Zprávy z internetu

Do střední Evropy bude proudit chladnější a vlhký vzduch od severozápadu. Postupně se od jihozápadu rozšíří výběžek vyššího tlaku vzduchu. Ve čtvrtek bude oblačno až polojasno, místy déšť nebo přeháňky, nad 600 m sněžení. Během dne ustávání srážek a ubývání oblačnosti. Ranní teploty poklesnou na 5 až 1 °C. Nejvyšší denní teploty vystoupí na 3... Pokračovat ve čtení

Prezident Petr Pavel poprvé od nástupu do funkce hlavy státu se svou manželkou Evou přijel na oficiální návštěvu Plzeňského kraje. Prezidentský pár bude v regionu pobývat dnes a ve středu. Setká se s hejtmanem či vedením Národního parku Šumava.

  Adolf Heyduk byl vzletně nazýván „pootavský slavík“, i když on sám se pokládal spíše za prostého skřivana. Tak či tak, dokázal zpívat o tom, čím „dýchají trávy, voní lesy a svírá se srdce“. Jeho verše byly prosté, průzračné, melodické a zpěvné jako lidová píseň. Každá Heydukova kniha byla kusem jeho života. Každý jeho krok, každá radost i bolest nalezly ozvěnu v jeho písni. Heyduk nebyl velikán, který vtiskuje vývoji svou pečeť. A přece najdeme v jeho díle básně, které svou upřímností, hlubokým prožitkem základních lidských citů vyjádřených vroucí melodií a zpěvným rytmem dokáží promluvit i k dnešnímu člověku. Budeme-li

[ Číst celou zprávu ]

Prezident Petr Pavel zahajuje v úterý dvoudenní návštěvu Plzeňského kraje. Na programu má prohlídku pivovaru, Šumavy, ale i debaty se starosty, občany či studenty. Navštíví také leteckou záchranku v Líních u Plzně.

Prezident Petr Pavel poprvé od nástupu do funkce hlavy státu se svou manželkou Evou přijede na oficiální návštěvu Plzeňského kraje. Prezidentský pár bude v regionu pobývat v úterý a ve středu. Setká se s hejtmanem či vedením Národního parku Šumava.

Plzeň - Prezident Petr Pavel s manželkou Evou zahájí dnes ráno dvoudenní návštěvu Plzeňského kraje. Během dneška a středy projede celý kraj od Šumavy po Tachovsko. Pavel dosud ve funkci prezidenta...

Ve středu bude přes naše území od západu přecházet frontální systém. Očekáváme tedy hodně srážek, silný vítr a poměrně vysoké teploty ěplhající přes 10 °C. Nárazy větru budou silnější v západní polovině Čech a na Vysočině, kde dosáhnou rychlosti až kolem 80 km/h, slabší vítr čekejme na východě území a v severních Čechách. Bude zataženo... Pokračovat ve čtení

Rostoucí populace vlka na Šumavě by mohla mít vliv na obnovu lesa, a to díky dopadu výskytu těchto šelem na pohyb a počet jelenů, srnců a prasat. Zda to tak je, nyní zkoumají vědci, uvedla mluvčí České zemědělské univerzity (ČZU) v Praze Karla Mráčková. Vědci sledují pohyb zvířat pomocí GPS obojků, jejich počet prostřednictvím fotopastí a také třeba analyzují trus vlků. Na výzkumu se podílí také správy českého Národního parku Šumava a německého Národního parku Bavorský les.

Silný vítr na přelomu roku polámal asi pět stovek stromů v Boubínském pralese na Prachaticku. Popadané stromy poškodily i plot kolem rezervace, sdělila Eva Jouklová, mluvčí Lesů ČR, které jsou správcem území. Poškozené stromy musí podle rozhodnutí Správy CHKO Šumava, v níž se prales nachází, zůstat na místě.

V úterý k nám za studenou frontou bude proudit od západu chladnější a vlhčí vzduch. Hlavně v první polovině dne tak budou časté přeháňky, které budou od poloh kolem 500 metrů nad mořem sněhové. Na horách napadne většinou 5 až 10 cm nového sněhu. Odpoledne pak bude srážek méně a ukáže se i slunce. Bude... Pokračovat ve čtení

• Vítr poškodil na Boubíně stovky stromů • Další internetový podvod • Jihočeští dobrovolní hasiči si zaslouží své vlastní rekreační zařízení

Stovky souší i zdravých stromů polámal na přelomu roku silný vítr u Knížecí a Lukenské cesty v Boubínském pralese na Prachaticku. Popadané stromy poškodily i dřevěný plot kolem pralesa. Zlomené či vyvrácené stromy musí podle rozhodnutí Správy chráněné krajinné oblasti Šumava, v níž se prales nachází, lesníci nechat v porostech. Jde totiž o bezzásahové území.

  Stovky souší i zdravých stromů, tedy asi 500 metrů krychlových, vyvrátil nebo zlomil koncem loňského roku silný vítr u Knížecí a Lukenské cesty na Boubíně. Poškozený je i dřevěný plot kolem pralesa. Dříví musí zůstat v porostech. Obě cesty, na něž nesmí od dubna 2022 vstupovat veřejnost kvůli ohrožení soušemi, už lesníci po prosincové smršti uvolnili. Poškozené dříví ale musí, podle rozhodnutí Správy Chráněné krajinné oblasti Šumava, nechat v porostech. „Jde o souše, ale taky mnoho zdravých smrků, které se na jaře stanou atraktivní pro kůrovce. Vzhledem k tomu, že v národní přírodní rezervaci téměř nesmíme proti škůdcům zasahovat,

[ Číst celou zprávu ]

Prezident Petr Pavel se svou manželkou Evou Pavlovou zavítá v úterý a ve středu do Plzeňského kraje. Projede ho od Plzně až po Šumavu a nevynechá ani Tachovsko, kde prožil dětství.

V pondělí bude od západu přecházet studená fronta. Vzhledem k teplotní inverzi se při jejím přechodu vyskytnou i mrznoucí srážky s tvorbou ledovky. Ledovka se bude tvořit místami už ráno v západních, severozápadních a severních Čechách. Zde ale bude většinou slabá a navíc se poměrně rychle oteplí nad 0 °C. Nebezpečnější bude situace v odpoledních... Pokračovat ve čtení

V neděli k nám bude po zadní straně tlakové výše nad východní Evropou proudit teplý vzduch od jihu až jihozápadu. Kvůli teplotní inverzi, která se vytvoří, se oteplení projeví hlavně na horách. Jinde budou nedělní teploty podobné těm v sobotu, v ranních hodinách i o něco nižší. Oblačnosti bude přechodně více, ale bude se jednat... Pokračovat ve čtení

Do Plzeňského kraje poprvé zavítá prezident Petr Pavel. Navštíví města i Šumavu a stejně jako jeho předchůdci si odveze i dary. Deník připomíná, co obdrželi při cestách po Plzeňském kraji v minulosti jeho předchůdci ve funkci Miloš Zeman a Václav Klaus. Byly to např. zabijačka, lahve s alkoholem, fanfrnoch či vyřezávaná hlava Karla IV.

Lyžařské areály na Šumavě sice bojují s počasím, ale otevřené už jsou téměř všechny. Na velkou akci láká Špičák.

Stezka od budovy návštěvnického centra Srní k vlčímu výběhu je velmi silně zledovatělá.

K šumavské přírodě patří rašeliniště a mokřady. Značná část ale postupem času vymizela kvůli velkému suchu i přičiněním lidí, kteří podmáčené lokality přeměňovali v hospodářskou půdu. Navracet vodu zpět do krajiny se daří správě národního parku, která za čtyři roky obnovila téměř dva tisíce hektarů mokřadů. Letos projekt Life for Mires končí.