (NSS) potvrdil vodákovi pokutu 5000 korun za to, že splouval Vltavu v národním parku Šumava na paddleboardu, tedy nafukovacím plováku s pádlem. V úsecích mezi Lenorou, Soumarským mostem a Pěknou na Prachaticku mají výjimku ze zákazu splouvání jen kajaky a kánoe. Rozsudek je dočasně zpřístupněný na úřední desce.

Čtyřměsíční putování losa evropského několika evropskými zeměmi skončilo v minulých dnech jeho uspáním u hornorakouské dálnice a převozem na Šumavu. Náročná cesta losa Emila tak v tomto případě skončila se šťastným koncem. Podle ochránců přírody se však mohou v budoucnu podobné situace opakovat.

  Má země, rodný domove můj, sladká písni venkovských zvonic, vozových cest, stíne lesní, kapličky v polích, vůně lip a zpěvy rojů, kolik už přes vás přehnalo se krutých bojů? Kolikrát vítězil jsi, kraji nad bouřemi? Chaloupky nízké, ztichlé, k stráním přikrčené, zvoničky nad střechami větrem potočené, rozcestí s křížem, boží muka zasněžená, s otepí chrastí ke vsi chvátá chudá žena, nakřehlé piůtky mrazem, okna ojíněná, obrazy svátých prostě vyzdobená stěna, praskání loučí, podvečerní chvíle tich£, kdy pokoj, mír jde sadem, v ztuhlou zemi dýchá – to je má země, domov můj a kolébka má, byt všemi zrazená a opuštěná

[ Číst celou zprávu ]

Spolek Šumava nad zlato, Kašperské Hory a další pokračují v protestech proti možným průzkumům a případné těžbě zlata na Šumavě, poslední protest byl 13. září. Očekávají, že těžaři budou po sněmovních volbách a ustavení nového vedení ministerstva životního prostředí (MŽP), podobně jako v minulých letech, znovu usilovat o povolení průzkumu. ČTK to řekl starosta Kašperských Hor Jan Voldřich (Kašperky pro Život).

Lodě vytažené daleko od vody, nánosy kamení na rozlehlých plážích anebo socha Lipenské víly u Frymburky čnící vysoko nad hladinou na malé skále. To jsou v současnosti typické obrázky pro lipenskou přehradu. Jihočeské moře, jak se jí přezdívá, je na suchu. Málo vody doléhá na celou Vltavskou kaskádu, od Šumavy až po Prahu.

Danielu Strnadovi, 18letému studentovi ze Šumavy, právě startuje druhý rok v Nizozemsku na prestižní Technické univerzitě v Delftu, kde studuje letecké a kosmické inženýrství. Cesta k vysněnému oboru ale začala mnohem dřív – už jako malý projevoval mimořádný talent. Potvrdit ho pomohly IQ testy i Logická olympiáda Mensy Česko.

Los Emil se nyní pohybuje kolem Stožce na Prachaticku. Od pondělí, kdy se z Rakouska dostal do Česka, se posunul o pět desítek kilometrů dál směrem na západ. Pohyb losa, jenž putuje z Polska od června, monitoruje v posledních dnech speciální GPS vysílačka, která udává polohu. Její data má k dispozici i šumavský národní park, řekl ČTK jeho mluvčí Jan Dvořák.

Los Emil žije. Podle aktuálních GPS dat se pohybuje po území Národního parku Šumava, informovala ve středu správa parku. Zároveň požádala, aby lidé zvíře nerušili. Potom, co jej úřady z Rakouska přesunuly v pondělí na Šumavu, se ve středu potuloval kolem Stožce a podle ochránců potřebuje už také trochu klidu. Správa ví o jeho pohybu díky speciální GPS vysílačce, která udává jeho polohu.

Čtyřměsíční putování losa evropského několika evropskými zeměmi skončilo v minulých dnech jeho uspáním u hornorakouské dálnice a převozem na Šumavu. Náročná cesta losa Emila tak v tomto případě skončila se šťastným koncem. Podle ochránců přírody se však mohou v budoucnu podobné situace opakovat.

Povedlo se. Los Emil, který se v posledních dnech pohyboval v severním Rakousku, je zpátky v Česku. Přesněji na území Národního parku Šumava. Informovala o tom Správa Národního parku Šumava na sociální síti Facebook. Je šance, že připojil k ostatním šumavským losům.

Kateřinská a Punkevní jeskyně v Chráněné krajinné oblasti Moravský kras by v budoucnu mohly přibýt na seznam světového dědictví UNESCO. V oblasti přírodního dědictví tam má Česká republika zatím jednu položku, a to Jizerskohorské bučiny.

Největší populace losa evropského u lipenské přehrady se asi stáhla k Přední a Zadní Zvonkové. V minulosti přitom bývala i u Přední Výtoně. Lesník Karel Strych se s losem ve volné přírodě setkal mnohokrát. Nejčastěji právě v okolí Přední Výtoně, kde se Strych pohybuje nejvíce. Ale za posledních sedm let jej zde neviděl, řekl ČTK. Podle něj se tak losi zřejmě přesunuli do klidnější oblasti u Zvonkové. Ve stejných místech by se mohl pohybovat los Emil, který se k Šumavě dostal z Rakouska.

Bývalá šumavská papírna ve Františkově, v níž nacistická německá firma za války vybudovala závod na výrobu součástek proudových stíhacích letadel Messerschmitt, je na prodej. Jde o vůbec největší prodej šumavských pozemků v lokalitě, kde se dá stavět jen velmi obtížně. Má se o něj postarat renomovaná aukční společnost.

  I on byl, stejně jako domy na Paštích, v Ebenwies a ve Stodůlkách, srovnán se zemí a jenom ta švestka u rybníka, při němž stával kdysi Lettlův statek, nese po všechna léta snad dodnes své malé kyselé plody. Však se děti posledního tamního sedláka tam jednou vrátily po zakázaných cestách a přinesly starému otci tři švestky odtud. Tenkrát se ten jinak věčně vesele naladěný muž rozplakal, prý poprvé a také naposled… Dlouho setrvám při výhledu z návrší, ponořen do teskné krásy krajinné scenerie, probíraje se záplavou oživené paměti. A stále znovu se vrací můj pohled ke dvorci, jako bych

[ Číst celou zprávu ]

Los Emil, kterého včera rakouské úřady převezly k Šumavě, by mohl posílit genetiku losí populace u Lipna. V okolí lipenské přehrady se vyskytuje jediná významnější populace losa evropského v České republice. Na pravém břehu přehrady žije dlouhodobě maximálně 15 losů evropských, řekl ČTK mluvčí šumavského národního parku Jan Dvořák. Los Emil pravděpodobně pochází z Polska a v posledních měsících se dostal za velkého zájmu veřejnosti přes Česko a Slovensko do Rakouska.