Zprávy z internetu
Kategorie: Počasí
Dosti hluboká tlaková níže nad severním Atlantikem Není tomu tak dávno, co Faerské ostrovy mezi Islandem a Skotskem hostily střed anticyklóny, pročež kupříkladu barometr v metropolitním Tórshavnu registroval až 1028 hPa. Inu co bylo, to pominulo. Po ani ne deseti dnech došlo k protikladu – před pátkem se ve faerském nadzemském teritoriu mihlo srdce (ne)(po)slušně […]
V uvozovkách zimní bouřka v hlavním městě Chile Chilské Santiago, které je populačně srovnatelné s pěti Prahami, se nachází na 33,3° j. š. S identickou zeměpisnou šíří se můžeme setkat například v marocké Casablance, v tomto případě jde samozřejmě o 33,3° s. š., nikoli j. š. Obě velkoměsta mají dále společné to, že leží na […]
Středa byla po delší době dnem, kdy se teploty pohybovaly na území ČR pod normálem. Průměrná teplota byla v ČR 14,8 °C a to bylo 1,4 °C pod normálem. Čechy byly chladnější s průměrnou teplotou 14,1 °C (1,9 °C pod normálem), na Moravě a ve Slezsku byla průměrná teplota 15,9 °C (0,5 °C pod normálem). Nejchladněji bylo v Jihočeském kraji s průměrnou teplotou 12,8 °C (2,9 °C pod normálem). Na přiložené mapce jsou středeční maximální teploty.
Včerejší mělká brázda níkého tlaku vzduchu nad střední Evropou a zejména frontální rozhraní nad Alpami, způsobily na jihu území vznik ojediněle silných bouřek a trvalejších srážek. Nejvíce srážek za 24h spadlo na Šumavě: Bučina 127 mm, Srní 99 mm, Plechý 82 mm... Na přiloženém obrázku vidíme, že na Bučině nejvýznamnější množství srážek spadlo během pouhých 3 hodin. Srážky zejména v Oblasti Šumavy způsobily vzestup hladin Otavy ( v Rejnštejně se hladina řeky na 20 min. dostala na 3.SPA), na Teplé Vltavě v Lenoře to byl 2. SPA.
Meteorologové avizovali na 12. až 13. června vydatné srážky, které měly zasáhnout Šumavu. V odpoledních hodinách se začaly tvořit lokální intenzivní bouřky s krupobitím a intenzivním přívalovým deštěm, který zasáhl především oblast nad Lipenskou přehradou a také Kvildsko a Prášilsko. Ve večerních hodinách bouřky postupně odezněly, ale srážky trvaly celou noc. Na vydatné úhrny reagovaly toky vzestupem hladin, nejdramatičtější byla zřejmě situace na Otavě v Rejštějně, kde bylo před půlnocí krátce dosaženo 3. povodňového stupně, hladina ale po půlnoci začala rychle klesat. V Sušici byl dosažen 13. června po půlnoci 2. povodňový stupeň, na Vydře v Modravě 1. stupeň. Na vydatné
Severní Skandinávie a sousední poloostrov Kola čelil a čelí, brzy již však nebude čelit, teplotám pohybujícím se dá se říci hluboko pod normálem, který je v tomto případě vyvozen z let 1981 až 2010. Řečeno konkrétněji, třeba v úterý 12. června byl sever Finska, Norska, Ruska a Švédska až plus minus 12 °C pod dlouhodobým […]
Výrazné bouřkové pásmo, které přecházelo od včerejšího večera do dnešního rána přes naše území, na řadě míst pořádně zalilo. Do dnešních 8:00 UTC napršelo za uplynulých 24 hodin v průměru 16,5 mm srážek, naprostá většina spadla až mezi 20:00 až 8:00. Rozložení srážkových úhrnů po republice ukazuje Obr. 1. Úhrny přes 40 mm zaznamenaly stanice ve středních a západních Čechách, např. Lesná (okr. Tachov) 54 mm, Volyně-Nihošovice 51 mm, Brandýs nad Labem 50 mm, Abertamy a Praha-Běchovice 48 mm atd.
Před dvěma týdny jsme konstatovali na základě naměřené průměrné teploty vzduchu na stanici Praha-Ruzyně, že posledních 30 dní (28.4.-27.5.2018) bylo stejně teplých jako je v dlouhodobém průměru 1961-1990 na této stanici v období 6.6.-5.7., což je rozdíl téměř "symbolických" 40 dní. Čas běží, velmi teplé počasí pokračuje, tak se podíváme, co se změnilo a zda tento rozdíl trvá. Posledních 30 dní do včerejška, tedy období 13.5.-11.6.
Žití v sousedství severního polárního kruhu zajišťuje, ale zároveň nezajišťuje totální ochranu od ataků ze strany mas teplého až horkého vzduchu. V tomto aspektu je rozhodujícím faktorem zeměpisná délka, jinak řečeno tvar pevniny, na níž se dané místo nachází. Kupříkladu na severu Islandu, přesněji na ostrůvku Grímsey (něco málo přes 5 km², tj. plus minus […]
Od pátku se postupně na většině našeho území vyskytly bouřky, někde i silné a velmi silné s krátkodobými srážkovými úhrny i přes 40 mm. V opakovaných bouřkách pak úhrny překračovaly i 60 mm. O pátečních a sobotních srážkách už se psalo. V neděli zaznamenal nejvyšší úhrn v opakovaných bouřkách Klínovec 85 mm, 67 mm spadlo během dvou hodin v bouřce na stanici Lichnov (okr. Bruntál). Sumu srážek od pátečního do pondělního rána můžete vidět na přiloženém Obr. 1.
Průměrný úhrn srážek v rámci Česka byl v sobotu 5,6 mm, ale v jižní polovině území se přeháňky a bouřky vyskytly jen ojediněle. Nejvíce srážek bylo v průměru v Libereckém kraji až 17,9 mm. Nejvíce srážek zaznamenala srážkoměrná stanice Stráž pod Ralskem 64,3 mm v Libereckém kraji v okrese Česká Lípa. Dále Roprachtice měly 62,5 mm a Praha – Střešovice 59,6 mm. .
Na záběrech z družice Meteosat pořízených během sobotního jitra nejvíce vyčnívalo trio bouřkových polí – jedno nad Velkou dunajskou (zastarale uherskou) nížinou, druhé nad horami vlastněnými Bosnou a Hercegovinou a přilehlou Černou Horou a třetí nad Jaderským mořem a jeho východním sousedstvím, kterým je v tomto případě myšleno výhradně Chorvatsko. Matkou všech těchto třech soustav […]
Přeháňky a bouřky se tvořily v pátek již v ranních a dopoledních hodinách na Moravě a ve Slezsku. V průběhu dne postupně v Jeseníkách, Orlických horách, večer i na západě a severu Čech. Ve druhé polovině noci na sobotu přeháňky a bouřky postupovaly přes Vysočinu, východní a střední Čechy k severozápadu. V průměru nejvíce srážek spadlo na Vysočině 5,8 mm. Nejvyšší úhrn měla srážkoměrná stanice Hanička v Orlických horách 30,9 mm.
Budoucí tajfun? Podle předpovědních modelů určitě ano – o víkendu by se průměrná rychlost větru vanoucího v okruhu středu (oka) měla pohybovat až kolem 140 km/h. Tato intenzita je dle pravidel a zásad Saffir-Simpsonovy stupnice charakteristická pro vyzrálý hurikán, v tomto případě tajfun 1. kategorie. Co se trajektorie týče, ta kopíruje standardní model, což konkrétně […]
Měsíc květen byl nejteplejší od roku 1961, průměrná teplota měsíční byla dokonce vyšší než normál pro měsíc červen. To se také projevilo na minimálních měsíčních teplotách. V květnu vůbec nedorazili tzv. "ledoví muži", což ocenili jak zemědělci, tak všichni pěstitelé. Mrzlo jen v mrazových kotlinách a chladnějších lokalitách. Mráz se vyskytl jen v pár květnových dnech. Vůbec nejnižší teplota v rámci celé republiky byla naměřena v Krušných horách na stanici Jelení, kde teplota poklesla na -5,9°C. Na Šumavě měla nejnižší teplotu stanice Perla -5,4°C. Pomyslnou třetí příčku obsadila opět krušnohorská stanice, Rolava s minimem rovných -5°C. Pod bod mrazu se dostala
Střední Evropa v průběhu středečně-čtvrteční noci nastavila světu dvě tváře. Jedna byla poněkud ledová, ta druhá naopak blaživá. Základním kamenem této dvojakosti byla pro někoho dobře, pro jiného zase špatně postavená oblast vysokého tlaku. Krátce po půlnoci se její střed nacházel někde nad pomezím Běloruska a Polska, což deklaruje například Bělostok (Białystok), jehož barometr tou […]
Chladnější, ale zároveň pružnější – ve dnech 1. 1. 2017 až 31. 5. 2017 se denverské teploty motaly v průměru okolo 7,0 °C, přitom se omezily na -21,7 až 30,0 °C (jejich amplituda proto rovna 51,7 °C), kdežto v období od 1. 1. 2018 do 31. 5. 2018 se jednalo o středních 6,3 °C, minimálních […]
Předpověď rozložení teplotních anomálií (teploty ve 2 m nad zemí) ve světě do 10.6. Přiložená mapa ukazuje pravděpodobnost, že týdenní průměrné anomálie budou větší než nula. Anomálie byly vypočteny vzhledem k 20leté klimatologické řadě. Červená barva ukazuje oblasti s kladnou odchylkou a modré oblasti pak se zápornou.
Z hlediska počasí je život na Faerských ostrovech (1 400 km², tj. 18 % rozlohy Česka, 50 000 obyvatel, tj. 0,5 % populace Česka) velice nepestrobarevný. Klíčových příčin je hned několik. Zaprvé velikost, resp. nevelikost tohoto kraje. Zadruhé jeho poloha, v tomto případě osamocenost dá se říci v hlubokém „vnitrozemí“ severního Atlantického oceánu. Zatřetí teplé […]
Nedělní erupce guatemalské sopky Fuego si vyžádala desítky obětí, a to hlavně v důsledku žhavých pyroklastických proudů. Sopka se vyznačuje neustálou aktivitou, ale nedělní exploze byla nejsilnější od roku 1974. Výbuch zachytila i meteorologická družice GOES-East (Obr. 1, 2). Další nebezpečí může pro již postižené oblasti i širší okolí představovat případný déšť. V kombinaci se sopečným popelem tvoří velmi těžkou hmotu, která způsobuje řícení střech apod. Při vyšších úhrnech hrozí také vznik laharů (bahnotoků).