Zprávy z internetu
Kategorie: Šumava
Jaderná bomba Šumavu neochrání Hrozbu srážky Země s velkou planetkou, která měla zasáhnout Šumavu, dle simulace neodvrátí ani použití jaderné bomby. Američtí a evropští vědci z centra CNEOS dostali v rámci simulovaného cvičení šest měsíců na to, aby připravili záchranný plán, který by odvrátil srážku Země s masivní planetkou spatřenou ve vzdálenosti 56 milionů kilometrů. Astronomové na úkolu pracovali čtyři dny, od 26. do 29. dubna. Použili přitom radarové systémy a nejmodernější technologie, včetně největšího teleskopu na světě. Týmu ovšem trvalo 184 dní, než určili oblast dopadu, což by bylo pouhé čtyři dny před srážkou. Více zde. Zdroj : iRozhlas {jcomments off}
Oblíbené a hojně navštěvované dveře od WeLoveŠumava jsou opět na Pancíři. Opět si s nimi můžete udělat fotku, stejně jako již tisíce lidí. Tentokrát ale můžete i pomoci.
Od pondělí 3.5. se pro návštěvníky opět otevírají naše zvířecí výběhy u návštěvnických center Kvilda a Srní.
Hůrecká píseň Znám ves tam u nás doma hluboko v Šumavě, ta ves Hůrka jméno má, sluní se tu v trávě; kolem vrchy zas a zas, zeleň luk i lesů, Tvou řeč, zemi plná krás, provždy v sobě nesu.Ve svém srdci chci Tě mít v lásce neproměnné: kdo Tě musel opustit, už nezapomene na kraj, kde i já jsem žil kdysi jako v ráji, na kraj, kde i já jsem žil, kdysi jako v ráji. Osidlování Šumavy se podobalo střídání mořského přílivu a odlivu. Jednou sídla pronikala až k zemské hranici a následně zase zanikala. A není to příběh
Dobrý den, vážení diváci, vítáme vás u 17. vydání Vimperského zpravodajství. Také dnešní vysílání je z technických důvodů věnováno našemu archivu. Podíváme se na akci s názvem Mezi pivovary, která proběhla v sobotu 17. června 2017. Jak napovídá název, hlavní scéna byla mezi bývalými pivovary, měšťanským a knížecím, tedy na parkovišti před gymnáziem. Druhá, dětská scéna, byla postavena o kousek níže v prostoru před domem U Jelena. Pozvání přijala čtveřice jihočeských dechových orchestrů, a to Babouci, Šumavanka, Budvarka a Vlachovka. Nechyběl ani dechový orchestr Základní umělecké školy Vimperk a mažoretky Klapeto. Hlavními hosty pak byli Hradišťan s Jiřím Pavlicou
Nejvíc pršelo na Šumavě, v Českém lese, povodí Berounky a střední Vltavy, intenzivní déšť zasáhl i horské oblasti na severu Čech, Moravy a Slezska.
Březová voda Pláně nad Moldavou v Krušných horách jsou natolik rozlehlé a zvlněné, že vyvolávají co chvíli iluzi cíle skrývajícího se v neviditelném údolí. Kráčíme po temenech a svazích, Corliss vybíhá za skřivany, myslí si, že je dohoní, obrys její rozevláté srsti se vlní ve větru. Malá tělíčka ptáků se včas zvednou k letu a chudák fenka – ještě má stále pubertu – kouká zmateně do výše. A za chvilku za nimi startuje znovu. Kolik má energie! Tam za tím obzorem už uvidíme moldavský kostelík. Kdo by to byl řekl, že se mezi těmi oblinami dvojobzoru
I když už je květen, tak na Šumavě na Pancíři je k vidění opět sníh.
Už podruhé se uskutečnila kvildská vzpomínka na květnové dny roku 1945 jen v komorním duchu. Vládní opatření nedovolují pořádání tradičních akcí, kterou je už léta například Bitva o Kvildu, jíž pořádá Klub vojenské historie Gabreta.
Foto: (red) – Za krásnější Vimperk
Nová linka je jediným přímým spojením z Prahy do některých částí Šumavy.
Pozdrav ze Šumavy Ráno jsem byl jsem na svítání ve Vltavském luhu u Dobré, na konec dubna byl celkem pěkný mráz, asi – 5 °C a byly parádní mlhy. Na Horské Kvildě bylo ráno – 8,5 °C. Do toho na JZ úžasný super měsíc. Přímo do údolí Vltavského luhu se nyní nesmí, protože jsou tam tetřívci obecní. O dvě hodiny později jsem byl v Horním a Dolním Cazově, je to jen asi 6 km od Dobré a bylo tam naprosto jiné počasí. Luzný má stále bílou “čepici”, na hřebenech Šumavy je ještě přes 60 cm sněhu. Na Cazově
A. Heyduk: Čarovný jest pohled na boubínský prales z jasného, měsíčného večera, nebo za prvního svitu ranního, kdy ozývá se z houští houknutí sovy pralesní a se skály skřek ostříže, nebo když objeví se jelen, krásnou hlavu s mohutnými parohy vzhůru vzpínaje, nebo když uplašená družina srnčí lehkými nožkami odkvapiti toužíc uvázne bezvolně v pokryté mechem práchni žalostně blekotajíc... O májce ze šumavského Boubína pro Berlín bylo už několikrát psáno. Byla určena pro okázalé národně socialistické oslavy Svátku práce, kde k dělníkům, „čelu a pěsti velkého Německa“, promluvil sám Adolf Hitler. Zatímco některé pravicové diktatury první máj zakazovaly, nacistické
Vážení návštěvníci, všechna naše návštěvnická zařízení včetně zvířecích výběhů jsou zatím stále uzavřena. Děkujeme za pochopení a těšíme se spolu s vámi na zlepšení situace.
V tu noc, kdy ohně planou vlahý déšť skrápí zemi v noc něhou požehnanou vonící nadějemi stává se člověk branou k bohům, jež nejsou němí V tu noc, kdy oheň praská dým stoupá do nebytí a v písni sedmihláska plamenem touha svítí, tehdy si bere láska i to, co nepatří ti V tu noc, kdy oheň nese poselství věčné síly tenkrát, když cválá lesem posvátný hřebec bílý mlčme a modleme se abychom pochopili Poslední dubnový večer a pak noc, kdy se apríl mění v máj, se v mnoha městech a vesnicích rozhoří ohně. Na hranici se upálí figurína čarodějnice. Lidé
ŠUMAVSKÝ LITERÁRNÍ ČTVRTEK Michal Šroněk, Kateřina Horníčková, Jan Ivanega: Zbožnost, účelnost, reprezentace. Zařizování kostelů na schwarzenberských panstvích v 17. a 18. století. Dlouho nic a pak ric. Občas se přihodí, že měsíce o pořádnou knihu (tedy rozumějme šumavskou) nezavadím a pak se jich snese hned několik a dokonce z podobného ranku, takže se pěkně vzájemně doplňují. Jestliže minule to byl Martinelli z dílny Národního památkového ústavu, tentokrát se přičinila Jihočeská univerzita. A jestliže ta předchozí se týkala staveb, tato se zabývá mobiliářem. V některých případech dodnes dochovaným (Lštění, Netolice), jindy ztraceným (Volary, Husinec, Ondřejov) a v




