Zprávy z internetu

Kovozoo ve Starém Městě na Uherskohradišťsku představí v sobotu 16. září um řemeslníků. Návštěvníci uvidí práci kovářů, truhlářů, hrnčířů nebo svářečů. Ve spolupráci s Muzeem jihovýchodní Moravy ve Zlíně postaví organizátoři také historickou pec, v níž se bude tavit železná ruda. Na tavbu naváží ukázky zpracování železa, sdělila ČTK Martina Juřenová ze skupiny REC Group, která areál provozuje.

  „Jsou stromy, které si budeš do smrti pamatovat jako některé lidské tváře; jsou stromy, které jsou téměř svaté.“ (Karel Čapek) Krajina je jako kniha, v níž můžeme číst příběhy těch, kdo jí utvářeli, kdo v ní zapustili své kořeny, i těch, jejichž kořeny byly ze země násilně vyrvány a na jejich místě zanechány šrámy, které zůstanou zřetelné ještě po mnoho desítek let. Významným svědectvím o předválečném osídlení území jsou staré ovocné stromy. Nacházíme je podél cest, na rozcestích, mezích, ale nejčastěji právě v místech bývalých zahrad a sadů. Jsou nejen památkou na osídlenou a obhospodařovanou krajinu 1. poloviny 20.

[ Číst celou zprávu ]

Dobré a levné jídlo. Dle některých lidí nejdou tyto dvě označení dohromady, ale není tomu tak. Obyvatelé Klatovska mají hned několik tipů, kde si dobře pochutnají a nenechají tam za útratu polovinu výplaty. A jde o restaurace ve městě, ale i v obcích.

Doporučíte podnik, kde se můžeme na dnešní poměry dobře a levně najíst? Tak zněla otázka v anketě Prachatického deníku. Čtenáři posílali své tipy na restaurace, hospody, bistra i bufety po celém Prachaticku. Sešlo se jich pěkných pár desítek.

  V Jihočeském kraji je 330 případů lymeské boreliózy, v týdnu přibylo 24 nově nahlášených. Klíšťové encefalitidy je o polovinu méně než vloni, 45 potvrzených případů Jihočeští hygienici registrují v této sezoně k 36. kalendářnímu týdnu celkem 330 nahlášených a potvrzených případů lymeské boreliózy a 45 potvrzených případů klíšťové encefalitidy. Vývoj situace je ve srovnání s minulým rokem u obou nejčastějších klíšťaty přenášených onemocnění příznivější, hygienici registrují výrazně nižší výskyt klíšťové encefalitidy než vloni v tomto období a srovnatelný výskyt lymeské boreliózy. „Na začátku září přibylo 24 nově nahlášených a potvrzených případů lymeské boreliózy, celkově jich od začátku sezony registrujeme

[ Číst celou zprávu ]

Od 11. do 15. září bude uzavřena cesta k Černému jezeru v úseku od hráze Černého jezera až po Pramen Svobody z důvodu rekonstrukce. Další podrobnosti na stránkách Lesů ČR: https://lesycr.cz/pristi-tyden-vyuzijte-nahradni-trasu-k-cernemu-jezeru-na-sumave/

Celosvětový počet zubrů evropských dosáhl na konci loňského roku 10 536, a přesáhl tak počet 10 000 zvířat považovaný za symbolickou hranici záchrany druhu. Vyplývá to z aktuálního vydání mezinárodní plemenné knihy zubra evropského. Na záchranném programu se podílí i ochranáři v přírodní rezervaci v bývalém vojenském prostoru v Milovicích na Nymbursku. V Česku žilo na konci loňského roku 149 zubrů v deseti chovech, letos vznikne nový chov v Lipně na Šumavě. V milovické rezervaci je aktuálně 43 zubrů. Letos se jich narodilo osm, nejvíce od založení rezervace v roce 2015, informoval ředitel ochranářské společnosti Česká krajina Dalibor Dostál.

Z důvodu kácení porostu bude uzavřen úsek z odbočky na Hauswaldskou kapli až po odbočku na Hakešickou cestu.Práce budou probíhat ve čtvrtek 7. 9. do 15 hodin a v pátek 8. 9. do 14 hodin. Lze využít náhradní trasu „Okolo Kostelního vrchu“.Děkujeme za pochopení. https://mapy.cz/s/gegedapuze

  Bez černý (Sambucus nigra) je typický svými krémově bílými voňavými květy, které když odkvetou, vytvoří svazky purpurově černých, šťavnatých bobulí. Tuto rostlinu můžeme vidět poblíž nejrůznějších objektů na venkově i v zahradách. Říká se, že léto nezačíná dokud není černý bez v plném květu, a končí, až jsou bobule zralé. Černý bez je snad nejuniverzálnější léčivou bezrostlinou s prastarou tradicí. Neměl by rozhodně chybět v žádné domácnosti. Ačkoliv neexistuje jeden univerzální lék na všechny nemoci, milovníci černého bezu říkají, že právě on je jedním z nejvšestrannějších přírodních řešení na většinu různých neduhů. Staré přísloví říká: „Před heřmánkem smekni, před

[ Číst celou zprávu ]

  Vimperští zastupitelé budou v pondělí 11. září kromě jiného projednávat také návrh na prohlášení krajinné památkové zóny Pravětín – Skláře – Veselka, pod kterým je podepsán občanský spolek Veselka pod Boubínem. Předkladatel návrhu, odbor školství, kultury a cestovního ruchu městského úřadu, v důvodové zprávě uvádí, že předmětem ochrany dané lokality jsou dochované historické lánové plužiny. Krajinná památková zóna se nachází v k. ú. Pravětín, k. ú. Skláře u Vimperka, k. ú. Veselka u Vimperka a částečně zasahuje do k. ú. Vimperk a k. ú. Arnoštka.“ Co případné kladné rozhodnutí vimperských zastupitelů může znamenat pro budoucí rozvoj dané lokality, na

[ Číst celou zprávu ]

Kdyby sázkové kanceláře vypisovaly kurzy, co bude nejsledovanějším pořadem večera na českých televizních kanálech, byla by Policie Modrava jasnou volbou, na co vsadit peníze a vyhrát.

  Zveme Vás na vernisáž nové výstavy do černé kuchyně strakonického hradu. František Ladislav Pavel – Dřevořezby Vernisáž 7. září od 16 hodin v černé kuchyni strakonického hradu Výstava bude otevřena 8. září do 1. října. 2023 vždy úterý – neděle, včetně svátků  v době od 9 do 17 hodin Na vernisáži vystoupí Natálka a Eliška Bažarovy * Dřevořezbář Ladislav František Pavel (93 let) žil posledních 30 roků v Horské Kvildě. Pochází z Čejetic a část života strávil ve Strakonicích. Jeho prvotiny jsou spíše drobnější a postupně se propracoval ke složitým a velkým dílům. Například jako jeho postavy v životní velikosti instalované

[ Číst celou zprávu ]

  Můžete souhlasit nebo nemusíte, ale bejvávalo. Každý z nás má ve svém životě několik okamžiků, na které nezapomene do konce života. Nošení kornoutu není žádná novinka, je to spíš návrat staré tradice. “V zahradě pana učitele roste zvláštní strom. Jmenuje se kornoutovník. Rostou na něm listy ve tvaru malých kornoutů a hlavně… koncem srpna na něm dozrávají velikánské kornouty plné sladkostí a malých překvapení. Každý kluk a holka jednou přijdou do věku, kdy už jsou dost velcí, aby si jeden takový kornout utrhli. Až se tak stane, je ten správný čas, na to jít do školy.” „Pan učitel nás

[ Číst celou zprávu ]

  Svěží chladivý větřík, který čechrá koruny stromů a hladí vzrostlou trávu do které se snáší lístky stromů jako do peřin. Někdy mám chuť se zachumlat do klubíček vlny. Někdy zase naopak vyjít ven, nechat si čechrat vlasy. Tak jak větřík unáší lístky stromů, nechávám své myšlenky plout, unášet, vznášet…“ Září Košíky už jsou vrchovaté, vy na květy však vzpomínáte, když rozpukly a zrůžověly a přiletěly první včely. Ta tam je křehká krása jejich, žebříky vidíš po alejích. Na drátě, který teskně zpívá, vlaštovka sedí zimomřivá a déšť jí stéká po fráčku. Je září, měsíc pasáčků. Tolik slova básníka Jaroslava

[ Číst celou zprávu ]

  Píseň o slabikáři Zní opět staré vzpomínky, nikdo jim neodolá: Jde chlapec vedle maminky a už začíná škola. Slabikář vidím v duchu zas s obrázky Alšovými. Bože, bylo tam tolik krás, jež dávno zapadly mi. Neskáče pes už přes oves jak tenkrát v písničce skromné, větříček sice foukal dnes, neshodil hruštičku pro mne. Tak jenom napadlo dneska mi, jak jsem si v knížce té čítal. Čas letěl nad těmi deskami, já roky nepočítal. (Jaroslav Seifert – Šel malíř chudě do světa) Prázdniny utekly jako voda a školáci z toho většinou radost nemají. Se začátkem školního roku určitě mnozí vzpomínáme

[ Číst celou zprávu ]

Lesy na Šumavě se za posledních víc než 150 let příliš nezměnily. Dokládají to desítky historických lesnických map, které letos správa parku vydala v nové knize Atlas historických lesních map Šumavy. Obsahuje reprodukce map, které šumavští lesníci ručně malovali na území většiny dnešní chráněné krajinné oblasti a téměř celého Národního parku Šumava, řekl ČTK ředitel správy parku Pavel Hubený.