Zprávy z internetu

  Když už nemůžeš, přidej!            Jak teplé mohou být i podzimní dny. Země dýchá těmi několika zbylými žlutými lístky, které ještě vítr neserval z vrcholků bříz. Poslední žár ze všech opadavých si ponechávají modříny. Kolikrát jejich rezavě zlaté jehličí pokrývá už vrstvu sněhu. Nízké boučky a duby se o svůj šat budou prát ještě se zimními plískanicemi, mnohé až do jara.        U rejštejnského mostu se na Losenici otáčí vodní mlýnek. Lopatky se co chvíli zablýsknou v ostrých paprscích. Jde stará žena, přes rameno nese hrábě, na hrabicích chybí dva kolíky. Shrabuje listí na svazích poblíž soutoku Otavy a

Losenice. Přes soutok nepřecházím, znejistím, když vím, že bych tě tam mohl i jen letmo spatřit, hruď se sevře. A tak se jen z mostu chvíli dívám do narudlého proudu Otavy. Pak odcházím na hřbitov.        Míjím bílá souhvězdí pámelníku svítící na pozadí temného plotu vedle bývalé školy, na nichž ještě trčí zarezlé rafie hodin. Tady už čas není pánem. Děti sem už dlouho nechodily ani před koronavirem. Na hřbitově míjím teplým sluncem ozářený kout u výklenku s freskou černobílého Krista se zatmělým sluncem Tam jsem se v dubnu vyhříval na jarním slunci a čekal jsem na tebe, až se potkáme. Bylo mi teplo, vždyť tys byla mým sluncem. Bylo to vlastně nedávno, a jak teď ten kout zpustl. Raději odvracím pohled k hrobům. U hřbitovní zdi svítí narezlé kapradí. Na jednom náhrobku dovádí opět jakýsi chlapeček, stejné rozverné Jezule balancuje na Zeměkouli. A vida – šípky. I ony svou žhavostí přispívají k teplému listopadu.        Není ani jedna po poledni a slunce už mizí za Maierovou skalou. Raději sedám na kolo a ujíždím přes Svojše na Churáňov. Zítra tam střídám Míru. Má posledních dvanáct služeb před odchodem do důchodu. Nevím, proč se tak těší. Co doma? On ale domov má, já ne.        Jede se mi líp a líp. Zpočátku jsem cítil, jak mi covid 19 dal zabrat, ale pak jsem si vzpomněl na Zátopkovo: „Když už nemůžeš, přidej!“ A vida, něco na tom je. Utírám si zpocené čelo o teplý rukáv. V tom nemoderním úboru, v teplácích a kabátu vypadám asi legračně. Alespoň mě nikdo nebude řadit ke sportovcům, kteří jen jedou, aby jeli rychleji, než ti druzí. Mé „přidej“ se dotýká něčeho jiného, je to souboj s únavou vlastního těla. Jak roky jdou, jedu stále pomaleji.   ***          Stmívá se, bude jasno, ale fronta už se blíží a následující noc má napadnout až 7 cm sněhu. Sedíme s Mírou v kuchyni. Vypravuje mi o jakémsi dávném známém, který je snad dvacet let po smrti.        „Říkalo se mu půlnoční chodec. Bydlel v Hartmanicích. Nějaký Radek Mikuschka. Byl ochrnutý na půl těla, zranil se nějak v dětství. Vypravil se za mnou z Hartmanic o půlnoci a ráno jsem ho měl na bráně. Měl doma spoustu starých fotek Šumavy. A ty pozvánky na plesy NSDAP! Uchlastal se. Ale možná ne. Možná umřel s alkoholem, jako se dneska říká, že umřel s covidem. Ne na covid. Zda zvedal ruku? Nevím, jisté je, že tihle s českými jmény, co zapomínali na háčky a na čárky, to byly největší kurvy. Spisovatel Hans Watzlik. Jmenoval se Václavík, nebo jak. Ten nemohl Čechy ani cítit.“        Pak vzpomínáme i na dětství.        „Posílali mě ven s bratránky. Co já měl s nimi starostí. Byla to taková nemehla. Šli jsme jednou u Kašperek poblíž Pekla, po revoluci tam vznikla hospoda U Šnečků, míjeli jsme domek, dole se u potoka točil vodní mlýnek. Zastavili jsme se, koukali, z domku vyšel nějaký nerudný chlápek a hned, co tam děláme. ‚Díváme se,‘ řekl jsem, ‚líbí se nám ten mlýnek‘. Tu se ten chlap otočil, sevřel gumovou hadici a já už něco tušil, rychle jsem se vzdálil, ale bratránci ne, stáli na místě, chtěli mu něco vysvětlovat, tak hned každý chytil po ráně. Šli jsme to pak oznámit na vébé do Kašperek, příslušník se na nás obrátil a řekl jen: ‚Nedivte se. Včera mu vykradli barák‘. Jindy jsme se vydali na trať mezi Hydčicemi a Práchní, pokládali jsme na koleje desetníky. Bratránci tam ještě honem přiložili další mince, to už nás zmerčil strojvedoucí, vlak zastavil a já už prchal do bezpečí, stál jsem uprostřed louky, ale oni ne, nechali se chytit, naložili je, odvezli. Vrátil jsem se pro desetníky, přešel jsem jez a tradá domů. ‚Kde máš kluky?‘ ptal se strýc. Řekl jsem, že je zabásli. Pak se vrátili, dostali po stovce pokuty, už ode mě ani ty desetníky nechtěli. ‚Ty jsi správný kluk,‘ pochválil mě strýc. Prostě jsem už věděl, že kdo uteče, vyhraje. Ráno jsem vstal, vyběhl v trenkách ven, pustil jsem mu slepice, na praseti jsem se učil jezdit, bratránci vyspávali, dostali malkao do postýlky. Teta ty dva jen učila modlit Andělíčku můj strážníčku,“ sepjal Míra ruce. „A nic z nich nebylo. Ani se neoženili.“   Text a Foto Roman Szpuk   {gallery}Jitka/rok2020/listopad/nemuzes{/gallery}      MINIATURY Romana Szpuka 2020:    1. Tchořovické rybníky2. Propustk3. Kreslí a chechtá se4. Tekuté písky5. Čtyři úplňky6. Vzpomínka na Lnáře7. Vidoucí8. Únos Sněhurky9. Vločky a vlaštovky10. Chlapeček a dálka11. Ohnivec šarlatový12. Boliaboliaboliaboli13. Vodní mlýnky14. Velký vůz15. Pokušitelé16. Třinácté komnaty skal17. Jen mouchy, kovové a tlusté, to stihly18. Świetliky19. Princip propasti aneb noc na Plačlivô20. První z listů21. Nesmělé světlo22.  Inverze23. O čtení24. Lidi budou klidnější MINIATURY Romana Szpuka 2019:    1. Posed u Modravy 2. Výstup na Stožec 3. Dlouhé zimní noci   4.Předjarní povídání  5. Jarní vítr  6. Náušnice paní Zajícové 7. Soumrak na Šeravě 8. Hle, dělám věci nové 9. Fragmenty 10. Kohout  11. Svár zimy a jara 12. Jepičí láska 13. Hadí vrch 14. Voda, voda 15. Čtení v kavárně na Dvorku 16. Cesty nevyzpytatelné 17. Pouť po Českém středohoří18. Svatá petflaška 19. Socha Mír20. Kouzlo červnových večerů21. Polonina, Svidovec22. Světlušky, červencové mrazy a pout23. Čas patří jen hodinám24. Výstup na Goverlu a Popa Ivana Černohorského 25. Quasi una Fantasia26. Proměny27. Sociálka28. Bouře nad Gabrétou29. Chamtivci30. Tiché vytrvalé rytmy 31. Noci, jimiž nezní žádné rozkazy32. Rázem jsme všichni vzhůru 33. Přízemní mlha34. Höllbašský vodopád35. Dušičková spektra36. První doteky ledu37. Světlo na mlhách38. Zdivočelé fotografie39. Flák srnčího40.Čarovné mávátko 41. Hořící srdce MINIATURY Romana Szpuka 2018 :   1.  Loučení s Friederike2. Krátká zastavení   3. Oheň tání 4. Nesouvislý dialog  5. Něžné objetí6. Mráz a srdce7. Tichá křídla8. Co si myslí planety 9. Bezejmenný potok10. Pouť okolo andělky 11. Město je jiné12. Osamělci 13. Staří a mladí 14. Zpáteční cesta 15. Chodím furt v pantoflích 16. Toto místo 17. Celé jaro  je erotické  18. Na Brantlově dvoře19. Socha Rodina 20. České středohoří a Šumava 21. Hýlové a blesk  22. Bělásek a děti  23. Omývání barev24. Bolest křídel  25. Slunovratova noc 26. Květina nezradí svůj květ27. Barvy čaje  28. Ještěrčin ocásek 29. Střet dvou vášní 30. Zatmění  31. Pavlínka32. Perseidy 201833. Sarančatům sklaplo34. Prokletí milenci 35. Zanechávaje příbytek otevřený  36. A měla jsem tě ráda? 37. Vážka rudá 38. Kohlschachten  39. Na cello hraješ 40. Zlatá a černá 41. Panta rhei42. Palvínov a Vatětice43. Říjnové květy jahod 44. Vratká lávka slov 45. O solitude 46. Listopadové toulky 47. Zasněžené město 48. Přebrodit Křemelnou     MINIATURY Romana Szpuka 2017 :     1. Uplakaný čert2. Hrušky 3. Vánoční vzpomínka 4. Co všechno ten nástroj dovede5. Nešahej na ten sníh 6. Otto Hrdin7. V údolí Losenice  8. Pavoučice sněžn 9. Šla Kačenka podle vody10. Vzpomínka na Krýmuse11. Mrazivá noc na Perle pod Jezerní slati12. Letící oblaka13. Pan Kodýdek14. Cesta pulsu15. Život a smrt16. Deštníky17. Poklady18. Krucifix19. Velikonoční vejce20. Koza v kapli21. Kolečka vypálené trávy 22. Boubínská noc 23. Ovečky24. Bratři Kazarovi  25. Domov26. Táta 27. David je fatalista28. Noční bouřka na Boubíně 29. Fenka a okoun30. Duha 31. Cestou z Najmanky na Radost 32. Žluna 33. Rehabilitace34. Bez střechy35. Jako bílý šátek 36. Nepoučitelní 37. Dobršská brána 38. Hvězdy a psík 39. Malá ťapkající holčička 40. Zářijové plody 41. Buchingerův dvůr  42. Pouť na Luzný43. Jaké má oči?  44. Nejmanka u Hrbu  45. První sníh  46. Úplňková noc 47. Jepice 48. Herwart a Empedokles 49. Dálky na dosah 50. Lidská zima51. Gráve Gabréta 52. Flöhturm 53. Blízkosti opuštěných 54. Miniatury: Čtyři úplňky55. Świetliky 56. Kometa Neowise  {jcomments off}       {jcomments off}