Zprávy z internetu
Borůvky, třešně a meruňky, to jsou teď největší lákadla farmářských trhů v Plzni. U stánků na náměstí Republiky se v sobotu 12. července stály fronty také na nové brambory a čerstvou zeleninu.
Již podvacáté se konala na Bučině u obnovené kaple Panny Marie společná česko-německá mše svatá. Slavili ji salesiáni Jindřich Šrajer a Tomáš Rádl.
Další kolo Šumavské mozkovky, tedy soutěže populárně naučného článku ox jakémkoli výzkumu prováděném na území NP nebo CHKO Šumava, startuje.
Dávné léčebné metody jdou znovu do módy. Zatímco dříve se to s pouštěním žilou, pijavicemi a klystýry přehánělo, dnes jim opět přicházíme na chuť. Možná na tom něco bude, když tyto praktiky měli naši předkové tolik v oblibě. O tom, co je zdravé a co na jakou nemoc zabírá, měli naši předkové poměrně přesné, i když z našeho moderního pohledu notně zkreslené. Dobromyslnost lidu šumavského zrcadlí se hlavně v bohatosti vědění, v ochotném poradění a poskytování léčivých prostředků, v něž důvěra bývá veliká. Nevyčerpatelné jsou prostředky, jimiž lid náš chrání buď tělo své od nemoci, nebo nemoc samu překonati
Smutnou tečku má 59. ročník Mezinárodního filmového festivalu v Karlových Varech. Je jím informace o úmrtí jednoho z hlavních hrdinů vítězného dokumentu Raději zešílet v divočině Františka Klišíka. Tu zveřejnil na Facebooku autor knižní předlohy, spisovatel Aleš Palán. Klišík odešel jen pár dnů, co film ve Varech představil. Už to samo bylo pro člověka, který miloval samotu, vybočení z jeho zvyklostí.
Jen několik kilometrů za hranicí našeho okresu si můžete pochutnat na jídlech, jejichž chutě vás zavedou do různých koutů světa. Místem, kde si můžete pochutnat na těchto specialitách, je Divoký Bistro v Úbislavi u Kašperských Hor, které slaví letos už deset let a má dokonce již své větší dvojče - restauraci Nadivoko v Kvildě. Bistro však v letošním roce muselo nabídku mírně zredukovat z provozních důvodů.
Pokračujeme v seriálu, v němž nahlédneme do historie měst, obcí, spolků a institucí v době Československa na Klatovsku.
Jeden z nejznámějších hotelů na Šumavě, díky bohaté a slavné historii. V 19. století patřil dům rodině Maštovské a hostil hotel U Bílé růže. Poté hoteliér Fialka, přikoupil sousední dům, kde kdysi bývala známá cukrárna Fialka, proslulá svými službami a dorty, která patřila mezi „perly“ Šumavy, kterou si vybaví každý turista, při zmínce o Sušici. Dostal jméno po jeho majiteli, hoteliérovi Fialkovi. Tento hotel poskytoval výborné stravování a ubytování mnohým návštěvníkům. Ti vzpomínají na originální zákusky mistra cukráře Karla Sedleckého, který míval v objektu hotelu svou cukrářskou dílnu. Kdo si nepřivezl ze Sušice sirky, nálepky, také krabici zákusků od
Na náměstí v Sušici zraku neunikne renesančně přestavěný a zdobený Rozacínovský dům. Původně gotický dům přestavěný v pozdně renesančním slohu, s pozdějšími dílčími klasicistními úpravami. Jeden z nejhodnotnějších a nejvýstavnějších objektů sušického náměstí s tříetážovým renesančním štítem a rozsáhlou sgrafitovou výzdobou. Dům patřil šlechtické rodině Rosaciů a bývala zde i známá Firbasova lékárna. Jen tak mimochodem, ten Adam Rosacius byl sušickým potomkem Tomáše Řešátka. Tomášovi synové byli literárně nadaní a používali “zušlechtěnou” polatinštělou formu jména právě ve tvaru Rosacius. Prvá zmínka o Tomášovi Řešátkovi v Sušici vůbec pochází z roku 1556. rok nato je už radním a v roce
V neděli 13. července se můžete vydat na výlet do národního parku Šumava s lesním průvodcem Franzem Uhrmannem. Trasa vede z Finsterau k Reschbachklause a k hraničnímu přechodu na Bučinu.
Rozhledna na vrcholu Boubína na Šumavě je od soboty uzavřená kvůli bezpečnosti. Do smrkové konstrukce zatéká a dřevo hnije. Do budoucna by ho mohla nahradit alternativa z betonu. Tu dlouhodobě prosazuje vedení Kubovy Huti, která vyhlídku provozuje.
Pošumavské železniční tratě nepatří do minulosti. Naopak. Regionální vlaky křižující Šumavu by měly mít větší význam pro přepravu osob a měly by být více zapojené do systému krajské veřejné dopravy. Proto také vznikla petice Za lepší železniční dopravu na Šumavu.
Starosta Železné Rudy Filip Smola usedl opět do bagru a po bývalé kavárně na náměstí tentokrát odstartoval demolici budovy bývalé mateřské školy. Demolice, která byla začátkem července zahájena, je prvním krokem k celkové obnově areálu.
Jen pár dnů je otevřena nová expozice Správy Národního parku Šumava v podkroví hájenky na Březníku a už se zavírá. Důvodem je porucha agregátu, který vyrábí pro hájenku proud. Informoval o tom mluvčí parku Jan Dvořák.
Jen dva týdny se mohli turisté těšit z nové expozice v hájence na Březníku. Teď byla z technických důvodů uzavřena, stejně jako tamní občerstvení. Informoval o tom mluvčí Národního parku Šumava Jan Dvořák.
Z technických důvodů jsme nuceni uzavřít novou expozici v podkroví Březnické hájenky a nájemce je nucen uzavřít občerstvení. Důvodem je porucha agregátu, který pro tento objekt vyrábí elektrickou energii.
Staré cedule byly na místě déle než dvacet let a už tak nestačily požadavkům většiny dnešních turistů. Vimperské památky proto na začátku letošní turistické sezony dostaly celkem 22 nových informačních panelů. Město na Prachaticku, které je branou na Šumavu, tím pokračuje v lákání nových turistů.
Rada města Vimperk na svém zasedání 30. června 2025 projednala a schválila (přinášíme doslovný přepis některých usnesení bez redakční úpravy): Usnesení č. 544 Rada města dává souhlas Základní škole Vimperk, Smetanova 405, okres Prachatice k použití fondu investic ve výši 759.033 Kč na nákup konvektomatu do školní jídelny. Usnesení č. 545 Rada města rozhodla o výplatě mimořádných finančních darů v rámci činnosti členů jednotky sboru dobrovolných hasičů při povodni JSDHO Výškovice za účast na povodních způsobených tlakovou níží Boris v období od 11.09.2024 do 31.12.2024 dle předloženého návrhu. Rada města zároveň souhlasí, aby s navrhovanými členy JSDHO
Podkroví hájenky na Březníku návštěvníky nově přenese do dob klostermannovské Šumavy. Stálá expozice s názvem „Ze světa lesních samot“ představuje historii místa od nejstarších dochovaných zmínek až do současnosti. „Nová expozice je rozdělena do dvou částí nacházející se ve dvou propojených místnostech. Vstupní prostor představuje tzv. velké dějiny spojené s Březníkem. Návštěvník se zde seznámí s historií Březníku od nejstarších dochovaných záznamů až po současnost v kontextu historických událostí a zapojuje i dopady světových dějin na jednu z nejopuštěnějších lokalit v Čechách,“ představuje výstavu vedoucí návštěvnických středisek a střediska environmentální výchovy Správy NP Šumava Martina Kučerová. „Druhá část má