Zprávy z internetu

  Hledání původu oslav studentského života a jara zavede badatele až do dob římského impéria. Římané tehdy první květnový den oslavovali bohyni jara a plodnosti Maiu, matku známějšího boha Merkura. Město Ostia nedaleko Říma, kde se konaly hlavní oslavy, bylo vyzdobené květinami a větvičkami s ovocem a sladkostmi a žilo veselím. Slovo maialis znamená v latině vykleštěný vepř, který byl bohyni Maie obětován. Jedná se o tradiční květnovou studentskou slavnost, jejíž tradice sahá až do středověku. Na začátku května prochází ulicemi města průvod masek a alegorických vozů, tvořený studenty univerzit a vysokých škol. Svoje putování zakončí na předem stanoveném místě,

kde začne studentská veselice spojená s volbou krále. Král by měl být oporou studentstva pro celý následující rok. Ke zvolení přispívá jak pověst kandidáta, jeho nápaditost ve volbě masky a alegorického vozu, tak v neposlední řadě jeho volební proslov. Nejstarší doklad o stavění májů je z roku 1422, kdy za postavení máje dostal hoch ruku děvčete. V 15. století se před rathauzem máje stavěly úředně, před domy soukromými se stavěly jen, když v nich byly panny, dcerky hospodářovy, a byly na vdavky. Máje se stavěly časně ráno. Odpoledne se sešla na návsi mladá chasa a vyvolila si „nejvonačejšího“ hocha za krále, kterého dívky vyzdobily hedvábnými šátky, pentlemi i drobnými mašličkami, jež přišpendlovaly na jeho oděv. Všichni slíbili králi poslušnost a vyplnění jeho královských rozkazů. Královská družina napodobovala zvláštními obřady svatbu krále s královnou. Chodívali s průvodem po domech, prosili o dárky, chválili i hanili hospodáře, jeho rodinu, čeleď. Slavnost bývala ukončena stíháním prchajícího krále, koňskými závody a hozením krále do vody. I při hlučné slavnosti se nestala ani nejmenší hádka nebo pranice, protože jejich král na čas zvolený hned zamezil každému nedorozumění, aby se neučinila žádná nepříjemnost milostivé vrchnosti. Tento starodávný obyčej se zachoval až do roku 1776, kdy bylo zakázáno máje stavět z příčiny zachování lesů, protože se na máje sekaly samé mladé stromy. Studentské oslavy jara se výrazně začaly rozvíjet v 19. století a podrobně je popsal i Alois Jirásek ve své historické novele Filosofská historie. Kniha z roku 1878 vypráví o tom, jak se již několikrát zakázaná studentská slavnost přece jen v roce 1847 uskuteční v Litomyšli díky iniciativě studentů tamního gymnázia. Podle Jiráska byl majáles volnomyšlenkářským a vlasteneckým svátkem, který vzali za vlastní i vysokoškolští studenti. Někteří autoři však za počátek českého majálesu považují již 18. století. Je to z toho důvodu, že den před filipojakubskou nocí, neboli před pálením čarodějnic, středoškolští žáci chodili se svým učitelem a se školními prapory do jarní přírody, kde oslavně zpívali a radovali se. „Království Máje je příliš krásné, než aby trvalo déle než měsíc,“ napsal Allen Ginsberg poté, co byl v šedesátém pátém roce zvolen v Praze králem Majáles a krátce nato násilím vyhoštěn z Československa. V roce 1968 se v Praze uskutečnil slavný studentský majáles, který byl vzpourou proti útlaku a proti přetvářce. Krátkodobé uvolnění politického režimu (měl starosti s mnohem „horšími“ nebezpečími) dovolilo po letech toto studentské veselí uspořádat. Věk beatníků však začal již o několik let dříve. Poezie Allena Ginsberga (který se mj. zmíněného majálesu zúčastnil), mnoha jiných básníků a dalších odvážných uměleckých nadšenců té doby, dodávala sílu mnohým posluchačům otráveným povinnými sovětskými častuškami. Však jim poté bolševici dali výrazně znát, kdo je tu pánem. Majálesy se už nekonaly, Ginsberg byl vypovězen jako nežádoucí element (přijel až v roce 1989) a po srpnu 1968 byla veškerá radost ze svobody nenávratně pryč. Rok 1968 pak přinesl majáles nejslavnější, dokonce z něj existuje dokument Československé televize. „V hotelu Palác byl králem korunován spisovatel Josef Škvorecký, který následně promlouvá z balkonu radnice k pětadvaceti tisícům lidí na zaplněném Horním náměstí. Zdroj: SPIRITUS 1969 Připravuje: Miroslav KŮS ANDRES Foto: archiv autora (Z cyklu Stará Šumava)