Zprávy z internetu

    Únos Sněhurky              Zítra se má ochladit, ale dneska je teplo. Jdu proti toku Otavy až k Dlouhoveskému jezu. Pěšina, po které chodívají lidé ze Sušice na procházky, se stále zužuje, je zarostlejší a rozplétá se do slepých pěšinek, z nichž mnohé vytvořila spíš kopýtka a tlapičky zvířat, než boty lidí.        Tu a tam se posadím na kámen a zakresluju si motivy kořenů či kmenů. Jen pár čar. Je dobré připravit si jisté časové omezení a po uplynutí třeba pěti minut už nic nedokreslovat. Zbyde náznak, něco jako nalezený zlomek, zpráva z dávné minulosti, která už nebude nikdy

úplná. Ale dá se pak večer dotvořit. Uklidím uhly, skicák a zase jdu dál, opouštím obláček vůně fixativu.        Pokračuju po silnici kolem skály, Ukrajinci tu pracují se sbíječkami, jsou zavěšeni na lanech, odlupují výčnělky. Roušky nemají, nejspíš by se u té namáhavé práce udusili. Voda místy vyprýštila z nitra skály, teď stéká do příkopu u silnice, průzračná jak dar očištěný temnotou matky Země. Svatý Mouřenec vyzvání poledne. U odbočky k Annínu kreslím další motiv. Slunce tu prokresluje skálu, která končí přímo v proudu Otavy. Dělám pár čar uhlem, zachytávám jen stíny, nic víc, to, co ozařuje slunce, nechávám na papíru nedotčené.         ***              Přes noc napadl nový sníh. Jdeme na procházku podél Otavy. Stromy se sklánějí pod tíhou sněhové kaše. Co chvíli dopadne na hladinu nebo do velikých louží bílý lívanec. Plesk! Jako při nějaké šlehačkové bitvě. Nahoře ve větvích jsou ti, co házejí, dole ti, co jsou zaskočeni: Co to děláte? Nechte nás na pokoji!        Pod kmenem smrku je větší šero než obvykle. Připomíná to stan. Větve visí k zemi, po žebříčcích jehliček sestupují krůpěje, andělé, kteří mají svá křídla smotaná do oblin jako parašutista padák. Po raněném kmenu teče zlatá pryskyřice. Vlastně neteče, už ztuhla a stala se i křehkou. Jedna krůpěj se odlomila a uvízla ve vláknu pavučiny. Má tvar náušnice pro tvé ouško.        Louže jsou přikryté vrstvou jehličí. Když do nich padají krůpěje z větví, kruhy mají delší vlnovou délku, nižší amplitudu. Tam, kde hladinu přikrývá i vrstva sněhu, jsou vlnky ještě širší a plošší. Hladíme hladinu dlaněmi, polo roztátý sníh se prohýbá jak kouzelný pěnový koberec, který sice nelétá, ale pluje po jezeru.         ***                Na křižovatce cest u mostku přes Divišovský potok, u křížku, na který někdo zavěsil srdce spletené z drátu, ti hajný prodal asi čtyři metry dřeva. Hromada včera zapadala mokrým sněhem. V noci se vyjasnilo, mrzlo, sníh to přilepilo ke špalkům a obojí ztuhlo v jeden celek. Bijeme do té spečeniny lopatkou s obracákem, ani motorovka si moc s ledem nerozumí.        To je ta pravá klostermannovská Šumava. Žádné cvrdlikání nad krásou zimní krajiny, žádné zasněné šmodrchání básniček, odposlouchávání místních po hospodách, ale dřina a večer pár mizerně maštěných brambor s hořkou kávou. Rukavice mám v mžiku mokré a prsty mi mrznou. Ale musíme s tím hnout, jinak nám to někdo ukradne. S každou další kárkou zmrazky a sníh roztávají a měknou. Bahnité nerovnosti po lesních strojích, které ztuhly jak ledový příboj, se začínají uvolňovat a boříme se do bahna stále hlouběji. Čím je těžší špalek, tím více vody mi vteče do boty. Ale zásoba dříví pro příští zimu utěšeně narůstá.       Máme i čas na odpočinek. Jeden z kmenů nás udivuje nepravidelností svých letokruhů. Ale jaká je to nepravidelnost! Jako by byl jeden rok příznivý jen z jednoho směru a následujících několik let z toho druhého. Tak se v těch letokruzích deformuje prostor jako v háji, který míjím. Otáčí se jak na tácu, aby byl viděn ze všech stran, z té blízké i nejvzdálenější, která se otáčí pomaleji než ta bližší.       Cestou ke skládce dřeva projíždíme borový hájek, tady to žije, v cestě pobíhá kosí samička, drozd se vůbec nebojí, všude vzruch a jarní neklid, a vida, červenka sedí v cestě a my musíme skoro zastavit, abychom ji nepřejeli. Pak letí před námi z keře na keř, z větvičky na větev. O patro výš strakapoud přistává na bříze. Milostné písně zní, jako by se nechumelilo. A ono se chumelí, už zase mraky houstnou a přinášejí od východu nové sněhové přeháňky.       Večer sedíme v kuchyni, ty šiješ roušky, já kreslím. Cítím pohodu večera, jak ho asi prožívali lidé dříve, než jejich čas pohltily počítače, televize, tablety a mobily.         ***               Březen se přehoupl do druhé poloviny. A přece mrzne, jako by dole u Losenice unesli Sněhurku. Zůstaly po ní na břehu potoka ledové krajky a zmrzlé slzy. Kvildský potok u stanice Perla protéká neslyšně, maže odlesk hvězd, teplota sestupuje pod dvacet stupňů, v noci z 22. na 23. 3. dosáhla -22,1 °C, následující noc -20,6 °C.       Kráčím lesem bez roušky. Sníh mi hlásí, že tu přede mnou neprošla ani noha. Nad hlavou zazní podivný pokřik ptáka. Teď ho vidím, je celý černý a má bílý zobák. Že by to byla lyska černá? Sníh je sypký, silné slunce vykusuje do starých stop abstraktní obrysy, na některých místech se dostane až k holé zemi, kterou zahřeje. Teplý vzduch stoupá a na horní hraně bílé pokrývky vytvoří průsvitnou krustu. Tak zasklí sám sebe.       Rozjímám nad fenoménem roušky, která nás chrání před nákazou. Lidé se před sebou musí chovat obezřetně, mohou být nositeli zhoubného viru. Vžívám se do drastické situace Židů po vydání Norimberských zákonů. Také oni se stali pro společnost podle nacistické propagandy nebezpeční. Jejich rouškou byla na kabátu našitá žlutá hvězda. Nesměli chodit do školy, do kina, do parku, do lesa.       Pro mnohé se stal covid-19 znamením času. Vnímají ho tak ekologové, kteří se s potěšením dívají na útlum kamionové a letecké dopravy1. Věřící se zase radují, že se i ateisté přidávají k rozjímavému prožívání postní doby2. Ekonomové hrozí obřími ztrátami a krizemi. V našich horách se toho moc nemění. Nemůžeme do hospůdek na občerstvení, ale les i nadále uzdravuje. Tady se snažíme ze svého ohroženého bytí získat výluh zdravé energie, čistou tkáň čirého života.         Text a ilustrace: Roman Szpuk   {gallery}Jitka/rok2020/brezen/snehurka{/gallery}      Poznámky:     1) Přírodní člověk Pavouk z Volar mi napsal: „My mamánci této Zeměkuličky najednou tak trochu můžeme vnímat, že jsme vlastně docela křehcí a zranitelní. Že až se ta planeta jednou fakt naštve, tak si s námi poradí vcelku snadno a rychle. Zatím jsme vyfasovali jen takový malý mámin pohlavek. Možná neměl být malý, možná nám měly uletět roušky, brýle, zuby a mobily někam do příkopu, nevím.“   2) Mariánský ctitel Roman z Dukovan mi napsal: „Říkal jsem si, kdyby někdo déle spal, probudil se třeba po třech týdnech, snad by ani nevěřil, že je v tomtéž světě. Bůh o nás ale ví. Není dobré, a ani nejde, situaci podceňovat, není však ani dobré propadat beznaději a zoufalství. Stále je za co děkovat a dají se najít i pozitiva této situace. Jak mi napsala kamarádka: „Snažím se v tom všem živit i pozitiva, které to přináší (jsme více spolu, modlíme se spolu, je více času a ticha.) – je to taková celorepubliková postní doba.“ Myslím si, že člověk musí pochopit, že není ani pánem ani středem světa, že je, i s veškerou vědou a technikou v háji, že je ztracený a bezmocný, že se musí s pokorou vrátit k Bohu.“               MINIATURY Romana Szpuka 2020:     1. Tchořovické rybníky2. Propustk3. Kreslí a chechtá se4. Tekuté písky5. Čtyři úplňky6. Vzpomínka na Lnáře7. Vidoucí                 MINIATURY Romana Szpuka 2019:     1. Posed u Modravy 2. Výstup na Stožec 3. Dlouhé zimní noci   4.Předjarní povídání  5. Jarní vítr  6. Náušnice paní Zajícové 7. Soumrak na Šeravě 8. Hle, dělám věci nové 9. Fragmenty 10. Kohout  11. Svár zimy a jara 12. Jepičí láska 13. Hadí vrch 14. Voda, voda 15. Čtení v kavárně na Dvorku 16. Cesty nevyzpytatelné 17. Pouť po Českém středohoří18. Svatá petflaška 19. Socha Mír20. Kouzlo červnových večerů21. Polonina, Svidovec22. Světlušky, červencové mrazy a pout23. Čas patří jen hodinám24. Výstup na Goverlu a Popa Ivana Černohorského 25. Quasi una Fantasia26. Proměny27. Sociálka28. Bouře nad Gabrétou29. Chamtivci30. Tiché vytrvalé rytmy 31. Noci, jimiž nezní žádné rozkazy32. Rázem jsme všichni vzhůru 33. Přízemní mlha34. Höllbašský vodopád35. Dušičková spektra36. První doteky ledu37. Světlo na mlhách38. Zdivočelé fotografie39. Flák srnčího40.Čarovné mávátko 41. Hořící srdce             MINIATURY Romana Szpuka 2018 :    1.  Loučení s Friederike2. Krátká zastavení   3. Oheň tání 4. Nesouvislý dialog  5. Něžné objetí6. Mráz a srdce7. Tichá křídla8. Co si myslí planety 9. Bezejmenný potok10. Pouť okolo andělky 11. Město je jiné12. Osamělci 13. Staří a mladí 14. Zpáteční cesta 15. Chodím furt v pantoflích 16. Toto místo 17. Celé jaro  je erotické  18. Na Brantlově dvoře19. Socha Rodina 20. České středohoří a Šumava 21. Hýlové a blesk  22. Bělásek a děti  23. Omývání barev24. Bolest křídel  25. Slunovratova noc 26. Květina nezradí svůj květ27. Barvy čaje  28. Ještěrčin ocásek 29. Střet dvou vášní 30. Zatmění  31. Pavlínka32. Perseidy 201833. Sarančatům sklaplo34. Prokletí milenci 35. Zanechávaje příbytek otevřený  36. A měla jsem tě ráda? 37. Vážka rudá 38. Kohlschachten  39. Na cello hraješ 40. Zlatá a černá 41. Panta rhei42. Palvínov a Vatětice43. Říjnové květy jahod 44. Vratká lávka slov 45. O solitude 46. Listopadové toulky 47. Zasněžené město 48. Přebrodit Křemelnou                 MINIATURY Romana Szpuka 2017 :      1. Uplakaný čert2. Hrušky 3. Vánoční vzpomínka 4. Co všechno ten nástroj dovede5. Nešahej na ten sníh 6. Otto Hrdin7. V údolí Losenice  8. Pavoučice sněžn 9. Šla Kačenka podle vody10. Vzpomínka na Krýmuse11. Mrazivá noc na Perle pod Jezerní slati12. Letící oblaka13. Pan Kodýdek14. Cesta pulsu15. Život a smrt16. Deštníky17. Poklady18. Krucifix19. Velikonoční vejce20. Koza v kapli21. Kolečka vypálené trávy 22. Boubínská noc 23. Ovečky24. Bratři Kazarovi  25. Domov26. Táta 27. David je fatalista28. Noční bouřka na Boubíně 29. Fenka a okoun30. Duha 31. Cestou z Najmanky na Radost 32. Žluna 33. Rehabilitace34. Bez střechy35. Jako bílý šátek 36. Nepoučitelní 37. Dobršská brána 38. Hvězdy a psík 39. Malá ťapkající holčička 40. Zářijové plody 41. Buchingerův dvůr  42. Pouť na Luzný43. Jaké má oči?  44. Nejmanka u Hrbu  45. První sníh  46. Úplňková noc 47. Jepice 48. Herwart a Empedokles 49. Dálky na dosah 50. Lidská zima51. Gráve Gabréta 52. Flöhturm 53. Blízkosti opuštěných 54. Miniatury: Čtyři úplňky  {jcomments off}