Zprávy z internetu

Následující víkend očekáváme na našem území poměrně nízké minimální teploty, ty mohou klesat až k – 10 stupňů Celsia, na horách může být chladněji . Slabé sněhové srážky očekáváme v pátek a v neděli, nejvíce sněhu nyní leží zejména na Lysé hoře (225 cm) a na Sněžce (210 cm). V Krkonoších platí 4. stupeň lavinového nebezpečí... Pokračovat ve čtení

Minimální noční teploty budou v noci na pátek 18. ledna ještě od +2 do -2 °C, na západě při zmenšené oblačnosti až -4 °C, ale o víkendu budou teploty klesat výrazně pod bod mrazu, většinou budou od -3 do -9 °C, při zmenšené oblačnosti a sněhové pokrývce až kolem -11 °C. Mrazivé noci budou pokračovat i v příštím týdnu. Dlouhodobý průměr minimálních teplot se pohybuje na začátku poslední lednové dekády kolem -5 °C a teploty budou průměrné až podprůměrné.

Zatímco na Pyrenejském poloostrově se ve středu na mnoha místech dočkali 15 až 20 °C, přičemž hodnoty až kolem 15 °C hlásila také Itálie, lidé žijící v severním Švédsku se v odpoledních hodinách museli spokojit s -20 až -30 °C s tím, že v ojedinělých případech čelili ještě většímu mrazu. A to například ve vísce... Pokračovat ve čtení

Po oteplení uprostřed týdne budou teploty směrem k víkendu klesat. V pátek k nám pronikne od severu studený vzduch. Od pátku do neděle se bude nejvyšší teplota vzduchu na horách ve výšce 1000 m n. m. pohybovat kolem -5 °C. Vítr bude zpočátku čerstvý severozápadní až západní 4 až 8 m/s s nárazy kolem 15 m/s, o víkendu většinou slabý až mírný jihovýchodní až východní do 5 m/s. Do pátečního rána připadne na horách kolem 5 cm, ojediněle až 10 cm nového sněhu, o víkendu se bude vyskytovat jen ojedinělé slabé sněžení. Obloha bude většinou polojasná až oblačná.

Ledovým dnem je v meteorologii míněn den, jehož maximální teplota činí nanejvýše -0,1 °C. V České republice je průměrný roční počet ledových dnů velmi rozmanitý, v závislosti na nadmořské výšce; v nížinách se pohybuje okolo 25, zatímco v horských oblastech je až více než trojnásobný. Například v lednu 2015 bylo na Klínovci (1 236 m n.... Pokračovat ve čtení

Díky rozsáhlé a hluboké tlakové níži se středem nad severní Evropou (minimální hodnoty tlaku se pohybovaly okolo 970 hPa) se start nového týdne nesl v duchu svižného severozápadního proudění, kdy k nám pronikl vzduch mající kořeny v polárních oblastech. Nejbouřlivější povětrnostní podmínky panovaly, jako obvykle, na Sněžce, kde nárazy větru dosáhly na hranici 150 km/h.... Pokračovat ve čtení

Minulý týden jsme vás informovali o rozpadu polárního víru a jak ovlivní počasí v Evropě . Nyní se zaměříme na to, proč se vůbec polární vír rozpadl a proč jsou pro předpovědi počasí důležité i teplotní poměry vysoko nad zemí – až ve stratosféře! Co je stratosféra? Atmosféru je možné rozdělit do několika horizontálních vrstev... Pokračovat ve čtení

Během nedělního večera začal v Česku foukat silný nárazový vítr, zejména na horách přesahuje i 30 m/s, na Sněžce byl naměřené nárazy nad 35 m/s, takové hodnoty však zde nejsou nějak neobvyklé. I další dny budou větrné. Data z meteorologické stanice Sněžka, měření však před půlnocí vypadlo (chmi.cz) V pondělí bude nejvíce foukat v Krušných... Pokračovat ve čtení

Česko má za sebou týden, který byl poměrně bohatý na srážkové úhrny. V současné době leží nejvíce sněhu na Lysé hoře. V dalších dnech již tolik srážek neočekáváme, nejlepleji bude ve středu a ve čtvrtek, kdy budou teploty stoupat až k šesti stupňům Celsia, z počátku týdne očekáváme silný nárazový vítr. Úvodní snímek: Hana Bartelová... Pokračovat ve čtení

Tento týden je na srážky bohatý. Od pondělí do pátku spadlo v ČR v průměru 19,8 mm srážek. Další vydatnější srážky očekáváme zítra 13.1. Předpokládáme, že by mohlo spadnout v průměru ČR až 10 mm srážek, které v nižších polohách budou většinou dešťové, v polohách nad 600 m pak sněhové. Na horách by tak mohlo napadnout místy až 25 cm nového sněhu. Předpokládanou výšku nového sněhu za neděli (00-24 hodin) ukazuje přiložený obrázek. Je třeba počítat s tím, že případné sněhové srážky v nižších polohách budou tát.

Balkánský poloostrov v tomto týdnu čelil přílivu původem arktického vzduchu, který teploty vzduchu srazil hluboko pod bod mrazu. Například v Bulharsku rtuť teploměru klesla až k -24,4 °C, a to na vrcholu bulharské nejvyšší hory, kterou je Musala (2 925 m n. m.). Taktéž v sousedním Srbsku zaznamenali dvacetistupňové mrazy, v první řadě ve městě Sjenica... Pokračovat ve čtení

Z pátka na sobotu 5. ledna pokryl Šumavu nový sníh, teplota se ale během soboty i ve vyšších polohách dostala nad bod mrazu a do čerstvě napadlého sněhu začalo pršet. Teplejší počasí pokračovalo v neděli i v pondělí, kdy se teploty i v polohách kolem 800 metrů n.m. pohybovaly nad nulou, sněhové srážky se střídaly s dešťovými. Díky tomu sníh pod 500 m roztál. V nejvyšších polohách na začátku nového týdne leželo kolem 100 cm sněhu.   V úterý 8. ledna se slabě ochladilo a Šumava se dočkala v odpoledních hodinách trvalého a místy i vydatného sněžení. Za 24 hodin spadlo až

[ Číst celou zprávu ]

Polární vír – někdy též cirkumpolární vír nebo polární vortex – je složitý jev v atmosféře. Zjednodušeně jde o obrovský vír, ve kterém rotuje studená masa vzduchu. Vyskytuje se na jižní i severní polokouli, ale vzhledem k naší zeměpisné poloze se v článku budeme zabývat jen tím severním. Vír zasahuje z troposféry až do stratosféry... Pokračovat ve čtení

Kde stávající pracovní týden začal, tam také skončil – hluboko pod bodem mrazu. A to nejen v České republice či na Slovensku, ale také v celé jihovýchodní, východní a severovýchodní Evropě. Pod bod mrazu však rtuť teploměru klesla na většině území starého kontinentu, majorita Evropanů tím pádem může o dnešku hovořit jako o mrazovém dni... Pokračovat ve čtení

Rozdíly v teplotách v severních částech starého kontinentu (ležících kolem severního polárního kruhu) byly skutečně markantní – uprostřed tohoto pracovního týdne se hodnoty lišily až o více než 50 °C. Nejchladněji bylo v Rusku, tamní meteorologické stanice naměřily až -40 °C, a nejtepleji na Islandu, kde rtuti teploměrů kvůli oceánskému jihozápadnímu až západnímu proudění stoupaly... Pokračovat ve čtení

Včera a v noci na dnešek se na většině území ČR vyskytovaly srážky, převážně se jednalo o sněžení, v nejnižších polohách i pršelo. Množství srážek bylo v naší republice značně rozdílné. Na obrázku 1 je poměrně dobře vidět návětrný srážkový efekt (ostrý kontrast v množství srážek podél hřebenových částí pohoří), který vzniká např. v Krušných a Jizerských horách a také na Českomoravské vrchovině při severozápadním až severním větru.

Česká republika má za sebou poměrně bohatý týden na srážkové úhrny, zejména na horách napadlo několik desítek centimetrů sněhu. Nejvyšší sněhová pokrývka leží na Lysé hoře, kde je 186 cm sněhu (údaj z 10/01, 07:00)   Detailní předpověď počasí V pátek bude na našem území oblačno, odpoledne budou od severozápadu postupovat na naše území sněhové... Pokračovat ve čtení

Předpovídané vydatné sněhové srážky zasáhly 8. ledna prakticky celou Šumavu. Aby v horských polohách napadlo přes čtvrt metru sněhu za 24 hodin není až tak neobvyklé. Ale by tato vrstva sněhu napadla ve Volarech, je alespoň v posledních letech ojedinělé.   Výška nově napadlého sněhu se měří ve Volarech od zimy 2010/2011. Od té doby se ani jednou nestalo, aby napadlo takové množství sněhu jako právě z 8. na 9. ledna. Ve městě bylo naměřeno 27 cm nového sněhu, z toho většina spadla od podvečerních do ranních hodin. I přes takto vysokou novou sněhovou pokrývku byly komunikace od brzkých ranních hodin bez

[ Číst celou zprávu ]

Vlivem sněžení, které je zejména na horách poměrně intenzivní, platí v Krkonoších a Jeseníkách 3. stupeň lavinového nebezpečí z pětidílné mezinárodní stupnice. Během dalších dní očekáváme nárůst sněhové pokrývky zejména v Krkonoších, v Krušných horách či na Šumavě, dle numerických modelů by zde mohlo napadnout dalších 40 cm sněhu, místy i více.   Krkonoše Na hřebenech hor leží... Pokračovat ve čtení

Od Nového roku počasí v severní, východní, jihovýchodní a v neposlední řadě také střední Evropě do té či oné míry ovlivňují oblasti nízkého tlaku vzduchu, přestože nejsou kdovíjak hluboké. V Česku byl jejich vliv do úterka spíše okrajový, hlavně díky mohutné výši nad západní Evropou, což je znát i na minimálních hodnotách tlaku v prvním... Pokračovat ve čtení