Zprávy z internetu
Kategorie: Šumava
F. F. Toužimský: Rejštein činí dojem čisté, avšak jakoby rozházené osady poblíž ústí Losenice, jejíž údolí má divočí ještě horský ráz než otavské….Známo, že za Přemysla Otakara II., kdy Němci houfně byli voláni k zakládání a osazování měst, mají svůj původ mezi Landeskrony, Senftenberky, Rosenthaly a j. též všeliké Reichenberky, Reichenburky, Reichenauy, jež záhy přizpůsobila si česká výslovnost v Lanškrouny, Žamberky, Rožmitály, Rychnovy a jiné… Rejštejn vznikl pravděpodobně někdy ve 13. století na soutoku Otavy s Losenicí na významném rýžovišti zlata. Tehdy společně s Kašperskými Horami tvořil jednu obec, která již v předhusitské době měla právo používat pečeť a
Nově upraveným náměstím se po Železné Rudě může pyšnit také Kolinec. Po rekonstrukci průtahu městysem vzniklo velké prostranství, které nyní získalo svoji náplň. Přesunut byl i pomník.
Osídlení údolí v prostoru Dlouhé Vsi je zmiňováno již v jedenáctém století. Vznik obce samotné je datován rokem 1290. Prvním známým majitelem Dlouhé Vsi byl Blajislav, píšící se po ní s predikátem “de Longa villa”, tedy z “Dlouhé Vsi”. Historicky je považován za zakladatele rodu Dlouhoveských , kteří drželi statek Dlouhou Ves až do závěru 15. století. Od roku 1470 drželi Dlouhou Ves Češtičtí. Písemné prameny neinformují, jak dlouho setrvali v majetku statku. Kolem roku 1490 se dlouhoveský statek stal královským lénem. Tato situace snad souvisela s úmrtím předchozího majitele, takže statek právem královské odúmrtě “spadl” na krále a
Rada města Vimperk na svém zasedání 28. července 2025 projednala a schválila (přinášíme doslovný přepis některých usnesení bez redakční úpravy): Usnesení č. 608 Rada města zastupující město Vimperk bere na vědomí a souhlasí s předloženým návrhem zaslaným společností Reno Šumava, a. s., se sídlem Pražská 326, Vlachovo Březí, úplné a částečné uzavírky pro dopravu komunikace III/14519 a stanovení přechodné úpravy provozu na pozemních komunikacích v zastavěném a správním území města Vimperk, v důsledku modernizace této silnice Vimperk – Boubská – Bořanovice, a to ve třech etapách dle stanoveného harmonogramu, tj. od 18.08.2025 do 14.09.2025. Usnesení č. 629
Letos v dubnu policisté nalezli na Prachaticku ostatky muže, který zemřel přibližně před rokem. Nikdo ho nezabil, jeho totožnost však zůstává neznámá. Kriminalisté sestavili několik možných podob zemřelého a žádají veřejnost o pomoc s vypátráním jeho identity.
Po dlouhých dvaceti letech čistí správci parku koryto plavebního kanálu v úseku asi dvou kilometrů od Rosenauerova pomníku po Stocký potok u Stožce na Prachaticku. Odstraňují hlavně popadané stromy a větve. Turistické trasy kolem Schwarzenberského kanálu nejsou uzavřeny, ale v místě se pohybuje těžká technika a lidé musí být velmi opatrní, když tudy procházejí.
Na Šumavě ve středu ráno klesly teploty až k bodu mrazu. Nejchladněji bylo na Březníku u Modravy, kde meteorologové naměřili 0,8 stupně Celsia.
České Budějovice - Na Šumavě dnes ráno klesly teploty až k bodu mrazu. Nejchladněji bylo na Březníku u Modravy, kde meteorologové naměřili 0,8 stupně Celsia. ČTK to řekla Renata Uhlíková z českobudějovické...
Dvanáct nových voliér a zařízení umožňující péči o velké šelmy nově slouží pacientům Záchranné stanice v Klášterci.
Článek a zvukovou reportáž otevřete kliknutím na obrázek:
Šumavský národní park čistí zhruba po dvou desítkách let koryto Schwarzenberského kanálu u Stožce na Prachaticku. Práce omezily pohyb na turistické trase podél kanálu. Úprava koryta se týká přibližně dvou kilometrů od Rosenauerova pomníku po Stocký potok. ČTK to řekla Jana Slonková z šumavského národního parku. Kanál je národní kulturní památkou.
Národní park Šumava zatím nezačal s rozebíráním a konzervací Roklanské chaty v nepřístupné části parku a nestihne to ani letos. Zchátralou chatu z 30. let 20. století chtěl park zbourat. Ministr životního prostředí Petr Hladík (KDU-ČSL) demolici zastavil a loni rozhodl, že se zakonzervují dochované části. Park mezitím doplnil posudek, podle kterého se z dřevěných částí, které se budou konzervovat, dochovala zhruba pětina. Vzhledem k tomu, že kvůli riziku rušení tetřeva lze práce provádět jen v omezené době na přelomu léta a podzimu, k rozebrání chaty se park dostane nejspíš až příští rok, řekl ČTK ředitel parku Pavel Hubený.
Trvalá upomínka na kouzlo šumavské přírody, především části našeho hraničního pohoří, kterou Karel Klostermann nazval rájem: Bylo zase léto; znojný žár lehl na rozložité výseky a decimované lesy v revírech podle bavorského pomezí. Kůrovec, který se rojil koncem května a začátkem června v takovém množství, že sloupy a mraky vznášejícího se do výše hmyzu zatemňovaly slunce jako hustý kouř, jako podzimní mlhy, řádil hůře než dosavade. Nové rojení se očekávalo v srpnu. Knížecí schwarzenberská a hraběcí thunovská správa činily, seč byly, aby se tomuto řádění učinila přítrž. Na místech, kde polehl vichřicí les, kde kupily se na sebe a
Aktuální počasí slibuje štědrou úrodu hub. Ideální podmínky jsou nyní na Šumavě, v Krkonoších či Krušnohoří. Houbaření je v Česku tradicí, má ale i svá úskalí. V nemocnici loni kvůli houbám skončilo 184 lidí, někteří s vážným poškozením jater, dva lidé zemřeli. Lidé obvykle zamění jedovaté houby za jedlé, nebo ty poživatelné špatně upraví.
Článek a zvukový záznam otevřete kliknutím na obrázek:
Od čtyř hodin se před jeho domkem v Sušici srocovali první pacienti, jezdívali za ním nejen ze všech koutů Československa, ale i z celého světa. Rakouská a švýcarská televize o něm tehdy natáčela dokument. V New Yorku v osmdesátých letech otiskl oslavný článek: Jasnovidný kněz z Československa udivuje svět, v Moskvě oslnil i ty nejzarputilejší vědecké skeptiky. Pohnutý život mimořádného muže, který byl za totality devět let ve vězení, jej nepřipravil o hlubokou pokoru a víru v Boha. V rámci křesťanské služby nezištně pomáhal druhým a léčil nejrůznější lidské neduhy. Jeho léčebné metody na vlastní kůži poznali mnozí. Měl
V neděli 27. července se koná přeshraniční cyklistická túra. Lesní průvodce Hans Pongratz doprovodí účastníky z Wistlbergu do Bučiny (Buchwald) a dále do Knížecích Plání (Fürstenhut) s jeho zrenovovaným hřbitovem.
Hřibová rezervace Stachy Na náměstí ve Stachách, na trávníku u kostela se nachází chráněná lokalita hřibovitých hub. Houby jsou obcí chráněny, to znamená není možné je sbírat. Plodnice jsou pečlivě označeny a číslovány.Houbyzačaly na náměstí růst na místě bývalé benzínové pumpy, poté co byla do prostoru navezena nová zemina v roce 1961. Pravděpodobně se se zeminou dostalo na náměstí i podhoubí, kterému se v klimatu šumavské obce daří i ve městě. Dále se traduje, že zaměstnanec bývalé pumpy býval vášnivým houbařem a plodnice přinesené z lesa si u pumpy čistil. Po roce 1961 se objevily hřiby smrkové, později je nahradil hřib koloděj, přičemž hřib smrkový se opět vyskytl roku 2012. Krom hřibovitých hub se
Otava Otavo křivá,řeko zlatonosná, lososí vodo s perlami v svém klínu, ty rozpěněná v lesích na Šumavě, plynoucí tiše v rovinatost mírnou, v tmě rosou voníš, hvězdy zrcadlíváš… Tvým zrakem zří v nás dávnověkost šerá, hradiště stará s valy spečenými, ze stínu jedlí pohřebiště dávná, hrubata z písku, sejpy rýžovníků, bašty měst tichých, hrady sutké šedé, oblačno dumné, země zamyšlená… Miluji prosluněné léto s toulkami pozapomenutými silničkami, stezkami mezi poli i lukami, po pěšinách, které zpravidla znají jen místní a po nichž si zkracující směry z obydlených míst lukami i napříč lesy. Miluji stíny letitých stromořadí, líbeznost kapliček, které




