Zprávy z internetu

Šumavská příroda se uzdravuje. Ani dvě gradace kůrovce, před 25 nebo 10 lety, ji neproměnily v poušť. Naopak, podle správy šumavského národního parku jsou ekosystémy horského lesa stále zdravější. A odumřelé smrky k tomuto ozdravování nebrání, ale naopak výrazně pomáhají. Bezzásahovost se tak podle ředitele Správy NP Šumava Pavla Hubeného ukázala jako velmi vhodnou a funkční cestou k uzdravení krajiny.

Maria Mayer se narodila na Šumavě, ale po válce ji musela i s rodinou opustit.

  Když už nemůžeš, přidej!            Jak teplé mohou být i podzimní dny. Země dýchá těmi několika zbylými žlutými lístky, které ještě vítr neserval z vrcholků bříz. Poslední žár ze všech opadavých si ponechávají modříny. Kolikrát jejich rezavě zlaté jehličí pokrývá už vrstvu sněhu. Nízké boučky a duby se o svůj šat budou prát ještě se zimními plískanicemi, mnohé až do jara.        U rejštejnského mostu se na Losenici otáčí vodní mlýnek. Lopatky se co chvíli zablýsknou v ostrých paprscích. Jde stará žena, přes rameno nese hrábě, na hrabicích chybí dva kolíky. Shrabuje listí na svazích poblíž soutoku Otavy a

[ Číst celou zprávu ]

Silnice číslo 39 patří k hlavním tahům skrz jihočeskou část Šumavy.

Pro spoustu živočichů je kůrovcová kalamita příležitost, říká náměstek ředitele Národního parku Šumava Martin Starý.

      ŠUMAVSKÝ LITERÁRNÍ ČTVRTEK           Karel Naxera: Neandrtálci jsou tady!                Podle názvu to na Šumavu nevypadalo. Také jsem ji objevil spíše omylem. Děj se měl odehrávat v jednom městečku uprostřed Šumavy. Tak schválně kde. Děj začíná v provinční nemocnici. V porodnici. Na Silvestra. Bude to Sušice, nebo Vimperk? Uvedeno to zde není, ale podle několika skutečných míst jsem brzy zjistil, kde se nacházíme. Stačilo si na chvíli sednout k mapě. Nebudu prozrazovat, zkuste to také.          No a teď děj. Přečetl jsem tři stránky a knihu odložil. „Tohle ale fakt nemusím vědět“. Fanatická náboženská sekta žijící na osamělém

[ Číst celou zprávu ]

  Šumavská příroda nepřestává překvapovat. Po loňském znovuobjevení kornatce velkého, bezobratlého živočicha, který byl na území národního parku popsán naposledy před rokem 1910, se letos entomologům podařilo registrovat populace dvou vzácných brouků – trnoštítce horského (Tragosoma depsaqrium Linnaeus, 1767) a tesaříka javorového (Ropalopus ungaricus Herbst, 1784). „Oba brouci ať je to trnoštítec nebo tesařík javorový, jsou nesmírně vzácní a my jsme si dlouho mysleli, že na Šumavě je po nich veta. Tesařík javorový byl naposledy zaznamenán na Železnorudsku v roce 1946, o trnoštítci jsme sice kusé informace měli, stav populace jsme však neznali,“ informuje náměstek ředitele Správy NP Šumava Martin

[ Číst celou zprávu ]

  Bytem voní konina, to stará dělá řízky, já maluju si Lenina a běloskvoucí břízky  ((Karel Kryl) V některých literárních dílech se objevuje konzumace koniny jako symbol chudoby, nedostatku lepšího jídla nebo lakoty a šetření. Např. známý klukovský posměšek z knížky Bylo nás pět od Karla Poláčka: „Pan Fajst vepřovou zblajz a pak koupil koninu pro celou rodinu.“ V době nedostatku masa za vlády prezidenta Novotného se zas objevoval slogan „Půl kila koniny do každé rodiny.“ Kůň obecně vnímán jako ušlechtilé zvíře, věrný pomocník a přítel člověka. Ale kůň byl také a částečně je i dosud zdrojem potravy pro člověka, i

[ Číst celou zprávu ]

Předpoklad kůrovcových těžeb v lesích pod Správou Národního parku Šumava se ještě na začátku roku pohyboval v objemu 250 tisíc m3. Avšak počasí v průběhu vegetační sezóny, v kombinaci s efektivitou nastavených opatření, dávalo tušit, že situace s těžbami bude lepší, než se předpokládalo. Správa NP Šumava tak počátkem listopadu vykazuje zhruba 135 tisíc m3 kůrovcových těžeb.

Národní park Šumava hlásí další vzácný objev. Po loňském znovuobjevení kornatce velkého, bezobratlého živočicha, který byl na tomto území popsán naposledy před rokem 1910, se letos entomologům podařilo registrovat populace dvou vzácných brouků – trnoštítce horského a tesaříka javorového.

Šumavská příroda nepřestává překvapovat. Po loňském znovuobjevení kornatce velkého, bezobratlého živočicha, který byl na území národního parku popsán naposledy před rokem 1910, se letos entomologům podařilo registrovat populace dvou vzácných brouků – trnoštítce horského (Tragosoma depsaqrium Linnaeus, 1767) a tesaříka javorového (Ropalopus ungaricus Herbst, 1784).

STENBUS: Nový jízdní řád linky Praha – Strakonice – Vimperk – Stachy – Kvilda platný od 13. září 2019   Jízdní řád městské hromadné dopravy ve Vimperku   Jízdní řády na českých železnicích pro období od 15.12. 2019 do 12.12. 2020            

Na Šumavě se opět začali vyskytovat tesařík javorový a trnoštítec horský. Jde o druhy vzácných brouků, které v minulosti na Šumavě žili. Zmizeli však před několika desítkami let, uvedl mluvčí šumavského národního parku Jan Dvořák.

Správa Národního parku Šumava letos vytěžila méně kůrovcového dřeva, než předpokládala. Zatímco na začátku roku byl předpoklad 250 tisíc m3, počátkem listopadu bylo vytěženo jen něco přes polovinu tohoto množství.

Loni se na Šumavě po více než sto letech znovu objevil brouk kornatec velký. Letos správci národního parku objevili další dva vzácné druhy bezobratlých živočichů. Tesaříka javorového tam naposledy zaznamenali po druhé světové válce. Trnoštítec horský je pak nejvzácnější šumavský brouk.

"Zelené plíce" je název nového filmu režisérů Karla Svobody a Lucie Čepcové, který měl premiéru 22. listopadu 2020 v České televizi. Diváci konečně viděli racionální pohled na kauzu Šumava a Boubín. Po 23 letech totalitně-divočinových agitek "Nedej se" od tvůrce Bezoušky a dalších, byl v ČT umožněn také jiný pohled.

Šumavská příroda nepřestává překvapovat. Po loňském znovuobjevení kornatce velkého, bezobratlého živočicha, který byl na území národního parku popsán naposledy před rokem 1910, se letos entomologům podařilo registrovat populace dvou vzácných brouků – trnoštítce horského (Tragosoma depsaqrium Linnaeus, 1767) a tesaříka javorového (Ropalopus ungaricus Herbst, 1784).

  Rada města Vimperk na svém zasedání 18. listopadu kromě jiného projednala a schválila (přinášíme doslovný přepis usnesení bez redakční úpravy): Usnesení č. 1031 Rada města schvaluje podání žádosti o přidělení grantu z Grantového programu Nadace Jihočeské cyklostezky na projekt „Zahájení cyklistické sezóny 2021 ve Vimperku“. Rada města pověřuje odbor rozvoje administrací uvedené žádosti o přidělení grantu. Usnesení č. 1043 Rada města souhlasí s cenami za svoz a odstraňování odpadu podobného komunálnímu na rok 2021 pro právnické osoby a fyzické osoby oprávněné k podnikání dle předloženého návrhu. Usnesení č. 1044 Rada města rozhodla uzavřít dílčí smlouvu o prodeji a pronájmu zboží

[ Číst celou zprávu ]

  Horská šumavská krajina postižená gradacemi kůrovce před 25 nebo 10 lety se nestala pouští. Naopak, ekosystémy horského lesa jsou stále zdravější. A odumřelé smrky k ozdravování výrazně pomáhají. Nejčerstvějším důkazem ozdravného procesu je návrat pstruhů obecných do jezera Laka, o němž podala informaci Akademie věd minulý týden. Přitom právě lesní porosty na hoře Plesná, která se nad jezerem tyčí, byly silně ovlivněny gradacemi kůrovce. První z nich, podpořená kyselými dešti, přišla v roce 1996, a protože se tu kůrovcem napadené smrky kácely, proředěný les se stal labilním. To zesílilo dopad vichřic v letech 1998 a 2003, ale nejvíce orkánu Kyrill, který v roce 2007 vyvrátil velké plochy lesů.

[ Číst celou zprávu ]

    Výhledy do podhůří Šumavy   Foto : Vláďa Hošek {gallery}Jitka/rok2020/listopad/churanov{/gallery}     {jcomments off}