Zprávy z internetu
Vandal, který zničil svítící anděly v Železné Rudě a způsobil škodu téměř sedmdesát tisíc korun, byl obviněn.
Výzkum ukázal, že stovky let staré stromy rostou i na dalších místech známého šumavského pralesa, kde se nyní může těžit. Národní přírodní rezervace Boubínský prales zabírá plochu přibližně 670 hektarů. Její část, kde se nyní nesmí zasahovat, se rozkládá na 140 hektarech. Odborníci na základě výsledků výzkumů navrhují bezzásahové jádro ještě rozšířit.
![[ilustrační obrázek]](https://aa.ecn.cz/img_upload/e6ffb6c50bc1424ab10ecf09e063cd63/1200px-trijezerni_slat_-_panoramio_-1_1.jpg)
Některé lokality v šumavském národním parku v létě navštívilo méně lidí než v minulých letech. Například k Tříjezerní slati, která se nachází u Kvildy na Prachaticku, se přišlo podívat zhruba 35 000 lidí. Loni jich bylo téměř 65 000. ČTK to řekl mluvčí NP Šumava Jan Dvořák.
Den před Štědrým dnem v Česku udeřila ledovka. Dnes se situace opakovala. Okluzní frontu spojenou s tlakovou níží, přesouvající se ze západní do střední Evropy, doprovodil i déšť, a to při teplotách lehce pod bodem mrazu. Samotný Štědrý den však byl teplý, s teplotami atakujícími 10 °C. Zato na Štěpána padla hranice -25 °C. Vánoce nadělily zatím nejsilnější... Pokračovat ve čtení
![[ilustrační obrázek]](https://www.qap.cz/project/12/cache/domain16/images/252056/252056-637763074913798699-1600x1200-cvcenterhcenter.jpeg)
Zatím neznámý pachatel poškodil v noci ve městě dva světelné anděly, které jsou součástí vánoční výzdoby. Před časem řešili podobný případ na Tachovsku, tam ale někdo vánočního anděla ukradl.
Horská služba Šumava se nerozloučí s rokem 2021 tradičně pořádaným sjezdem s pochodněmi po nejprudší sjezdovce Špičáku.
Covidová epidemie urychlila v Železné Rudě na Šumavě trend měnit hotely na apartmánové byty, které pak investor rozprodá. Podle vedení města je třeba proti tomu bojovat, protože běžný turista, který na koupi bytu nemá, pak může mít v budoucnu omezenou šanci najít ve městě krátkodobé ubytování.
Uvidíte-li divočáka, který má žlutý obojek, nestřílejte ho, žádají Němci myslivce na Šumavě i v jejím okolí. V Národním parku Bavorský les se totiž pustili do unikátního projektu. Sledují divočáky pomocí GPS vysílačů, aby zjistili, jak velký mají akční rádius, a informace pak využili v boji s velmi nebezpečným africkým morem prasat. Na výsledky německých kolegů čeká se zájmem i česká strana.
![[ilustrační obrázek]](https://www.qap.cz/project/12/cache/domain16/images/252046/252046-637762970969971831-1600x1200-cvcenterhcenter.jpeg)
Na Šumavě se dá v těchto dnech vyrazit i na běžky. I když sněhová pokrývka není ideální a navíc přichází oteplení, některé trasy jsou stále upravené. Podívejte se na aktuální fotky z okolí Gerlovy Hutě.
Ve čtvrtek počasí ve střední Evropě ovlivní tlaková níže se středem nad Skandinávií a s ní spojený přechod teplé fronty od západu. Bude zataženo až oblačno, v souvislosti s přechodem teplé fronty bude od západu přes naše území postupovat déšť. Ranní teploty poklesnou na jihozápadě na 6 až 2 °C, jinde na 3 až -1... Pokračovat ve čtení
![[ilustrační obrázek]](https://www.qap.cz/project/12/cache/domain16/images/166454/166454-636188158800674229-1600x1200-cvcenterhcenter.jpeg)
Horská služba Šumava se nerozloučí s rokem 2021 tradičně pořádaným sjezdem s pochodněmi po nejprudší sjezdovce Špičáku. Každoročně sem totiž chodí stovky lidí.
Uvidíte-li divočáka, který má žlutý obojek, nestřílejte ho, žádají Němci myslivce na Šumavě i v jejím okolí. V Národním parku Bavorský les se totiž pustili do unikátního projektu. Sledují divočáky pomocí GPS vysílačů, aby zjistili, jak velký mají akční rádius, a informace pak využili v boji s velmi nebezpečným africkým morem prasat. Na výsledky německých kolegů čeká se zájmem i česká strana.
Šumava, 28. prosince 2021 – Letos se Horská služba Šumava nerozloučí s rokem 2021 tradičně pořádaným sjezdem s pochodněmi po nejprudší sjezdovce Špičáku.
Smutné ráno v úterý zažili obyvatelé Železné Rudy, když zjistili, že jim někdo v noci zničil nové anděly. Vandalové už zřejmě neznají mezí.
Ve středu počasí ve střední Evropě ovlivní tlaková níže se středem nad Atlantským oceánem severně nad Britskými ostrovy. V souvislosti s ní bude přes naše území přecházet teplá fronta. Bude zataženo, místy až oblačno, s deštěm nebo přeháňkami, ojediněle mrznoucí déšť. Na horách nad 800 m sněžení. Ráno se na východě může vytvářet ledovka. Ranní... Pokračovat ve čtení
O andělech Padá první těžký sníh. Na ulici před školou TGM se pracuje. Klečí tam čtveřice chlapíků. Vybírají z hromady dlažební kostky, každou potěžkají, někdy si s ní i pohodí a zatlačí ji trochu do písku k už seřazeným ostatním kostkám, aby doplnila prostou mozaiku budoucí dlažby. Když se na ně dívám, bolí mě z představy, že bych tam klečel místo nich, kolena. Kladívka ťukají, zvoní a silnice i chodníky se pomalu a nenápadně vyplňují, posunují se dál a dál. Tu zaslechnu nápěv. Jeden z dlaždičů, ten nejbližší si cosi prozpěvuje. Míjím jej a
S postupující zimou nabývá na důležitosti měření sněhové pokrývky, ať už z hlediska její výšky, tak i její vodní hodnoty. Informace o množství vody ve sněhu nám dává lepší představu o tom, s jakým množstvím vody při následném odtávání sněhu můžeme počítat pro vsakování do půdy, pro odtok prostřednictvím říční sítě, nebo pro výpar. Toto rozdělení pak velmi závisí na místních podmínkách a počasí. V letošním prosinci je počasí na Šumavě velmi proměnlivé a s tím i parametry sněhové pokrývky. Ty lze průběžně monitorovat prostřednictvím automatických meteorologických stanic, v blízkosti sídel zpravidla s pomocí dobrovolných pozorovatelů a pro odlehlejší oblasti
Správa Národního Parku Šumava upozornila v minulých dnech na projekt Herwart II, podle něhož by se mohla rozšířit bezzásahová zóna Boubínského pralesa.
Více než deset let čeká developerská společnost Trigema na to, aby mohla vybudovat moderní lyžařský areál na Samotách v Železné Rudě. Mluví se o investici až za 700 milionů korun. Věc se zasekla na ani ne hektarovém pozemku, který je v Národním parku Šumava a firma ho potřebuje k vybudování lanovky.
Na Šumavu se vracejí mokřady. K obnově přispívá zejména projekt LIFE for MIRES (Život pro mokřady), který je nyní přesně v polovině. Díky němu se daří vracet na Šumavu prameniště i rašeliniště. Za dva roky projektu se podařilo obnovit mokřady na ploše 700 hektarů. To s sebou přináší i výskyt vzácných živočichů.