Zprávy z internetu

  Na začátku minulého století si děti většinou musely vystačit jen s plátěnou taškou, ale už v té době se začaly objevovat první aktovky. A ještě zajímavější je, že plátěným taškám a prvním aktovkám předcházely v 19. století drátěné nosiče na knížky. Pryč je doba, kdy školáci chodili na vyučování s koženou brašnou, většinou stejné barvy. S povinnou školní docházkou vyvstala potřeba pravidelně přemisťovat učební prostředky z domu do školy a zpět. Zpočátku byla hlavní školákovou výbavou břidlicová tabulka s kamínkem na psaní. Sešity v dnešním slova smyslu vznikly až se zavedením levnější strojní výroby papíru v polovině 19. století.

Domácí úkoly se tehdy zadávaly v daleko menší míře, proto sešity většinou zůstávaly ve škole. Psací potřeby byly umisťovány do menších, pevných dřevěných penálů. Školní řád z roku 1870 stanovil, že knihy a sešity pořizují dětem rodiče nebo zástupci žáků. Ještě na konci 19. století nebylo učebnic mnoho a na jejich přenášení stačilo svázat je řemínky nebo umístit do drátěného držáku. Na vesnici bylo dlouho rozšířené používání kožených nebo textilních brašen, levnějších tašek pletených ze slámy či jiných dostupných materiálů. Chlapci měli brašny přes rameno, dívky nosily tašky v ruce. Se zvyšujícím se počtem školních potřeb byly z praktických a zdravotních důvodů k větší kožené brašničce přichyceny řemínky k nošení na zádech. Tento zlepšovák byl patrně inspirován tornami vojáků a k současným tvarovaným popruhům měl daleko. V roce 1880 byla v denním tisku inzerována „moderní vídeňská školní brašna s řemenem pro hochy na záda, pro dívky do ruky“. Brašna neměla žádné dělení na přihrádky ani postranní kapsy. Místo toho děti často nosily ještě malé, většinou kožené kabelky přes rameno. Podle fotografií z počátku 20. století začala také děvčata nosit brašnu na záda. Ve 20. a 30. letech 20. století převládla móda aktovek, tašek do ruky. Název i tvar byly odvozeny od menší tašky na spisy (akta), kterou předtím nosili pouze advokáti, případně úředníci. Původně neměla držadlo a nosila se v podpaží nebo přeložena v kapse svrchníku. Po vzniku Československé republiky se zvýšil počet úředníků a každý nosil aktovku s držadlem v ruce. Aktovky do ruky začali nosit také školáci, zejména děvčata, ale najdeme je i u chlapců. Ve 30. letech 20. století se objevují doporučení, aby módní tašku do ruky vystřídala opět praktičtější brašna na záda, která „dětské tělo pěkně napřímí a při tom zůstávají ručky volné.“ U menších dětí se skutečně ke slovu znovu dostala brašna na záda, ovšem s držadlem ve vrchní části, takže se dala nosit i v ruce. Používal se pro ni i přenesený název aktovka. Starší studenti, ať nosili sebevíc učebnic a sešitů, aktovku do ruky opustit nechtěli. Později ji vyměnili za tašky přes rameno. Zdroj: Helena Kovářová Připravuje: Miroslav KŮS ANDRES Foto: archiv autora (Z cyklu Stará Šumava)