Zprávy z internetu
Kategorie: Šumava
Šumava – Volně žijící šumavští vlci se dokázali dostat do jelenária na Kvildě a zabít jednu laň. Národní park Šumava teď intenzivně pracuje na tom, aby oblíbenou turistickou atrakci před šelmami zabezpečil.
V návštěvnickém centru na Kvildě, jehož součástí je i jelení výběh a které pro návštěvníky provozuje správa šumavského národního parku, zabili vlci laň. Torzo zvířete objevili lesníci, informoval v pondělí mluvčí NP Šumava Jan Dvořák.
Kvilda (Prachaticko) - Vlci zabili v pozorovacím centru v Kvildě na Prachaticku laň. Areál je sice oplocený, ale vlkům se do něj podařilo proniknout. Šumavský národní park, který centrum...
Podle spisovatele Serváce Hellera tenkrát „zmizel leckterý prales, jenž druhdy cestovatele úžasem naplňoval“. CELÝ ČLÁNEK
Kajak, běh, paragliding, horské kolo... ty nejtvrdší tratě, neúprosné limity, drsní soupeři. Blíží se 14. roční EXTREME CHALLENGE, extrémního závodu, ve kterém si soutěžící sáhnou snad ještě níž než na dno svých sil. KATEGORIE, REGISTRACE A VŠECHNY POTŘEBNÉ INFORMACE K ZÁVODU NAJDETE NA STRÁNKÁCH ...ŠUMAVA NEMÁ LIMITY... {jcomments off}
Chamtivci Jdu se projít ke Kramatům. Scházím na Radost, do košíku vkládámprvní holubinku. Zastavuju se u božích muk před zrezavělým obrázkem Panny Marie Sedmibolestné. A vida – les hyzdí nové betonové sloupky. Vedle kaple trčí vysoké sloupy na vrata. Jdu se podívat k někdejší kašně se sochou Panny Marie s Jezulátkem držící v ruce královské jablko. Nebo Zeměkouli? „Tam tudy neprojdete,“ zavolala na mě paní od jednoho domku. „Už tam mají plot.“ „Chci se jen podívat na Pannu Marii.“ „Tak se podívejte. Máte poslední příležitost.“ „Budou to oplocovat?“ „Budou. Odsud už si nikdo kapli nevyfotí. Lesáci od nich chtěli
Vimperský kulturní kalendář – ZDE • Pranostiky na srpen – ZDE • Naše nabídka kulturních a společenských akcí na Vimpersku i jinde je ZDE • ZÁŘÍ A ČESKÉ DĚJINY: Některé události, které měly v minulosti zásadní význam pro naši zemi a náš národ – ZDE • KALENDÁRIUM KULTURNÍCH VÝROČÍ V ROCE 2019 – ZDE • KAM DNES NA OBĚD? Co dobrého připravili kuchaři v hotelech a restauracích ve Vimperku a okolí? Vyberte si z nabídky – ZDE 22. – 29. září Přehled tisku: noční práce na dálnicích, role Česka v boji s pašeráctvím a mikrojesle Klíčovou zemí v boji proti pašování tygrů, při kterém bude využívána
Ovlivňují bezzásahové zóny na Šumavě počasí v Čechách? Tisková zpráva NP Šumava Stále častěji se objevují zprávy o tom, že hřebeny Šumavy, na kterých odumřela většina dospělých smrků kvůli kůrovci a vichřicím, způsobují sucho v českém vnitrozemí. Nejrůznější vědecká měření však nic takového nenaznačují a ani meteorologové nepotvrzují, že by odumřelé horní stromové patro nějak významně ovlivňovalo počasí v České republice. „Na šumavských hřbetech se prý vzduch přehřívá a způsobuje tak nedostatek srážek na Strakonicku a Plzeňsku – to tvrdí pan doc. Jan Pokorný. To zní jako poplašná zpráva,“ říká ředitel Správy Národního parku Šumava Pavel Hubený. „Ale není to pravda,“ dodává. „Nejrůznější vědecká měření a
Rozhovor Bohumila Kantora s PhDr. Libuší Kolářovou, ředitelkou vydavatelství Jc.TEĎ.cz V současném boji s lýkožroutem neboli kůrovcem už zdaleka nejde jen o záchranu Šumavy, ale o veškeré jehličnaté porosty v zemi. Ve sporu o to, jestli nechat přírodu, ať si sama poradí s kůrovcovou kalamitou, se celé roky přou politici, vědci a ekologické organizace. Teď už ale došla trpělivost lidem z praxe, lesníkům, kteří na rozdíl od mnohých účastníků těchto debat jsou v lese denodenně a vidí zblízka, co se v přírodě děje. Absolvent písecké lesnické školy Bohumil Kantor (67) z Vimperka, se rozhodl oslovit všechny, kteří mohou z
Návštěvnost Šumavy stále roste, což je na jednu stranu pozitivní, na stranu druhou to ale začíná být problém. Stále častěji se ozývají hlasy, že by měl být příliv turistů regulován. Národní park Šumava tuto možnost zvažuje.
Návštěvnost Šumavy stále roste, což je na jednu stranu pozitivní, na stranu druhou to ale začíná být problém. Stále častěji se ozývají hlasy, že by měl být příliv turistů regulován. Národní park Šumava tuto možnost zvažuje.
Klatovsko – Premiérová třetí řada krimiseriálu Policie Modrava, který je neodmyslitelně spjatý se Šumavou a který vysílá TV Nova od 1. září, jasně válcuje každou neděli ostatní pořady.
Praha - Dnešní ráno bylo obdobně studené jako páteční. Ranní minimální teploty se ve dvou metrech nad zemí pohybovaly mezi pěti až nula stupni Celsia. Nejchladněji bylo opět v mrazových...
Turisté na Železnorudsku musí v nadcházejících dnech počítat s omezením. Hraniční přechod u Železné Rudy čeká uzavírka, skončí až 6. října. Čtěte podrobnosti.
Filipohuťský potok nebo také Filipský potok je jedním ze tří potoků, které svým společným soutokem dávají vzniknout šumavské řece Vydře. Délka toku činí 4,9 km. Filipohuťský potok pramení přibližně 3 km východně od Modravy v rozsáhlé Tetřevské slati. Od pramene až k soutoku s Modravským a Roklanským potokem v Modravě teče západním až jihozápadním směrem. (WIKIPEDIE) Foto: Ladislava ROTTOVÁ
V ulicích Železné Rudy se neustále opravuje, práce na průtahu jsou ale odloženy až na duben příští roku. Vedení města to ale bere jako pozitivum.
Drzost? Výsměch? Jen těžko se hledají slova pro to, co předvedl čtyřiatřicetiletý muž ze Sušicka. Ten vyhrožoval spácháním sebevraždy, a tak po něm na Šumavě pátrala více než stovka policistů. Nakonec ho našli, jak sbírá houby.
Mouřenecké léto 2019 vrcholí. Už tuto sobotu 21. září Vás srdečně jménem spolku Přátelé Mouřence zvu do šumavského kostela na Mouřenci u Annína na česko-německou pouť ke svatému Mořici.
Tak se jmenuje projekt, který spočívá ve virtuálním znovuvynoření Dolní Vltavice nad hladinu Lipna. V sobotu 21. září 2019 se v Dolní Vltavici uskuteční slavnost, jejímž vyvrcholením se stane po setmění virtuální znovuvynoření Dolní Vltavice nad hladinu Lipna v rámci velké multimediální show. Záštitu nad slavností převzala paní Mgr. Ivana Stráská, hejtmanka Jihočeského kraje, a JUDr. Ivana Červenková, velvyslankyně České republiky ve Vídni. Dolní Vltavice zažila pohnuté dějiny. Byla založena ve 13. století zvíkovským purkrabím Hirzem, který ji roku 1268 daroval klášteru ve Zlaté Koruně. V roce 1930 zde žilo 414 obyvatel, z toho 393 Němců. Po 2. světové válce došlo




