Zprávy z internetu
Kategorie: Počasí
Lze to docela dobře vypočítat či odhadnout podle délky a síly mrazů, většinou je takový jednoduchý vztah platný pro jeden profil nějaké jezové zdrže. Tloušťky ledu zaznamenávali již od konce 18. století v pražském Klementinu. Mezi nejvýznamnější hydrology, které dnes skoro nikdo nezná, patřil Karel Fritsch (1812-1879). Popravdě on ani nevěděl, že se věnuje hydrologii či glaciologii. Přesto jeho publikace i z období působení v Rakousku jsou nejvíce věnovány právě ledovým jevům.
V Čechách, na severu Moravy a ve Slezsku bude během dnešního dne a noci na zítřek foukat čerstvý jihozápadní až západní vítr, místy s nárazy kolem 20 m/s, tj. 70 km/h, na horách kolem 30 m/s, tj. 110 km/h (Obr. 1). V severovýchodní polovině území bude vítr během noci a zítřejšího dne přechodně slábnout, ale už zítra odpoledne se znovu rozfouká. Zítra večer, v noci na pátek a v pátek dopoledne bude na většině území foukat vítr silný 8 až 13 m/s s nárazy 20 až 25 m/s, tj. 70 až 90 km/h, na horách 30 až 35 m/s, tj.
Protinožci, konkrétně ti australští, i v úterý 21. 2. 2017 ráno čelili následkům masy chladnějšího vzduchu, kterou sem dříve od jihozápadu deportovala tlaková výše postupující přes východní polovinu Austrálie do Tasmanova moře. Vstup do úterního dne byl díky tomu navzdory probíhajícímu létu poněkud chladný – mnohde rekordně. A to příkladem v těchto zákoutích australského […]
Kdy se ledy lámou obecně? Na to nám odpovídá pranostika: „ sv. Matěj ledy láme, a když je nemá, staví je“, a to je 24. února. Dost část to přibližně vychází, ale často to bývá dříve, již kolem 10. února nebo naopak někdy až na konci března nebo dokonce v dubnu (r. 1785 a r. 1845). Typický je ale Matěj. Poslední větší ledochod jsme zaznamenali např. na Jizeře právě„ kolem svatého Matěje“ 25. února 2012. Asi nejhorší ledochod a ledovou povodeň zažila Praha také kolem Matěje. Bylo to 27. 2. až 28. 2. r. 1784, kdy šly Prahou ledy kolem 1 m silné.
10,0 °C (Brandýs nad Labem), 9,8 °C (Tuhaň na Mělnicku), 9,2 °C (Ústí nad Labem, Vaňov), 9,1 °C (Most), 8,9 °C (Kralupy nad Vltavou), 8,8 °C (Řež u Prahy), 8,5 °C (Poděbrady), 6,9 °C (Klatovy), 6,7 °C (Varnsdorf), 6,1 °C (Ústí nad Labem, Kočkov)… O těchto několik a o mnoho dalších poměrně výrazně kladných […]
Až do čtvrtka nás čeká nejen teplé, ale také deštivé a větrné počasí. Přes střední Evropu totiž budou postupovat celkem 3 frontální systémy, původem z Atlantiku. V jejich teplých sektorech vystoupí izoterma 0 °C až k 3000 m nad mořem. Nejteplejším dnem tohoto týdne bude zřejmě čtvrtek s maximálními teplotami kolem a nad 10 °C (viz 1. obrázek). Pršet tedy bude i na horách. Navíc bude vát čerstvý západní až jihozápadní vítr, který bude zesilovat srážkové úhrny na západních a jihozápadních návětří hor.
Hranice sněžení bude příští týden zpočátku kolem 800 m, postupně většinou nad 1000 m n. m.. Ochlazení očekáváme až příští víkend, hranice bude klesat na 500 m a přechodně i v nižších polohách se objeví smíšené nebo sněhové srážky. Denní úhrny srážek se budou pohybovat v nižších polohách většinou od 0 do 7 mm, na horách, zejména na návětří může spadnout i kolem 30 mm. Nová sněhová pokrývka se objeví jen v nejvyšších polohách hor na severu území, většinou do 15 cm. .
Na 79° s. š., to jest přibližně 1 400 km severně od severního polárního kruhu neboli plus mínus 8 700 km severně od rovníku, sídlí ruský ostrov Vize, jehož rozloha odpovídá zhruba 58 % Prahy. Avšak zatímco v Praze je nejchladnějším měsícem leden, v případě o. Vize se jedná o únor, na který připadá […]
Příští týden budou v silném západním proudění postupovat přes střední Evropu frontální systémy z Atlantiku. I v přízemní vrstvě bude zesilovat vítr zpočátku týdne na čerstvý jihozápadní až západní s průměrnou rychlostí 4 až 9 m/s, s nárazy kolem 15 m/s (55 km/h), na horách kolem 20 m/s (75 km/h).
Budeme-li zas a znovu ve věci průměrné teploty vycházet ze všech dostupných synoptických dat, tak, abychom pořád neskloňovali jen Prahu, bylo Brno ve dnech 1. 12. 2016 až 16. 2. 2017, jinak řečeno v 87 % meteorologické zimy 2016/2017, chladnější než…: 1. Akureyri, Island (cca 100 km jižně od severního polárního kruhu) V hlavní městě […]
Předpověď počasí: V Jizerkách bude v pátek odpoledne, v noci na sobotu a v sobotu přes den zataženo až oblačno. Neděle s velkou oblačností, ale během dne přechodně oblačno až polojasno. Aktuálně se teploty pohybují 1 až 3 °C nad bodem mrazu, v noci na sobotu poklesnou na 0 až -2 °C, v sobotu přes den se budou pohybovat kolem 0 °C. Noc na neděli by měla být chladnější, nejnižší teploty od -1 do -4 °C, přes den kolem -1 °C, při polojasnu až +2 °C. V Bedřichově bylo dnes ráno 63 cm, Desná-Souš měla 65 cm sněhu.
V posledním týdnu nebyly, přesně dle předpovědi meteorologů, zaznamenány žádné srážky. Nízká oblačnost se po víkendu rozpustila a panovalo slunečné počasí s velkou amplitudou teplot mezi dnem a nocí. V noci sníh přimrzal a během dne ani na přímém slunci příliš neodtával. Sněhová pokrývka tak za týden ubyla v řádu jednotlivých centimetrů. Nejvíce sněhu stále leží v hřebenových partiích nad Březníkem a to 107 cm, následuje Plechý s 92 cm a nedaleký vrchol Trojmezná s 86 cm.V okolí Churáňova a Kvild je vrstva sněhu mezi 30 a 40 cm, na Filipově Huti a Modravě leží kolem půl metru sněhu. Nižší šumavské polohy
Po třech letech se do egyptské Káhiry vrátily dešťové kapky – nikoliv však v obecném smyslu, nýbrž pouze a jen v rámci 16. února. Postarala se o to především mohutná tlaková výše úřadující nad velkou částí Evropy, nápomocné jí ale bylo také pole nižšího tlaku vzduchu nad Arabských poloostrovem a Íránem – díky této povětrnostní […]
Zatímco ve středu zaznamenal nejvyšší teplotu z celého Česka kraj Vysočina, ve čtvrtek naměřili nejvyšší teploty v krajích Plzeňském, Jihočeském, v jihozápadní polovině Prahy a Středočeského kraje, v části Ústeckého kraje a v části Slezska na severu kraje Olomouckého. Na tomto území teplota v poledních a odpoledních hodinách opět překračovala i 12 °C. Nejvyšší teplotu naměřily stanice:.
Včerejší maximální teploty na všech měřících stanicích byly nad nulou a mnohdy dosahovaly pěkných jarních hodnot. Nejvyšší hodnota maximální teploty (z databáze ČHMÚ) byla na stanici Žacléř 16,0 °C. I na některých stanicích, které se pohybovaly kolem včerejšího zlomu vertikálního profilu teploty v atmosféře (konec inverzního zvrstvení – teplota s výškou stoupá), byly teploty kolem 13 °C. Jak je zřejmé z uvedené tabulky byly to většinou stanice nad 700 m n. m.
Severoorlickohorský Polom ve středu v 10 hodin hlásil 10,2 °C (v maximu dokonce 11,8 °C) – poprvé od začátku letošní zimy a vlastně prvně od úterý 25. října 2016 pokořil hranici 10,0 °C (v pondělí 24. října bylo nejvyšší denní teplotou 12,6 °C). Letošní 15. únor se v Polomu zároveň stal nejteplejším dnem poslední třetiny […]
Včerejší nejvyšší amplituda teplot na některých horských stanicích byla od 24 do 31 °C, jak je zřejmé z přiložené tabulky. Nejvyšší hodnota byla na stanici Kvilda-Perla, Jezerní slať a na stanici Jizerka-osada. Na stanicích v nadmořské výšce do 600 m nejvyšší amplituda byla na stanici Adršpach, Horní Adršpach 21 °C a na stanici Hošťálková 20,5 °C. V přílohách přidávám tabulku vybraných maximálních teplot za den 14.2.2017. .
Pohled na úterní Českou republiku skrze snímky pořízené družicí Meteosat ve viditelném pásmu (VIS) mohl být trochu zavádějící – vypadalo to, že je na 100 % území zcela jasno. Nikde ani oblak, lidově řečeno mráček. Avšak na snímcích vycházejících ze zkombinovaných informací termálních kanálů (MF) byla nepřehlédnutelná oblačnost nejnižších výšek – mlha –, která se […]
Období vegetačního klidu většiny dřevin, což nastává v čase, kdy u nich zežloutnou listy na 100 %, začalo na podzim v obvyklém čase. Po té, co přišly v půlce listopadu výraznější mrazy, nastalo oteplení. Některé dřeviny na to zareagovaly tím, že začaly rozvíjet své květní orgány, např. vrba jíva (obr. 1). V prosinci bylo rovněž poměrně dost teplých dnů, a tak byly na konci roku v nižších polohách na některých místech spatřeny květy zlatice převislé, která obvykle začíná kvést v polovině března.
Od Hromnic už uběhly téměř dva týdny a dny se dále prodlužují. Zatímco na začátku ledna bylo Slunce nad obzorem 8 hodin a 11 minut, na Hromnice to bylo 9 hodin a 21 minut a dnes bude bílý den trvat 10 hodin a 5 minut. Bílá část dne je každý den přibližně o 4 minuty delší, než byla den předchozí. Obr. 1 ukazuje změnu v časech východu a západu Slunce od Nového roku. Během posledního březnového víkendu dojde ke změně času na letní, na pár dní tak bude ráno tma zase o něco déle, ale večer už bude vidět do půl osmé.