Zprávy z internetu
Kategorie: Šumava
Rada města Vimperk na svém zasedání 10. června kromě jiného projednala a schválila (přinášíme doslovnou citaci usnesení bez redakční úpravy): Usnesení č. 526 Rada města souhlasí s předloženým návrhem finančních odměn pro ředitele základních a mateřských škol, jejichž zřizovatelem je město Vimperk, a ukládá odboru školství, kultury a cestovního ruchu provést patřičné úřední úkony. Usnesení č. 531 Rada města zastupující město Vimperk bere na vědomí a souhlasí s předloženým návrhem úplné uzavírky pro automobilovou dopravu a k vedení objízdné trasy v zastavěném a správním území města v důsledku modernizace silnic II/144 a II/145 v průtahu města Husinec v období od
Rok 2019 je v Národním parku Šumava věnován ptactvu v rámci „Ptačího roku“. Správa Národního parku Šumava chce tak přiblížit široké veřejnosti vývoj populací jak známých chráněných druhů, jakou jsou tetřevi, tetřívci či sokoli, tak problematiku méně známých a méně viditelných druhů ptáků, kterým ubývá přirozeného prostředí pro jejich život. „Takovými druhy jsou například chřástal polní, bekasina otavní, linduška luční nebo bramborníček hnědý. To jsou ptáci, kteří se ještě před pár desítkami let vyskytovali běžně na mnohých místech Česka, jenže stále vyšší intenzita hospodaření na polích a loukách jim zmenšuje životní prostor. A tak přežívají v místech, kde jim
Správa Národního parku Šumava letošní rok věnuje problematice ochrany ptactva. V návštěvnických centrech navíc rozšiřuje nabídky programů Rok 2019 je v Národním parku Šumava věnován ptactvu v rámci „Ptačího roku“. Správa Národního parku Šumava chce tak přiblížit široké veřejnosti vývoj populací jak známých chráněných druhů, jakou jsou tetřevi, tetřívci či sokoli, tak problematiku méně známých a méně viditelných druhů ptáků, kterým ubývá přirozeného prostředí pro jejich život. „Takovými druhy jsou například chřástal polní, bekasina otavní, linduška luční nebo bramborníček hnědý. To jsou ptáci, kteří se ještě před pár desítkami let vyskytovali běžně na mnohých místech Česka, jenže stále
Správa Národního parku Šumava letošní rok věnuje problematice ochrany ptactva. V návštěvnických centrech navíc rozšiřuje nabídky programů. Rok 2019 je v Národním parku Šumava věnován ptactvu v rámci „Ptačího roku“. Správa Národního parku Šumava chce tak přiblížit široké veřejnosti vývoj populací jak známých chráněných druhů, jakou jsou tetřevi, tetřívci či sokoli, tak problematiku méně známých a méně viditelných druhů ptáků, kterým ubývá přirozeného prostředí pro jejich život. „Takovými druhy jsou například chřástal polní, bekasina otavní, linduška luční nebo bramborníček hnědý. To jsou ptáci, kteří se ještě před pár desítkami let vyskytovali běžně na mnohých místech Česka, jenže stále vyšší intenzita hospodaření na polích a
![[ilustrační obrázek]](https://www.qap.cz/project/12/cache/domain16/images/116669/116669-635622867211301917-1600x1200-cvcenterhcenter.jpeg)
Národní park chce prostřednictvím celé řady akcí v rámci Ptačího roku přiblížit návštěvníkům Šumavy různé druhy ptactva.
Šedesát osm procent dotázaných Čechů považuje za nejlepší způsob ochrany lesa odstranění dříví napadeného kůrovcem, ukazují data celorepublikového průzkumu agentury STEM/MARK. Naopak pouhých osmnáct procent souhlasí s rozšířením bezzásahových zón, kde by měla obnova lesa proběhnout samovolně. Preferenci bezzásahových zón oproti aktivním zásahům v kalamitních oblastech schválila 7. června tohoto roku Rada národního parku Šumava, která doporučila Ministerstvu životního prostředí rozšířit v příštích letech bezzásahové zóny na více než 50 procent rozlohy šumavských lesů. Průzkum agentury STEM/MARK pro Jihočeský kraj byl proveden od 29. května do 3. června 2019 na kvótním výběru 515 respondentů z celé České republiky. Z
Rok 2019 je v Národním parku Šumava věnován ptactvu v rámci „Ptačího roku". Správa Národního parku Šumava chce tak přiblížit široké veřejnosti vývoj populací jak známých chráněných druhů, jakou jsou tetřevi, tetřívci či sokoli, tak problematiku méně známých a méně viditelných druhů ptáků, kterým ubývá přirozeného prostředí pro jejich život.
Hartmanice – Manželský pár si vyjel v pátek na kolech po okolí Hartmanic a poté sjeli zřejmě z cesty, zabloudili a následně putovali lesem a kola tlačili. Pomohli jim hasiči.
Čejetice na Strakonicku se staly Vesnicí roku Jihočeského kraje 2019. Tuto zprávu i s gratulací, jak se již stalo tradicí, zatelefonoval náměstek hejtmanky Pavel Hroch starostce Ivaně Zelenkové v pondělí 17. června. Pro obec s 915 obyvateli se jedná o premiérový titul. Moment překvapení se u starostky rázem proměnil ve velkou radost. „Je to velice milá zpráva a moc děkuji porotě, že ocenila naši práci. Zároveň chci poděkovat všem našim občanům, kteří se na tomto úspěchu podíleli. Nyní nás čeká příprava na celostátní kolo, kterou rozhodně nepodceníme. Chceme důstojně reprezentovat Jihočeský kraj,“ sdělovala své dojmy po telefonu Zelenková. Za
Bývalý cyklokrosař Roman Kreuziger starší plánuje vybudovat na místě zaniklé obce Zhůří nedaleko Horské Kvildy několik objektů. Proti plánu je správa Národního parku Šumava a ekologické organizace a spolky. Obávají se toho, že plánovaná farma pro ovce, dva rodinné domy, terasa, dřevníky, přístřešek pro auta, kaple a kiosek naruší krajinný ráz oblasti. Další články k tématu:Pozemky na Šumavě jsou pod větším dohledem. I kvůli osadě ZhůříSoud zamítl žalobu šumavského parku, Kreuziger mu nemusí prodat pozemkyVšechny domy ve Zhůří zbořili vojáci, v kapli dokonce chovali prasata
Pivem Klostermann ze strakonického pivovaru Dudák byla v neděli 16. června pokřtěna unikátní lavička Karla Klostermanna nedaleko osady Zhůří u Rejštejna na Klatovsku. Lavička je vyrobena z jednoho kusu pětitunového kmene dubu a je z ní překrásný výhled na Malý a Velký Roklan, Poledník a údolí kolem Srní. Spolek Karel Klostermann – spisovatel Šumavy z.s., Strakonický pivovar Dudák, Národní centrála Šumava a a komunitní projekt Fotíme Šumavu, propagující krásy Šumavy na sociálních sítích, se rozhodli uctít uplynulé 170. výročí narození spisovatele bytostně spjatého se Šumavou tím, že v místech, která se osudově váží k osobě spisovatele či k jeho románům, postaví unikátní
Vimperský kulturní kalendář – ZDE • Pranostiky na červen – ZDE • Naše nabídka kulturních a společenských akcí na Vimpersku i jinde je ZDE • ČERVEN A ČESKÉ DĚJINY: Některé události, které měly v minulosti zásadní význam pro naši zemi a náš národ – ZDE • KALENDÁRIUM KULTURNÍCH VÝROČÍ V ROCE 2019 – ZDE • KAM DNES NA OBĚD? Co dobrého připravili kuchaři v hotelech a restauracích ve Vimperku a okolí? Vyberte si z nabídky – ZDE 16. – 23. června Právě jsme se narodili. prohlédněte si miminka čerstvě narozená v prachatické porodnici ČTĚTE ZDE Opustili nás v minulých dnech ČTĚTE ZDE UZAVŘENÍ
Kouzlo červnových večerů Na boubínské věži fouká od východu. Jokulátor fotí, já sedím na podlážce opřený zády o zábradlí a usínám. A ještě je tu jeden muž. Stál tu už, když jsme s Jokulátorem vystoupili nahoru. Vyhřívá se v posledních paprscích dne, nastavuje slunci tvář. Dlouhý mrak táhnoucí se při obzoru od západu až k východu, připomíná molo. Vybíhá do prostoru oceánu prázdnoty. Přitahuje k sobě slunce. Pak sluneční kotouč rozděluje na dvě části. Pod ním se slunce opět spojuje v jednu oslnivou kouli. Dotýká se ještě vzdálenějších kumulů, noří se za ně, něžně se do nich vřezává jak
Univerzity a svoboda Dokumentární, Česko, 2019, 70 min Režie: Zuzana Piussi, Vít Janeček Kamera: Zuzana Piussi Hrají: Bohdan Bláhovec, Jiří Drahoš, Noam Chomsky, Vít Klusák, Karel Vachek Producenti: Petr Kubica, Vít Janeček Zvuk: Jan Richtr Celovečerní dokument autorské dvojice Piussi / Janeček realizovaný sedm let, reflektuje všechny hlavní problémy světového i českého vysokého školství. Mezi mluvčími filmu jsou lingvista Noam Chomski, jeden z hlavních autorů deníku Guardian v oblasti vzdělávání , sociolog Frank Furedi, bývalý ministr školství a profesor sociální psychologie, Stanislav Štech, investigativní novinář, Jiří Štický, který se posledních několik let zabývá ekonomikou a vnitřními procesy univerzit. Úterý
Prachatice, Jelení Vrchy – Plavení dřeva na Šumavě je řemeslo letité. Od doby ustavení prvního ředitele vodní plavby ve službách knížete z rodu Schwarzenbergů, Josefa Rosenauera, uplynula hezká řádka desetiletí.
Volary - Do volarské knihovny přijel besedovat Jan Měšťan Písecký spisovatel o své knize Písecká spojka Krále Šumavy.
Soumarské rašeliniště je jedním z mnoha rašelinišť, které lemují řeku Vltavu v širokém údolí zvaném Vltavský luh. Je, nebo spíše kdysi bylo, typickým údolním vrchovištěm. Údolním proto, že vzniklo v údolí řeky. A vrchovištěm proto, že rašelina byla nejvíce ukládána ve středu rašeliniště, a tím narůstalo vzhůru a získalo vyklenutý bochníkovitý tvar. Rašeliniště se u Soumarského Mostu vyvíjelo od sklonku doby ledové, tedy přibližně devět tisíc let. Stalo se ostrovem chladnomilné severské přírody, zatímco okolní krajina zarůstala lesní vegetací. Druhy, které zde přetrvaly od konce ledových dob, se nazývají glaciální relikty. V posledních několika desetiletích se však podoba rašeliniště
Spolek Karel Klostermann – spisovatel Šumavy z.s., Strakonický pivovar Dudák, který vaří dvě úspěšná piva Klostermann a navíc i pivo Král Šumavy, Národní turistická centrála Šumava a komunitní projekt Fotíme Šumavu, propagující krásy Šumavy na sociálních sítích, se rozhodli uctít 170.výročí narození spisovatele bytostně spjatého se Šumavou tím, že v místech, která se osudově váží k osobě spisovatele či k jeho románům, postaví unikátní foto lavičky. Ty budou kompletně vyrobené z jednoho kmene dubu a osazené stativem pro upevnění fotoaparátu. První lavičku, které byla vyrobena z pětitunového kmene slavnostně odhalí v neděli 16.června ve 14 hodin v osadě Zhůří u obce Rejštejn na Klatovsku. Strakonický