Zprávy z internetu
Kategorie: Počasí
Předpovídané vydatné sněhové srážky zasáhly 8. ledna prakticky celou Šumavu. Aby v horských polohách napadlo přes čtvrt metru sněhu za 24 hodin není až tak neobvyklé. Ale by tato vrstva sněhu napadla ve Volarech, je alespoň v posledních letech ojedinělé. Výška nově napadlého sněhu se měří ve Volarech od zimy 2010/2011. Od té doby se ani jednou nestalo, aby napadlo takové množství sněhu jako právě z 8. na 9. ledna. Ve městě bylo naměřeno 27 cm nového sněhu, z toho většina spadla od podvečerních do ranních hodin. I přes takto vysokou novou sněhovou pokrývku byly komunikace od brzkých ranních hodin bez
Vlivem sněžení, které je zejména na horách poměrně intenzivní, platí v Krkonoších a Jeseníkách 3. stupeň lavinového nebezpečí z pětidílné mezinárodní stupnice. Během dalších dní očekáváme nárůst sněhové pokrývky zejména v Krkonoších, v Krušných horách či na Šumavě, dle numerických modelů by zde mohlo napadnout dalších 40 cm sněhu, místy i více. Krkonoše Na hřebenech hor leží... Pokračovat ve čtení
Od Nového roku počasí v severní, východní, jihovýchodní a v neposlední řadě také střední Evropě do té či oné míry ovlivňují oblasti nízkého tlaku vzduchu, přestože nejsou kdovíjak hluboké. V Česku byl jejich vliv do úterka spíše okrajový, hlavně díky mohutné výši nad západní Evropou, což je znát i na minimálních hodnotách tlaku v prvním... Pokračovat ve čtení
I během středy očekáváme sněhové srážky, padat budou také v nížinách. Přes den bude zataženo, silný vítr bude foukat ještě v Čechách, zejména Krušných horách mohou nárazy přesahovat i 25 m/s. Nová sněhová pokrývka Sněhové srážky se budou vyskytovat již v noci z úterý na středu, vyskytovat se mohou také v nížinách, nejintenzivnější sněžení však... Pokračovat ve čtení
Prosinec je za námi a překvapivě přinesl slabší teplotní minima než listopad. V posledních letech k tomu došlo také (např. 2011, 2013 a 2015), ale rozdíl minimálních teplot nebyl tak výrazný. V prosinci bylo málo nocí a dnů bez oblačnosti, proto byly teplotní minima vyšší, než je pro prosinec obvyklé. Například ve Volarech dosáhl měsíční úhrn slunečního svitu pouhých 22 hodin, v Černé v Pošumaví 31 hodin nebo na Churáňově 25 hodin. Na Šumavě byla v prosinci naměřena nejnižší teplota na Březníku -18,5°C, následovala Ždárecká slať -17,5°C a Knížecí Pláně s minimem -16,4°C. Republikové minimum ale tentokrát patří krušnohorské stanici Jelení, kde
V Praze mokro, v Brně bílo – již od půlnoci Českem prochází frontální srážkové pásmo spojené s oblastí nízkého tlaku vzduchu se středem aktuálně nad Dánskem (kde meteorologické stanice zaznamenaly hodnoty až okolo 990 hPa), později nad západním Polskem. Po zadní straně této cyklóny k nám po celou noc od severozápadu proudil chladný a vlhký... Pokračovat ve čtení
V úterý očekáváme hlavně zataženou oblohu, teploty se budou pohybovat na západě přes den od 2 až do 5 °C, na východě bude chladněji, zde budou maximální teploty pouze do 2 stupňů Celsia, na horách bude teplota pod bodem mrazu. Nový sníh Zítra očekáváme sněžení hlavně od středních poloh a na také na horách, kde... Pokračovat ve čtení
Dnešní jitro nabídlo velmi velké rozdíly teplot mezi západem a východem České republiky. Mohla za to ta skutečnost, že do západních Čech, stejně jako do Německa, proudil relativně teplý vzduch ze Severního moře, a to po přední straně tlakové výše se středem nad francouzským Bretaňským poloostrovem, zatímco Slezsko a částečně také Morava, tak jako celá... Pokračovat ve čtení
V průběhu týdne bude do Česka proudit chladný vzduch, po celý týden předpokládáme sněhové srážky hlavně na horách, na celém území očekáváme silný vítr, v nárazech může dosahovat až 20 m/s, na horách bude foukat více. Detailní předpověď počasí V úterý bude oblačno až zataženo. Zejména ve středních polohách a na horách očekáváme srážky sněhové,... Pokračovat ve čtení
Soumrak je doba po západu Slunce a nebo před jeho východem. Délka soumraku závisí na roční době a zeměpisné šířce – v ČR máme nejkratší soumrak na začátku března a v říjnu, nejdelší pak před a po letním slunovratu. Celosvětově je nejkratší soumrak na rovníku (a jeho délka se během roku nemění) a naopak nejdelší... Pokračovat ve čtení
Zimní charakter počasí, který do České republiky dorazil hned po Novém roce, dnes poněkud narušil o něco teplejší vzduch. A paradoxně za to mohly tytéž tlakové útvary, díky kterým do Česka dorazila zima – anticyklóna nad Irskem a Velkou Británií a cyklóna nad severovýchodní Evropou. Oba tlakové útvary se posunuly více k jihu a výsledkem... Pokračovat ve čtení
Celková výška sněhové pokrývky se pohybuje v Česku od poprašku do 5 cm v nižších polohách, část Středočeského a Ústeckého kraje po teplotách nad nulou v noci na sobotu 5. ledna je bez sněhu. V jižních a severovýchodních Čechách, na Vysočině a na severovýchodě Moravy a ve Slezsku leží 5 až 15 cm, ojediněle až kolem 20 cm sněhu. Na horách je většinou 30 až 60 cm, místy až 100 cm, v nejvyšších polohách přes 150 cm sněhu. Kromě soboty 5. ledna očekáváme na horách vydatnější sněžení v úterý 8. a ve středu 9. ledna 2019.
Poslední dny roku 2018 byly ve znamení teplejšího počasí. Z 29. na 30. prosince sice napadl nový sníh, místy až kolem 9 cm, ale díky oteplení sníh odtával. I poslední den roku nepřinesl ochlazení, navíc se rozfoukal silnější vítr a sněhová pokrývka do 800 metrů n.m. zcela roztála. Během úterý 1. ledna se vyskytly srážky, které byly v polohách do 1200 metrů střídavě dešťové a sněhové, silný vítr srážel pocitovou teplotu o několik stupňů níže. Pouze nejvyšší horské polohy byly oblevy ušetřeny, zde se teplota udržela slabě pod nulou. Zlom v počasí nastal v noci na 2. ledna, kdy teplota spadla
Dost možná už jste se někdy setkali s anglickým výrazem „lake effect“, počeštěle jezerní efekt či prostě efekt jezera. V oblastech ležících kolem severoamerických Velkých jezer na něj v průběhu zim narazíte poměrně často, a to ve spojitosti se sněhem – tzv. „lake effect snow“ neboli jezerní sníh. Ve chvíli, kdy studený a suchý (arktický)... Pokračovat ve čtení
Po přechodu studené fronty během úterý 1. ledna k nám začal proudit studený vzduch. Na frontě a následně i po ní zesílil vítr. Některé stanice měly silnější náraz již 1. ledna, jiné až 2.ledna. Nejvyšších nárazů dosahoval na horách, nejsilnější nárazy byly na Sněžce, na stanici Poštovna byl náraz 45,5 m/s (kolem 165 km/h), na polské stanici 36 m/s (130 km/h). Další silné nárazy byly na hřebenech Krušných hor, na Milešovce a Velkém Javoru.
Poprvé v tomto roce na všech meteorologických stanicích v Čechách, na Moravě a ve Slezsku rtuť teploměru klesla pod bod mrazu. Znamená to tedy, že čtvrtek se v celém Česku dočkal přídomku mrazový (denní minimum je rovno nanejvýše -0,1 °C). Například v 6 hodin u nás prakticky nebylo místa, které by hlásilo více než -1... Pokračovat ve čtení
Rok 2018 hodnotíme na území ČR jako teplotně mimořádně nadnormální. Dle předběžných údajů průměrná roční teplota vzduchu na území ČR činí 9,6 °C a je tedy o 1,7 °C vyšší než normál 1981-2010. Rok 2018 se tak stává nejteplejším rokem zaznamenaným na území ČR v období od roku 1961 (obr. 1). Tento rok překonal doposud nejteplejší roky 2014 a 2015 s průměrnou teplotou 9,4 °C a je o 1,0 °C teplejší než rok předešlý (2017).
Kolem hluboké tlakové níže nad Pobaltím, která bude postupovat dále k jihovýchodu, k nám bude proudit studený a vlhký vzduch od severu. V pátek začne počasí u nás ovlivňovat od severozápadu frontální systém. Ve středu a ve čtvrtek se vyskytnou sněhové přeháňky a každý den může napadnout od poprašku do 5 cm, na horách většinou od 5 do 20 cm nového sněhu, zejména na návětří. V pátek bude sněžit vydatněji, čekáme od 1 do 15 cm, na horách místy kolem 25 cm nového sněhu.
Noc na dnešek byla v Česku (velmi) větrná. Mohla za to mohutná tlaková výše se středem nad Britskými ostrovy (až 1045 hPa) a poměrně hluboká tlaková níže s centrem nad Pobaltím (až 983 hPa). Mezi těmito tlakovými útvary k nám začal zprvu od severozápadu, později od severu rychle proudit chladný vzduch ze Skandinávie – z... Pokračovat ve čtení
Při pohledu na oblohu je nám jasné, že každý oblak je jiný. Jak se ale rozlišují? Jaké mají názvy? Oblaky můžeme rozlišovat podle jejich tvaru, vzniku a vývoje, výšky jejich základny a složení. Zde uvedeme jen základní rozdělení podle výšky a tvaru. U zmíněných oblaků lze ještě rozlišovat různé tvary a odrůdy. Rozdělení podle výšky... Pokračovat ve čtení