Zprávy z internetu

Noc ze středy na čtvrtek byla v Jihočeském kraji teplotně rozmanitá – na Šumavě bylo víc než osm stupňů pod nulou, nejtepleji bylo v Temelíně, kde naměřili 5,4, či ve Strakonicích s plus 4,8 stupně nad nulou. Podle meteorologa Františka Vavrušky jsme na většině kraje měli plus jeden až pět stupňů.

Muzeum Dr. Šimona Adlera v Dobré Vodě poblíž Hartmanic se připravuje na slavnostní otevření nově instalovaných expozic, které proběhne 24. září.

Vlci, kteří se na Šumavu vrátili před čtyřmi roky, stále častěji útočí na hospodářská zvířata. V části Šumavy, která zasahuje do Plzeňského kraje, jsou letošní škody už teď vyšší než za celý loňský rok. Ovce zavřené ve výbězích jsou pro vlky snadnou kořistí. Šelmy se dokážou podhrabat pod plotem nebo ho přeskočit.Další články k tématu:Do Česka se vracejí vlci, rysi a medvědi. Vadí myslivcům i farmářůmFarmář přišel po útocích už o 57 ovcí. Nechci vlky krmit, říkáPeníze za roztrhané ovce nestačí. Farmáři z Broumovska chtějí vlky vybít

Upozorňujeme návštěvníky na uzavření hraničního přechodu ve Ferdinadově údolí (Debrník) u Železné Rudy z důvodu opravy můstku od 23. 9. do 6. 10.

Během prázdnin v Železné Rudě nezaháleli. Vybudovali přibližně 300 metrů nového chodníku ve Špičácké ulici, včetně kompletně nového osvětlení, které zvládli vlastními silami.

  Třetí Houbařský víkend na Javorníku (13. -15. září), který pořádá Javornický rozvojový spolek ve spolupráci s Českou mykologickou společností a s podporou hotelu Krásná vyhlídka, se opravdu vydařil. Hlavním programem je již tradičně výstava aktuálně rostoucích hub. Pro letošní expozici se podařilo získat více než 250 druhů hub, což je v (krátké) historii javornických výstav jednoznačně nejvyšší počet. Většina vystavovaných exponátů pocházela z blízkého okolí, nicméně některé houby, které se v okolí Javorníka nevyskytují, byly dovezeny z jiných lokalit (Boubín, Třeboňsko, Praha), aby se návštěvníci mohli pokochat širším spektrem a zároveň se o houbách i lépe poučit. Odborným garantem akce se

[ Číst celou zprávu ]

  Stále častěji se objevují zprávy o tom, že hřebeny Šumavy, na kterých odumřela většina dospělých smrků kvůli kůrovci a vichřicím, způsobují sucho v českém vnitrozemí. Nejrůznější vědecká měření však nic takového nenaznačují a ani meteorologové nepotvrzují, že by odumřelé horní stromové patro nějak významně ovlivňovalo počasí v České republice. „Na šumavských hřbetech se prý vzduch přehřívá a způsobuje tak nedostatek srážek na Strakonicku a Plzeňsku – to tvrdí pan doc. Jan Pokorný. To zní jako poplašná zpráva,“ říká ředitel Správy Národního parku Šumava Pavel Hubený. „Ale není to pravda,“ dodává. „Nejrůznější vědecká měření a také samotný proces vytváření oblačnosti

[ Číst celou zprávu ]

Stále častěji se objevují zprávy o tom, že hřebeny Šumavy, na kterých odumřela většina dospělých smrků kvůli kůrovci a vichřicím, způsobují sucho v českém vnitrozemí. Nejrůznější vědecká měření však nic takového nenaznačují a ani meteorologové nepotvrzují, že by odumřelé horní stromové patro nějak významně ovlivňovalo počasí v České republice.

Vrcholová skála, německy Dreisselberg (1302 m n. m.), připomíná prý tři stolce, kde se dle pověsti měli setkávat králové ze tří sousedních státu. Z Čech, Rakouska a Bavorska. Každý prý seděl na svém území. Panovníci ale nebyli žádní turisté, na potkávačky měli jiné pohodlnější objekty.

Slunečný sobotní den v Hartmanicích zpestřila vůně masa, která se linula městem. Konal se tam již 4. ročník populární soutěže Mistrovství Šumavy v opékání prasat.

Vrcholová skála, německy Dreisselberg, (1302 m), připomíná prý tři stolce, kde se dle pověsti měli setkávat králové ze tří sousedních státu. Z Čech, Rakouska a Bavorska. Každý prý seděl na svém území. Panovníci ale nebyli žádní turisté, na potkávačky měli jiné pohodlnější objekty.

   Bouře nad Gabrétou          Docházíme na Roklan až za tmy. Olda sedí na vrcholové skále a dívá se daleko na západ. Slunce ještě stihl. Došla nám voda. Ty ji máš, projevují se tvé zkušenosti.      „Mám s sebou pití, mám lékárničku, jídlo, nůž, oblečení,“ vypočítáváš vše, co mi chybí. „Trochu napít ti můžu dát, ale…“      „Nechci,“ odmítám. „Vydržím to.“      Nechávám Oldovi zbytek šťávy, kterou jsme si nesli v cyklistické láhvi. A sestupuju s čelovkou k chatě Waldschmidthaus pod Roklanem. Je to marné, za okny je tma, dveře jsou zamčené, za chatkou jsou jen přepravky plné prázdných lahví, zkoumám, zda tam nezůstala nějaká plná. Nezůstala. Tak se

[ Číst celou zprávu ]

  Majitelé či provozovatelé kempů i hoteliéři na Lipensku se snaží nalákat k prázdninovému pobytu stále více rodin s dětmi, vymýšlí program, kterým by tuto cílovou skupinu ještě výrazněji oslovili při plánování dovolené a zpestřili jejich pobyt. Nutností jsou v posledních létech animační programy, které dětem řídí či doplňují program po celou dobu jejich pobytu. Dva z největších kempů v tomto regionu frymburský Camping Resort a lipenský Modřín mají dokonce své maskoty, kteří zde v kostýmech řídí program po celý den. „Hosté si již nedovedou představit, že by přijeli na dovolenou do hotelu nebo kempu a nebyl pro ně a

[ Číst celou zprávu ]

  Jízdní řád ve formátu PDF      

      Návštěvnost Národního parku Šumava stále roste                 Návštěvnost v letošní letní sezóně na území Národního parku Šumava byla opět vyšší, než v roce 2018. Od začátku června do konce srpna 2019 navštívilo sledované lokality více než 675 tisíc turistů. Loni za stejné období navštívilo sledovaná místa zhruba 600 tisíc lidí.              „Informační a strážní služba Národního parku Šumava už mnoho let sleduje návštěvnost například na ledovcových jezerech, Poledníku, Povydří, Stožecku nebo třeba Modravě. Na většině těchto lokalit letos registrujeme opět více turistů, než tomu bylo loni,“ vysvětluje vedoucí Informační a strážní služby Adam Diviš.        

[ Číst celou zprávu ]

Již 22 let plují po hladině Schwarzenberského plavebního kanálu na Šumavě několikrát do roka na několika místech štěpiny a polena v rámci hranice překračujícího projektu Setkání s tradicí na Schwarzenberském plavebním kanálu, za kterým stojí Libín-S Prachatice, z.s., spolu se svým rakouským partnerem - organizací cestovního ruchu Tourismusverband Böhmerwald.

Od roku 1874 neměla Šumava životaschopnou vlčí populaci. To však již neplatí, protože podle ochránců přírody už se dá na Šumavě mluvit o trvalém osídlení vlky. V současnosti se jich tu pohybuje kolem pěti. Také se však ukazuje, že chovatelé hospodářských zvířat nejsou na jejich návrat připraveni.

Klatovsko – Zapomenuté údolí zapadlých a tichých, bývalých samot. Pekelské údolí je místo, které vás vrátí do tajemné Šumavy dřívějších dob.

Šumava se během letošního léta stala velkým tahákem na turisty. S narůstající návštěvností řeší správa parku ale stále víc přestupků. Čtěte podrobnosti!