Zprávy z internetu

Upozorňujeme návštěvníky, že lávka u vlčího výběhu poškozená padlým stromem je opravena a vše opět funguje.

Víte, která zřícenina je nejvýše položená? A kde pramení Vltava? A co takhle, která hora je na české straně Šumavy nejvyšší? A které jezero nejhlubší? Otestujte si svoje znalosti v kvízu Deníku a zjistěte, jak dobře znáte rekordy, kterými se překrásná a magická Šumava pyšní.

    Účastník šesti zahraničních misí, držitel Odznaku Za bojový kontakt a voják, který jinému člověku zachránil život tím, že mu daroval kostní dřeň. To je praporčík Martin Karvan, donedávna příslušník strakonického 25. protiletadlového raketového pluku, který na konci roku po téměř třiceti letech ukončil službu v armádě, a jeho kroky zamířily do civilu. Jako voják z povolání sloužil od 1. ledna 1995. Za svou bohatou vojenskou kariéru zažil jak nebezpečné situace, kdy na české vojáky v Afghánistánu útočili příslušníci Tálibánu, tak i exhumace masových hrobů po občanské válce v bývalé Jugoslávii, které byly náročné i na psychiku zkušených vojáků.

[ Číst celou zprávu ]

Proměna trati má přinést změnu dopravního konceptu.

  Je mnoho prací a povolání, které v průběhu času zanikly, protože je nahradily moderní technologie. Jedním z klasických příkladů jsou ledaři. Muži, a někdy dokonce i ženy, byli najímáni v zimě na řezání a převážení masivních bloků ledu. Byla to tvrdá práce, tlustý led se řezal velkou pilou na kvádry, ty se pak speciálními kleštěmi nakládaly na auta a rozvážely do firem a domácností. Jinak se k ledu nebylo možné dostat. Dnes máme ledničky a nad dávnými ledaři se zavřely vody času. Dobývání ledu v Cetvinách Dávám si vyprávět: Každého roku v lednu, když led na Malši a rybnících dosáhl

[ Číst celou zprávu ]

  Skláři pronikali do hlubokých hvozdů Šumavy postupně od středověku, protože zde nacházeli tři základní suroviny pro výrobu skla – dostatek kvalitního křemene či křemenného písku, zdroje vápence a především dostatek dřeva. Typickým výrobkem šumavských sklářských hutí byly korálky do růženců, tzv. páteříky, které také sloužily jako platidlo při obchodu s domorodci. Převážně byly vedlejším produktem hutí, ale doloženy jsou i sklárny produkující výhradně páteříky. Vyráběly se prakticky ze všech tehdy známých druhů skel. Nejčastěji byly jednobarevné – modré, medově žluté, čiré opalínové, mléčné zelené, fialové, rubínové, černé a červené barvy pečetního vosku. Kombinací skel různých barev vznikaly korále z

[ Číst celou zprávu ]

Upozorňujeme návštěvníky, že z důvodu spadlého stromu je až  do odvolání uzavřeno návštěvnické centrum Srní včetně parkoviště a výběhu.

Nejhorší scénář, který může pro milovníky zimních sportů a provozovatele lyžařských areálů, se nyní odehrává na Šumavě. Není sníh, teploty jsou nad nulou.

Žádné překvapení. Také v Plzeňském kraji ovládla první kolo prezidentských voleb dvojice kandidátů Andrej Babiš (37,73 %) a Petr Pavel (34,47%). Region se ale od celostátních výsledků lišil v tom, že v něm zvítězil Andrej Babiš, v tom se tak řadí po bok většiny krajů.

Na facebooku bylo několik dnů diskutováno a "lajkováno" video s velkou smečkou vlků, údajně zachycené fotopastí Národního parku Šumava v příhraničí Německa.

Volební okrsky na Šumavě se jako tradičně připravily nejen na místní voliče, ale také větší množství těch s volebními průkazy. A připravenost se vyplatila.

      Dva psíci       Cítím, jak se mi otevírají různá tajemství. Začínám rozumět jevům, které jsem nechápal v mládí. Vstoupil jsem do nich trochu s ostychem a také s vědomím, že už všechnu tu moudrost nebudu mít čas zužitkovat.       Vracím se od Šumavěnky do Vimperka. Lednová krajina beze sněhu je krajinou chudoby a nespavosti. Slunce putuje nízko podél obzoru a na pařezech vytváří z letokruhů hluboké stíny. Ve Volyňce se za kamenem vytvořila bublina, otáčí se ve víru, odrážejí se v ní stromy jak v klenbě, až na vrchu té klenby je obloha otevřená, špičkami smrků obroubená, jako by se někdo

[ Číst celou zprávu ]

Víte, co je na Šumavě nejhlubší, nejstudenější, nejvyšší, nejdelší nebo nejkratší? Náš největší národní park na svém území skrývá mnohá česká prvenství. Otestujte si svoje znalosti v kvízu Deníku a zjistěte, jak dobře znáte rekordy, kterými se magická a překrásná Šumava pyšní.

Víte, co je na Šumavě nejhlubší, nejstudenější, nejvyšší, nejdelší nebo nejkratší? Náš největší národní park na svém území skrývá mnohá česká prvenství. Otestujte si svoje znalosti v kvízu Deníku a zjistěte, jak dobře znáte rekordy, kterými se magická a překrásná Šumava pyšní.

  V roce 2020 začala společnost E.ON s výstavbou veřejných AC dobíjecích stanic v rámci Operačního programu Doprava. Po třech letech tak vzniklo v osmi krajích České republiky 50 veřejných pozvolných dobíječek za téměř 16 milionů korun. Nejvíce jich stojí na území jižních Čech, a to více než polovina. U těchto stanic už dobilo své elektromobily několik tisíc uživatelů. „I když se v poslední době ve spojitosti s veřejnou dobíjecí infrastrukturou pro elektromobily skloňuje hlavně výstavba rychlých a ultrarychlých dobíjecích stanic, které vznikají u hlavních dopravních tahů a které se také intenzivně věnujeme, i tak se ukazuje, že AC dobíjení

[ Číst celou zprávu ]

Praha - Lyžařským areálům v Česku stále komplikuje situaci teplé počasí a déšť. Některé z nich přesto udržují provoz, lyžuje se vedle Krkonoš, Orlických a Krušných hor a Šumavy...

  Tisková zpráva Městského úřadu Vimperk:   V bývalé výrobně klíčů v přízemí staré radnice na náměstí se po probourání zazděných dveří objevily dvě další malé místnosti. Jedna dokonce s kamenným klenutým stropem ze 16. století. Vznikla tak myšlenka vybudovat zde prostory, které by interaktivní formou přiblížily historii města. Město Vimperk nyní pracuje na realizaci projektu „Tvořivé dílny“, jehož cílem je rozšířit nabídku cestovního ruchu zejména při nepříznivém počasí. „Když je krásné počasí, je na Šumavě a ve Vimperku skvěle. Ale co když prší, je mlhavo a nevlídno? Vimperští a návštěvníci města mají v tuto chvíli možnost navštívit Státní zámek

[ Číst celou zprávu ]

Jednotný skipas lyžařských areálů pro celou oblast Šumavy od Kašperských Hor přes Hartmanice a Železnou Rudu až po Špičák, kde má vleky a lanovky na patnáct skiareálů. To je cíl Plzeňského kraje, který je ochotný přispět na odbavovací systémy tak, aby mohly fungovat jednotně. Lyžař by si pak mohl koupit jednotnou jízdenku a využívat všechny svahy podle nálady.

  Lidé žijící v osobitých drsných podmínkách Šumavy jsou stejně tak drsní a svérázní jako jejich hory. Nejsou schopni přizpůsobit se jinému životu a ani po tom netouží. „Sníh vůkol, samý sníh; kam jen oko padlo, oslňoval je bílý, lesklý příkrov: žádný luh, žádný močál, žádná kleč, žádný les, vše jednotvárná pláň, lesklá běl, z níž nesčetné milióny třpytných diamantů odrážely paprsky sluneční.“ „… na pět, šest metrů leží sníh, z něhož, pokud se nepokryje korou ledovou a neutuhne, pokud zůstává sypkým a se boří, není vyváznutí. Kdo sečte oběti, jež pochoval během časů v chladných hlubinách svých?…“ Laskavý prachatický hejtman

[ Číst celou zprávu ]

V pondělí 9. ledna ČT uvedla už druhou epizodu kriminálního seriálu Místo zločinu České Budějovice, tentokrát tvůrci zasadili děj vražedného řádění sadomasochistického vraha do krásné šumavské krajiny, okolí Borových Lad, Bučiny, Stožce, Volar, Vimperka i Horní Vltavice. Příběh byl mimo jiné inspirován 20 let starým jihočeským mordem stopařky u Protivína.