Zprávy z internetu
Zobrazení vybraného článku:
Je-li co v přírodě vážně obestřeno tajemstvím, pak je to les. Les je nefalšovaný král přírody. Lze si vůbec představit život bez tajemství lesa? Člověk ctící svatého Huberta nemá na starosti jen střílení, můžeme ho zároveň vnímat jako člověka, který ctí přírodu a umí pracovat s tichem. Již za století desátého ctili myslivci sv. Huberta jakožto vyvoleného patrona svého a slavili výroční památku jeho po ukončení podzimních honů dne 3. listopadu. „Po těžkém životním osudu jej oslovilo v přírodě při lovu takové nečekané setkání s jelenem, který měl mezi parožím zářící kříž. A promluvil k němu nadpřirozený hlas, který
se ho zeptal: ´Huberte, proč stále lovíš a honíš zvěř. Je na čase, abys začal hledat mě, který se za Tebe obětoval´.“ Pocházel z Akvitánie. Byl šlechticem a lovcem. Oženil se a záhy ovdověl. Rozhodl se pak pro službu Bohu. Asi roku 705 se stal biskupem v Maastrichtu a po přeložení sídla prvním biskupem v Lutychu. Má zásluhu na pokřesťanštění obyvatel Arden, je nazýván jejich apoštolem. Jeho památka byla dříve slavena ve spojení s podzimními hony 3. 11. V díle Legenda Aurea, které sestavil janovský arcibiskup Jakub z Voragina, vystupuje pobožný jelen jako rychlý posel Spasitelův, který jako nositel kříže přivádí zbloudilé na víru. Svatý Eustach byl vyzván ke křtu jelenem s křížem uprostřed paroží a sv. Hubert jeho prostřednictvím prožil své obrácení. Podobně tomu bylo v případě českého krále a římského císaře Karla IV. Na lovu jelenů potkal kníže Oldřich poustevníka Prokopa, který před ním ochránil laň a později se stal prvním českým světcem. V uvádění konkrétních příkladů jelena v křesťanské symbolice bychom mohli pokračovat ještě dlouho. Svatý Hubert se s jelenem neobjevuje hned od sedmého století, ale teprve asi od třináctého. Nejstarší známé vyobrazení svatohubertského jelena je možné nalézt v knize Le Livre du Roy Modus et de la Royne Racio. V jednom starém mysliveckém tisku jsem objevil následující text: „Při toulkách našimi hvozdy a lesy spatříme nejednu myslivnu ozdobenou hlavou jelena s parohy, uprostřed nichž je vztyčený kříž s Ukřižovaným. Tento symbol jest od pradávna výsadou všech lovců a myslivců a je vzat ze životopisu biskupa lutyšského, sv. Huberta, který v mládí byl náruživým lovcem. Když jednou lovil ve svatopostním čase, vběhl mu do rány jelen, mezi jehož parohy zářil zlatý kříž. Na Huberta, syna vévody Bertranda z Aquitanie, tento zjev účinkoval tak, že Hubert zanechal rušného a dobrodružného života. Od té doby zaměnil honitbu za zbožnost a dobročinnost. Po smrti své manželky věnoval se životu duchovního a posléze se stal biskupem v Lutychu. Pro svůj příkladný život prohlášen byl za světce. Všeobecně mu přiřčen patronát nad nimrody.“ Protože pověst o svatém Hubertovi vznikla až někdy v devátém století, Hubertus – divoký lovec – aby se mohl stát ušlechtilým patronem všech lovců a myslivců, musel od tvůrců legendy na sebe přijmout víru, morálku a zvyky pohanských lovců a bůžků, včetně zvyku obětování vrhu mladé zvěře, původně bohyni Dianě a bůžku Cernunnosovi. Symbolická cesta po stopách posvátného jelena je u konce. Jeho společná cesta bok po boku lovců a myslivců byla příliš dlouhá a klikatá na to, abychom mohli zmapovat každý jeho krok. Nicméně je třeba mít neustále na paměti, že to byl právě jelen, který vedle svého nezastupitelného druhového poslání v evropské přírodě po tisíciletí sehrával a sehrává vysoce člověkem ceněnou roli boha Krásna, symbolu nadčasových a tradičních hodnot, ušlechtilosti a elegance a svým způsobem i romantiky. Mějme to vždy na paměti nejen při připomínání si svatohubertské tradice, ale i při samotném lovu. Jak kdysi napsal klasik, my, myslivci, musíme v duchu tradičního najít a ctít vyšší myslivecké náboženství odpovídající době, kterou žijeme, zařazené do nejušlechtilejších kapitol etiky, víry a kultury, musíme se naučit správně chápat příčinné souvislosti mezi potřebami přírody a člověka a v neposlední řadě chránit naši zvěř jako skutečné národní bohatství. Zdroj: Oldřich KOUDELKA, Myslivost Připravuje: Miroslav KŮS ANDRES Foto: archiv autora (Z cyklu Stará Šumava)