Zprávy z internetu

  ŠUMAVSKÝ LITERÁRNÍ ČTVRTEK      Květa Šabatková: Jizva pod Čepicí              Další z knih o Šumavě, která by mi jistojistě unikla, nebýt toho, že mi ji kdosi nechal ve volarské knihovně, že prý podobné knihy sbírám. A měl pravdu. Čepice je šumavský kopec a tou jizvou je hranice. Nejprve jazyková, pak říšská a později protektorátní. Začínal jsem to číst trochu s despektem a bohužel často oprávněným. Přeci jen to vyšlo v roce 1985 a tehdejší vnímání světa je tam dost znát. Tedy ne, že by sudeťáci byli krvelačnější než v jiných románech o té době, ale rusové, američani, odbojáři, zrádci a

[ Číst celou zprávu ]

  První body ze světového poháru pro Tomáše Kalivodu            Vynikajícího sportovního úspěchu dosáhl hned na úvod zimní sezóny reprezentant ČR v běhu na lyžích, závodník Ski klubu Šumava Vimperk, Tomáš Kalivoda.          Na svém prvním letošním startu ve světovém poháru ve švýcarském Davosu si nejprve skvělou kvalifikační jízdou ve sprintu volně zajistil postup mezi bodovanou třicítku nejlepších. Poté si po odvážném výkonu ve čtvrtfinále, kdy se pohyboval většinu závodu na úrovni postupových pozic, dojel pro páté místo v rozjížďce a tím si zajistil celkové 24. místo. Dosáhl tak na první individuální body ze světového poháru ve své

[ Číst celou zprávu ]

„Všechno má svůj konec, pouze jitrnice dva.“ Jaroslav Seifert: Zabijačka Stařičká Muso z Illiady, volám tě dneska postaru. Kde jsi tak dlouho? To bych hlady umřel nad mísou ovaru. No sláva! Konečně jsi tady! Kdo? Snad ne slavná Musa ona? Ach ne, jen nastrouhaný křen. A z kotle pára libovonná stoupá v obláčcích do oken; tu na světě nic nepřekoná. Zpívám dál k poctě zabijačky: k smrti rád chřupku na oušku, Teď hodně křenu, a jen plačky beru si kousek laloušku. Musí být horký z naběračky. Jak se ten vepřík mohl vtělit v ty vůně čerstvé tlačenky, chuť jaterniček, tmavých

[ Číst celou zprávu ]

Podívat se s průvodcem do divočiny na běžně nepřístupná místa nebo splout Teplou Vltavu. Právě o to byl letos při návštěvě Šumavy mezi turisty největší zájem, padlo tak i pár rekordů. Celkově ale do národního parku letos zavítalo o něco méně lidí než v předchozí sezoně, která byla extrémní.

Bílá strž v údolí Bílého potoka je nevyšší vodopád na české straně Šumavy. Vodopád se nachází ve stejnojmenné národní přírodní rezervaci, ve které se zachovaly zbytky původního lesa.

  V kalendáři máme svatou Lucii – nositelku světla – zapsánu 13. prosince a podle staré pranostiky Svatá Lucie noci upije a dne nepřidá. Toto datum k pranostice moc nedává smysl. Je to tím, že v 16. století se přešlo z juliánského kalendáře na gregoriánský a její svátek se nám posunul. Za juliánského kalendáře se totiž sv. Lucie slavila v předvečer štědrého dne – tedy 23. prosince. Tradiční obchůzky, které již téměř zcela vymizely a které se drží dnes spíš už jen ojediněle, a to většinou v horách a na Moravě, se odehrávají právě 23. prosince, a to i přes

[ Číst celou zprávu ]

  Když se po první světové válce na Šumavě začalo péct vánoční pečivo, byly to především vanilkové rohlíčky, linecké koláčky, pracny a zázvorky. Nutno předeslat, že formičky na tato pečiva byly poměrně velké. Plechové formičky na pracny měřily 10 – 12 cm, linecké se příliš nelišily od hnětýnkových a vanilkové rohlíčky se vyklápěly z dřevěné formy o rozměru 8 -10 cm. Ostatně – ještě dnes je můžeme najít v leckteré komoře opatrované se vzpomínkou na babičku. Vyráběli je místní řemeslníci a těm záleželo především na festovní práci. Snad to bylo i z úsporných důvodů, kdopak měl tenkrát čas vypichovat nějakou

[ Číst celou zprávu ]

  V blízkosti slunovratu symbolizovala konec tmavých dnů, proto byla slavena jako symbol světla. Třináctého dne měsíce prosince se slavil svátek mučednice svaté Lucie. Nebývalo tomu tak vždy. V časech, kdy ještě platil juliánský kalendář, vycházel svátek sv. Lucie na třiadvacátého. Proto také dávné pranostiky pravily, že svatá Lucie ukazuje svou moc, neb nám dává nejdelší noc, nebo že svatá Lucie noci upije, neboť od tohoto dne se začala noc pomalu, ale jistě krátit. Když ovšem v roce 1582 reformoval papež Řehoř kalendář, připadl svátek sv. Lucie právě na onoho třináctého, což naše poněkud zmatené předky vedlo ještě ke zmatenějším

[ Číst celou zprávu ]

Společnost Švarctrans představuje veřejnosti nové jízdní řády pro pravidelné autobusové linky z (Kvildy) Vimperka a Prachatic do Prahy a zpět, platné od neděle 12. prosince. Společnost na facebooku zároveň informovala: „Zakoupili jsme luxusní autobus Setra, kterým Vás svezeme na trase Vimperk – Praha a zpět.“              

Lyžařské areály na Šumavě zahajují svoji sezonu, jelikož jsou již příznivé sněhové podmínky. Se sněhem jsou ale také spojeny povinnosti řidičů, kteří musí dbát na správné zimní obují a právě na to se zaměřuje nyní policie.

Problém by neměl být s velkou sérií nových vlaků pro České dráhy, které mají zajišťovat linku Beroun - Klatovy.

Nijak růžově to nevypadá se zaplněním hotelů na Českokrumlovsku na vánoční svátky. Zatímco v dobách před covidem v tomto období praskaly ve švech, nyní někde ani nevědí, jestli bude mít cenu otevřít. Na Šumavě je situace o poznání lepší - například na Kvildě bude přes svátky téměř zaručeně plno.

  ŠUMAVSKÝ LITERÁRNÍ ČTVRTEK      Ossi Heindl: Karel Klostermann a mraveniště              Je to ze Šumavy. Ostatně proto jsem to četl. A dočetl. Ale bylo to těžké. Něco mezi Pokladem na Stříbrném jezeře, Rychlými Šípy a životopisem Karla Klostermana. Možná to bylo i tím, že zrovinka před tím jsem četl hned několik hodně dobrých knih po sobě. Teď jsem měl co chvíli silný pocit, že takto lidé mezi sebou nemluví, takto nelogicky nejednají a vůbec že některé věci a události jsou dost přitažené za vlasy. Těžko říci, jak dalece celkový výsledek ovlivnil překlad. Ale je pravda, že jsem to dočetl až

[ Číst celou zprávu ]

  Středeční ráno bylo na horách většinou slunečné (s výjimkou hor na západě území) a místy i pěkně mrazivé. Na Šumavě leželo od 10 do 40 cm a na hřebeni 50 až 65 cm sněhu, v Krušných horách nejčastěji od 10 do 25 cm, ale na hřebeni kolem Klínovce a Fichtelbergu je 25 až 35 cm sněhu, v Jizerských horách 15 až 40 cm, v Krkonoších 15 až 35 cm a na hřebeni 35 až 45 cm, v Orlických horách 10 až 35 cm, v Jeseníkách 10 až 35 a na hřebeni okolo 50 cm, v Beskydech 5 až 15

[ Číst celou zprávu ]

Běžné nepřístupná místa Šumavy lákají stále více turistů. Ukázala to i letošní sezona v níž program Průvodci divočinou využil rekordní počet 1200 lidí. Také splouvání Teplé Vltavy zaznamenalo rekord jak v počtu vodáků, tak i v počtu dnů, kdy se mohlo splouvat.

    Po svatém Havlu jsou ještě jasné noci nad horským lesem. Na Dušičky však nebi vypadne světlo z rukou. Nato rozhodí zima do strání bílý plášť dlouhé samoty. Je to tichý advent tady na vsích. Sníh šelestí ze stromů za časných večerů. Drolí se zvolna na střešní šindele. A ve světnicích je pak slyšet, jak spolu hovoří nebohé duše zemřelých. Čeká se na to, ve světnicích roste podivný vesmír, soběstačný vesmír horských stavení, poněvadž zima stejně zahradila cesty do údolí. Zbožný vesmír horských vsí. Evangelium vykládané ze selských legend. Jsou noci, kdy bouře vášnivě doráží na stěny a střechy

[ Číst celou zprávu ]

Letošní návštěvnická sezóna na území Národního parku Šumava nebyla tak extrémní jako minulý rok. V některých odvětvích i přesto návštěvníci trhli rekordy.

Letošní letní návštěvnická sezona na území Národního parku Šumava (NPŠ) nebyla tak extrémní jako loni. Na sledovaná místa přišlo méně lidí, než tomu bylo v roce 2020, řekl ČTK mluvčí parku Jan Dvořák. Podle jeho odhadů to ovlivnilo i počasí, letos bylo více deštivých dní než v posledních letech. A navíc cestování do zahraničí bylo v létě oproti loňsku jednodušší.

Program Průvodci divočinou v sezóně 2021 uspokojil rekordní počet zájemců. Na zajímavá a i běžně nepřístupná místa se podívalo více než 1200 lidí. Také splouvání Teplé Vltavy zaznamenalo rekord jak v počtu vodáků, tak i v počtu dnů, kdy se mohlo splouvat. Letošní letní návštěvnická sezóna na území Národního parku Šumava přitom nebyla tak extrémní, jako tomu bylo loni. Sledovaná místa a návštěvnická...

Díky sněhové nadílce se město Železná Ruda rozhodlo potěšit běžkaře a nechalo již projet stopy.