Zprávy z internetu

STAROČESKÝ KALENDÁŘ 2020   • Vimperský kulturní kalendář – ZDE • Pranostiky na červenec – ZDE • ČERVENEC A ČESKÉ DĚJINY: Některé události, které měly v minulosti zásadní význam pro naši zemi a náš národ – ZDE • Naše nabídka kulturních a společenských akcí na Vimpersku i jinde je ZDE • KALENDÁRIUM KULTURNÍCH VÝROČÍ V ROCE 2020 – ZDE   6. – 12. července 2020   Prohlédněte si novorozence a pošlete nám své snímky Díky vstřícnosti novorozeneckého oddělení jihočeských nemocnic vám každou neděli na stránkách Deníku přinášíme fotky nejmladších dětí, které se narodily v Jihočeském kraji.   ČTĚTE ZDE   Naposledy jsme se rozloučili… Ve spolupráci s pohřebními službami na

Prachaticku, přinášíme jména zemřelých, s nimiž se jejich příbuzní a přátelé v uplynulém týdnu rozloučili. ČTĚTE ZDE   Nemocnice Strakonice: V nemocnicích nadále platí povinnost nosit ochranné prostředky dýchacích cest Chystáte se na návštěvu Nemocnice Strakonice? Nezapomeňte si vzít roušku! Vedení nemocnice upozorňuje, že ačkoliv se režimová opatření od 1. července v řadě ohledů uvolňují, ve zdravotnických zařízeních se v souladu s platným mimořádným opatřením ministra zdravotnictví situace významně nemění. „I nadále jsou všechny osoby přítomné ve zdravotnických zařízeních povinny nosit ochranné prostředky dýchacích cest (nos, ústa), které brání šíření kapének, s výjimkou případů, které stanoví ošetřující lékař (např. pokud je to potřebné pro poskytování zdravotních služeb),“ uvádí předseda představenstva strakonické nemocnice Tomáš Fiala. Dodává, že se nemění ani zavedená pravidla pro návštěvy hospitalizovaných pacientů. Kromě zmíněných roušek to znamená, že v jednom okamžiku mohou být u hospitalizovaného pacienta přítomny na návštěvě maximálně dvě osoby. Návštěvníci musí být zdraví. Nesmí mít případné symptomy onemocnění COVID19, zejména kašel, rýmu, zvýšenou teplota nad 37 ⁰C, bolest v krku, bolesti svalů, ztrátu chuti či čichu. „Zásadně prosíme, aby návštěvy využily pro návštěvu prostor mimo lůžkové oddělení – například nemocniční park, atria, vestibuly a podobně. Za tímto účelem nemocnice připravuje možnost posezení, kde bude zajištěna desinfekce ploch. V rámci nemocničního pokoje bude umožněna návštěva v jednom okamžiku pouze u jednoho pacienta na dobu maximálně 20 minut,“ upozorňuje Tomáš Fiala. O výjimkách, například o prodloužení návštěvy v paliativní péči, může rozhodnout primář či jím pověřený lékař oddělení. (tznem)   Vimperk posiluje „Zelené autobusy“ na Šumavě Zelené autobusy na Šumavě se posilují o novou linku. Od 1. července vyjede autobus vybavený přívěsem na převoz kol na linku Vimperk-Zdíkov –Stachy-Zadov–Churáňov-Kvilda a zpět. Od 11. července se tato linka prodlouží až do obce Borová Lada. Tuto autobusovou linku, která bude z Vimperku vyjíždět od pondělí do pátku vždy v 8:00 hodin a v 16:10 hodin a navazuje na vybrané spoje Zelených autobusů, které provozuje Plzeňský kraj, plně provozuje a financuje město Vimperk. Linka Vimperk-Kvilda-Borová Lada bude v provozu až do 31. srpna. Jízdní řády jsou k dispozici na Informačním centru města Vimperk, informačních centrech Správy NP Šumava a oficiálních internetových stránkách města Vimperk www.vimperk.cz a Správy NP Šumava www.npsumava.cz zde: https://www.npsumava.cz/…ku/ (tznpš)   SKLÁŘSKÉ ŘEMESLO VE STŘEDOVĚKU A DNES Jak se vyrábělo sklo ve středověku a jak je tomu dnes? K čemu slouží sklářská píšťala? A jak se liší středověké lesní sklo od toho současného? To vše a mnohem více se dozvíte v sobotu 11. 7. 2020 v areálu Památníku Jana Žižky z Trocnova (Trocnov, 373 12 Borovany)! V rámci celodenního programu vám sklář Zdeněk Kunc představí technologii a kouzlo výroby středověkého i současného foukaného skla a pod dohledem skláře Jaroslava Effmerta si budete moci vyzkoušet svou zručnost při výrobě skleněných perel. Více ZDE.   Ministerstvo životního prostředí odsouhlasilo 21 nových lokalit k zařazení do tzv. generelu vodních nádrží Ministerstvo životního prostředí souhlasí s 21 lokalitami navrženými Ministerstvem zemědělství k doplnění do tzv. Generelu LAPV, zjednodušeně řečeno na seznam míst, která budou do budoucna chráněná pro případnou výstavbu vodních nádrží. Ve stávajícím Generelu LAPV je již zařazeno 65 takových lokalit. Ministr životního prostředí Richard Brabec upozornil, že zařazení lokalit do generelu neznamená, že se nádrže skutečně postaví: „Rozhodně nejde o vydání stavebního povolení. Lokality v generelu budou nyní chráněny proti případnému jinému strategickému využití území, aby nedošlo ke znehodnocení vynaložených investic v případě budoucí výstavby nádrží.“ Pokud se v budoucnu prokáže potřeba výstavby nádrží pro nové zdroje pitné vody, dojde ke standardnímu posuzování záměrů podle platných zákonů, včetně prokazování převažujícího veřejného zájmu a hledání nejpřijatelnějších variant s nejmenšími dopady na jiné veřejné zájmy, např. na ochranu přírody a krajiny. MŽP akceptuje aktualizaci lokalit pro Generel území chráněných pro akumulaci povrchových vod (LAPV), po ní by v ní mělo být 86 lokalit. Nově do něj přibylo 21 lokalit: Stříbrný potok, Nabdín, Stěbořice, Vosovec, Rybník, Skřiváň, Chotěbudice, Brodce, Batelov, Zaječí, Kačenka, Blazice, Bělkovice, Ostružno, Tuřany, Chlum, Smilov, Albrechtice, Střížov, Hředle II, Chumava. Vedle hájení lokalit pro vodní nádrže určené pro akumulaci pitné vody musíme samozřejmě co nejvíce investovat do obnovy krajiny a její schopnosti odolávat klimatickým extrémům a zadržovat vodu. To znamená například do obnovy mokřadů, do obnovy přirozených koryt řek nebo přírodě blízkých lesů. (tzmžp)   Zachránění raci kamenáči byli vypuštěni do nového domova Na sedmdesát vzácných raků kamenáčů bylo vypuštěno do jednoho z přítoků Berounky v chráněné krajinné oblasti Křivoklátsko. V nedalekém Stroupinském potoce, kde žili původně, se totiž před dvěma lety objevil račí mor. Část raků se podařilo zachránit, přechodně umístit do umělého chovu a dnes vypustit zpátky do přírody [1]. Záchranná akce byla financována z krajinotvorných programů Ministerstva životního prostředí [2]. Rak kamenáč je naším nejvzácnějším druhem raka. Podle odhadů odborníků u nás za posledních pět let vymřela až pětina z jeho celkového počtu [3]. K životu potřebuje potoky s kamenitým dnem, vyhovuje mu, když do vody zasahují kořeny stromů či keřů, které poskytují dostatek úkrytů. Je proto velmi citlivý na napřimování či betonování potoků, vadí mu i nešetrné rybniční hospodaření. V posledních letech jej zásadně ohrožuje zavlečný račí mor, který přenášejí hlavně invazní druhy amerických raků. Aby z naší přírody úplně nezmizel, připravuje pro něj MŽP a Agentura ochrany přírody a krajiny ČR nový záchranný program [4]. „Jedním z vážných problémů naší krajiny je, že potoky a řeky byly napřímeny, jejich břehy opevněny, zanikly drobné tůně a mokřady. O vhodná místa k životu přišel nejen rak kamenáč, ale i spousta dalších druhů. To se pokoušíme změnit pomocí nejrůznějších dotačních programů, které jsou zaměřeny na obnovu vodního režimu krajiny. Do obnovy krajiny a jejích funcí jsme od roku 2014 investovali více než 5, 5 miliardy korun. Ve Sněmovně máme také novou legislativu, která zamezí dalšímu šíření konkrétních invazních druhů, i to by ochraně našich domácích raků kamenáčů mělo výrazně pomoci“ vysvětluje ministr životního prostředí Richard Brabec. „Pokud se rak kamenáč nakazí račím morem, má to pro něj fatální důsledky. Je to vysoce infekční onemocnění a způsobuje masivní úhyn našich původních druhů raků. Ti nemají dostatečnou imunitu, aby se nákaze ubránili [5]. Bohužel neexistuje žádný účinný prostředek, kterým by se dali raci vyléčit. Jedinou možností je zamezit, aby se račí mor dále šířil. Dnes vypuštění raci byli před dvěma lety zachráněni z potoka, kde se račí mor objevil. Bez přesunu by uhynuli. Doufáme, že se jim v novém působišti bude dařit,“ konstatuje Lucie Štefanská z Agentury ochrany přírody a krajiny ČR. Zdrojem račího moru jsou nepůvodní druhy amerických raků, které byly v minulosti u nás vysazovány, nebo je lidé vypouštějí z akvarijních chovů do přírody. Tito raci jsou proti nákaze imunní. Jeden z přenašečů račího moru – americký rak mramorovaný – byl pro riziko, které znamená pro naše domácí druhy raků, v roce 2016 zařazen na tzv. unijní seznam invazních druhů. S organismy, které se zde ocitnou, se nesmí obchodovat, jejich chov by měl být pouze na dožití a hlavně – tyto druhy se nesmí vypouštět do volné přírody. To se promítá i do naší legislativy, konkrétně do novely zákona č. 114/1992 Sb. o ochraně přírody a krajiny, která je nyní projednávána v Poslanecké sněmovně PČR. AOPK CR vydala doporučení, jak šíření račího moru zamezit [6]. Ve spolupráci se Státní veterinární správou zpracovává také metodiku řešení krizových situací pro případ, kdy se objeví nové ohnisko výskytu račího moru. Výzkumný ústav vodohospodářský připravil i speciální mobilní aplikaci [7]. „Záchranné přesuny jsou tím posledním řešením. Klíčové je, aby se zamezilo šíření račího moru a zlepšil se stav naší krajiny. Bez toho si brzy budeme raka kamenáče prohlížet jen na fotografiích. Přitom je jako jeden z mála bezobratlých živočichů spjat s kulturně-historickým dědictvím Evropy. Koneckonců, kdo by neznal dětskou říkanku o tom, jak rak leze z díry, nebo název města Rakovník,“ dodává František Pelc, ředitel Agentury ochrany přírody a krajiny ČR. Poznámky: [1] Raci byli od července 2018 deponováni v umělém chovu společnosti NaturaServis s.r.o., aby mohli být vráceni zpět na jejich původní lokalitu po té, co zde odezní nákaza račího moru. Pokročilé analýzy vzorků odebraných ve Stroupínském potoce však i po roce odhalily přítomnost DNA patogenu račího moru. Proto byla vybrána náhradní lokalita, kde AOPK ČR zajistila podrobné testování, které potvrdilo, že je k vypuštění raků vhodná. [2] Program péče o krajinu a program Podpora obnovy přirozených funkcí krajiny. [3] David Fischer a Pavel Vlach, Ochrana přírody 6/2018, https://www.casopis.ochranaprirody.cz/z-nasi-prirody/hlavni-priciny-ohrozeni-raka-kamenace-na-uzemi-cr/ [4] Agentura ochrany přírody a krajiny ČR v současné době koordinuje devět záchranných programů pro vzácné druhy živočichů a rostlin. Další se připravují – právě i pro raka kamenáče. Více na https://www.zachranneprogramy.cz/o-zachrannych-programech/ [5] Račí mor vyvolává plísni podobný organismus Aphanomyces astaci, česky hnileček račí. Trvalým zdrojem nákazy jsou nepůvodní druhy raků ze Severní Ameriky, kteří mají vůči nákaze vyvinutou imunitu. Jedná se o raka signálního, pruhovaného, červeného a mramorovaného, kteří byli do přírody vypouštěni k posílení evropských račích populací nebo z umělých chovů, případně se postupně do České republiky rozšířili. Více najdete v přehledné story mapě na https://storymaps.arcgis.com/stories/32f61b6ccf1f4945b3f89dc9b0bf5509 [6] http://www.ochranaprirody.cz/res/archive/420/069051.pdf?seek=1559125265 Co dělat, aby se račí mor nešířil dál? Pokud se pohybujete v oblasti, kde se račí mor vyskytuje, tak prosím dodržujte následující pokyny: · Nesnažte se zachraňovat raky přesunem na jiná místa, naopak se tím přispívá k šíření račího moru do dosud nekontaminovaných toků. · Předměty, které se v místě dostaly do kontaktu s vodou, jako jsou holinky či rybářská výstroj, důkladně dezinfikujte horkou vodou, Savem nebo řádným vysušením na slunci. · Nepřevážejte vodu z infikovaného toku do jiných toků. Voda je kontaminovaná sporami této „plísně“ a můžete ohrozit zdravé raky. · Nevypouštějte nepůvodní raky z chovů a nevylévejte vodu z akvárií do vodních toků. [7] https://play.google.com/store/apps/details?id=cz.jp.raci (tzmžp)   Senzory kvality ovzduší. Správný postup při jejich výběru a aplikaci Veřejnost v některých lokalitách požaduje informace o kvalitě ovzduší v podrobnějším měřítku, a tak obce a další subjekty pořizují vlastní nízkonákladová měřicí zařízení. Bohužel výsledky takových měření často nemají dostatečně vypovídající hodnotu. Může se snadno stát, že investice zaměřená na získání více informací o kvalitě ovzduší nakonec vede k produkci velkého množství nerelevantních dat. Z tohoto pohledu je vhodné poučit se z již proběhlých projektů. Doporučujeme také konzultaci s odborníky z úseku kvality ovzduší ČHMÚ, kteří mají v této oblasti bohaté zkušenosti. Při posuzování konkrétních nabídek nebo plánování realizace měření je nutné si klást otázky a řídit se doporučeními, která jsou shrnuta v následujících bodech: Pro jaký účel chceme senzory instalovat, tj. co chceme měřením zjistit? Poskytuje výrobce daného senzoru dostatek informací o měřicím systému? Tedy zda je dostupná informace o tom, co a jakou metodou senzor měří a zda je vhodný pro instalaci do venkovních meteorologických podmínek. Dále je nutné mít informaci o tom, jaké jsou meze detekce měřených znečišťujících látek a jaká je vyčíslená nejistota měření. V neposlední řadě je třeba vědět, jak senzor ukládá, zpracovává a přenáší data a jaká je průměrná životnost čidla či možnost jeho re-kalibrace. Je možnost dostat se k primárním měřeným datům, která by umožňovala provést kontrolní srovnávací měření s referenčními metodami stanovenými evropskou i národní legislativou? Toto je nezbytný krok pro možnost identifikace vadných kusů čidel a identifikace případných odchylek v měření před samotnou instalací na místa zájmu. Srovnávací měření je realizovatelné po domluvě s ČHMÚ. Pro možnost získání dostatku informací o čidle doporučujeme souměření po dobu alespoň 3 měsíců. Jsou senzorem měřené polutanty smysluplné pro nasazení na námi zvolený projekt (tj. splnění účelu aplikace) a zvolené zájmové místo? Navazuje na první otázku. Je nutné zvážit vhodnost senzoru podle vlastností projektu / lokality měření (tj. zatížení dopravou, průmyslem, lokálním vytápěním či nás zajímá kvalita ovzduší na pozaďových lokalitách). I v tomto bodě je vysoce doporučená konzultace s ČHMÚ, ZÚ či jinými odbornými organizacemi zabývajícími se kvalitou ovzduší. Jak vhodně umístit měřicí jednotky tak, aby postihly cíle měření? Je opravdu cílem změřit samotný liniový či bodový zdroj? Nebo nás zajímá, jaký je jeho případný vliv na dotčené lokality obývané rezidenty (sídlištní celky, parky, atd..)? Přehodnocení nízkonákladovosti aplikace senzorů, tj. kolik měřicích jednotek bude potřeba pro získání konkrétní informace a jak dlouhá bude celková doba měření? Průměrná životnost čidel je 1 až max. 2 roky. Mimo pořizovací částky za samotná čidla je nutné dále zohlednit náklady na přenos dat komunikačními sítěmi, na správu čidel a na zpracování a kontrolu dat před jejich samotnou publikací. Nutnost zohlednit vliv sezónních změn venkovního ovzduší (meteorologie) na kvalitu měření senzoru (s ohledem na známé slabiny systémů a jejich neschopnost kompenzace výkyvů vnějších meteorologických podmínek, zejména vysoké vlhkosti vzduchu). Vhodné řešit opakovanou kontrolou metodou souměření s referenčními analyzátory i během roku (v přechodných obdobích). Jaký je výklad informace plynoucí z měření nízkonákladovými senzory? Je nutné vzít v potaz, že se na čísla ze senzorů v žádném případě nedá pohlížet jako na přesně změřené koncentrace polutantů (nejedná se o certifikovaná referenční čidla). Data jsou tedy využitelná pouze pro detekci trendů (tj. změn) v ovzduší, případně hrubě odhadnutých škál koncentrací podle dobře uváženého indexu kvality ovzduší (např. špatné, střední, dobré, aj.; takovýto index ovšem pro senzory zatím nebyl stanoven). Pro zamezení nákupu tzv. „zajíce v pytli“ či pro zamezení případného zklamání z pozbytí efektivního účelu využití senzorů doporučujeme zamyslet se nad výše zmíněnými body, a to v uvedeném pořadí při jakémkoliv plánování a zvažování investice. Většina proběhlých projektů se z podnětu nutnosti vyhovět veřejnosti v potřebě vědět více o kvalitě ovzduší (než je momentálně dostupné ze stávající referenční sítě) snížila na pouhé publikování velkého množství nerelevantních dat, což samozřejmě není správná cesta pro vývoj monitoringu kvality ovzduší ať už ve městech či na jiných zájmových místech. Pro potřeby další konzultace se prosím neváhejte obrátit na odborníky z úseku kvality ovzduší v ČHMÚ či v jiných odborných organizacích dlouhodobě se zabývajících měřením kvality ovzduší. (tzčhmú)