Zprávy z internetu

  Vidoucí            Kostel svatého Petra a Pavla v Petrovicích je otevřený, svítí v něm lustr, ale v lavici sedí jen jedna žena a modlí se růženec. Ze sakristie vyhlédl kněz: „Chcete ke zpovědi?“ zahuhlá.        „Ne,“ vrtím hlavou. „Jen jsem se přišel podívat.“        Slunce vniká vitráží dovnitř. Obdivuju na vítězném oblouku gotické fresky, jakési abstraktní šifry, neznámá souhvězdí s proplétajícími se těly hadů. Pro výjev, jehož původ a smysl mi zůstává skrytý, vždy mohu najít své vlastní poetické vysvětlení. Jako bych sám byl jeho autorem.       Brzy se objevuje stařík. Kněz opět vyhlíží ze sakristie.

„Mše kvůli karanténě nebude,“ oznamuje. „Dám vám jenom přijímání.“       Je náboženství základnou či nadstavbou lidského bytí? Člověk, který se spoléhá na Nejvyššího, má přece právo družit se s ostatními věřícími na bohoslužbě a tam se modlit za boží ochranu před pandemií. I během morových nákaz se lidé společně modlili nebo pořádali kající procesí.       ***              Na loukách nad Petrovicemi nás profukuje studený vítr od severovýchodu. Z hlíny na kraji cesty se derou bílé ulity jak helmy po válce. Na špičce mezníku svítí dravčí trus. Tři káňata krouží nad polem. Zda se dva samečci dvoří samičce? Zuzančiny tlapičky přeběhly po zamrzlé louži. Ale paprsky už hřejí.       Vycházíme ke kapli svaté Hildegardy z Bingenu. Odtud je to už jen kousek do Horního Staňkova. Místní zámeček patří z půlky surrealistickému filmaři Janu Švankmajerovi. Na sloupcích u vrat jsou umístěné podivné sochy, z těl ve tvaru koule vystupují paže, drobná, jakoby brontosauří hlavička je otočena libovolným směrem. Na štítu jedné z budov visí lidský skřet s rohy, obříma ušima a kančí tlamou, má roztažené nohy a na kolenou nasazené opět ty malé hlavičky ze sloupku vrat. Vysoko trčí mu pyj s varlaty, nechybí ani podprsenka složená snad z mořských lastur. Celá ta zrůda je opatřena hmyzími křídly průsvitnými a lehoučkými jak křídla zlatoočky.       Bál bych se žít na takovém zámku. Surrealistické vize v sobě mají cosi snově děsivého, jsou to noční můry vytlačené z podvědomí.       ***              Vybavuje se mi Mára z lnářské léčebny. Je to vynikající kreslíř. Jako hyperrealista vydal se jinou cestou než surrealista Švankmajer. Snaží se zachytit skutečnost s fotografickou přesností.        Mára byl z hlediska doktorů beznadějný případ. Za šestnáct let našel útočiště v různých léčebnách již po čtrnácté. Vídal jsem ho v prvním patře mezi těžšími případy. Vrávoral na chodbě, alkohol a drogy ho připravily o schopnost chodit bez opory.       Ten večer, co se znovu opil, jsem ho předcházel na vycházce. Opíral se o berlu. Ptal se mě, kam jdu. Nechtěl jsem se zdržovat. „Nakoupit,“ odpověděl jsem jen tak přes rameno a přidal do kroku. Možná kdybych ho doprovodil, neopil by se.       „Zemře,“ pronesla o něm lakonicky jedna ze sester, zatím co po večerním nadýchání čtyř promile musel léčebnu opět opustit. Zůstalo tam po něm tužkou nakreslené oko. Precizně vyvedené, mělo i lesk. Oko v prázdnu. Nevím, komu patřilo, netuším tedy ani, kam se dívalo. Vypadalo jak utržený balón nebo vidoucí měsíc.       ***              Při sestupu do Strunkova si leháme na asfaltku. Přímo nad námi svítí v hluboké modři žluté jehnědy jívy. Bzučí to v nich včelami. Na kmen si usedla babočka kopřivová. Asfalt nás hřeje do zad.        Vracíme se do Sušice. Ještě nás čeká dříví na Platoři. Kácíš soušku, řežeš ji motorovkou na špalky a já je vynáším nahoru k cestě. Je to pomalá rytmická práce, která uklidňuje. Náruč mám plnou voňavé smůly i pilin, překračuju kameny dávno již rozpadlých snosů a na moje nohy má spadeno dotěrné ostružiní.        Po práci se jdeme projít výš na louky. Za chlum v dáli zapadá slunce, celá obloha je tam zlatá a ta zář ke mně promlouvá, beze slov, stejně jako jehličí ve větru hučících borovic.         Text a foto: Roman Szpuk   {gallery}Jitka/rok2020/brezen/vidouci{/gallery}   Poznámka fotografie : 1. Kresba Máry, 2. Šifry z kostela v Petrovicích, 3. Švankmajerův zámeček.         MINIATURY Romana Szpuka 2020:     1. Tchořovické rybníky2. Propustk3. Kreslí a chechtá se4. Tekuté písky5. Čtyři úplňky6. Vzpomínka na Lnáře                 MINIATURY Romana Szpuka 2019:     1. Posed u Modravy 2. Výstup na Stožec 3. Dlouhé zimní noci   4.Předjarní povídání  5. Jarní vítr  6. Náušnice paní Zajícové 7. Soumrak na Šeravě 8. Hle, dělám věci nové 9. Fragmenty 10. Kohout  11. Svár zimy a jara 12. Jepičí láska 13. Hadí vrch 14. Voda, voda 15. Čtení v kavárně na Dvorku 16. Cesty nevyzpytatelné 17. Pouť po Českém středohoří18. Svatá petflaška 19. Socha Mír20. Kouzlo červnových večerů21. Polonina, Svidovec22. Světlušky, červencové mrazy a pout23. Čas patří jen hodinám24. Výstup na Goverlu a Popa Ivana Černohorského 25. Quasi una Fantasia26. Proměny27. Sociálka28. Bouře nad Gabrétou29. Chamtivci30. Tiché vytrvalé rytmy 31. Noci, jimiž nezní žádné rozkazy32. Rázem jsme všichni vzhůru 33. Přízemní mlha34. Höllbašský vodopád35. Dušičková spektra36. První doteky ledu37. Světlo na mlhách38. Zdivočelé fotografie39. Flák srnčího40.Čarovné mávátko 41. Hořící srdce             MINIATURY Romana Szpuka 2018 :    1.  Loučení s Friederike2. Krátká zastavení   3. Oheň tání 4. Nesouvislý dialog  5. Něžné objetí6. Mráz a srdce7. Tichá křídla8. Co si myslí planety 9. Bezejmenný potok10. Pouť okolo andělky 11. Město je jiné12. Osamělci 13. Staří a mladí 14. Zpáteční cesta 15. Chodím furt v pantoflích 16. Toto místo 17. Celé jaro  je erotické  18. Na Brantlově dvoře19. Socha Rodina 20. České středohoří a Šumava 21. Hýlové a blesk  22. Bělásek a děti  23. Omývání barev24. Bolest křídel  25. Slunovratova noc 26. Květina nezradí svůj květ27. Barvy čaje  28. Ještěrčin ocásek 29. Střet dvou vášní 30. Zatmění  31. Pavlínka32. Perseidy 201833. Sarančatům sklaplo34. Prokletí milenci 35. Zanechávaje příbytek otevřený  36. A měla jsem tě ráda? 37. Vážka rudá 38. Kohlschachten  39. Na cello hraješ 40. Zlatá a černá 41. Panta rhei42. Palvínov a Vatětice43. Říjnové květy jahod 44. Vratká lávka slov 45. O solitude 46. Listopadové toulky 47. Zasněžené město 48. Přebrodit Křemelnou                 MINIATURY Romana Szpuka 2017 :      1. Uplakaný čert2. Hrušky 3. Vánoční vzpomínka 4. Co všechno ten nástroj dovede5. Nešahej na ten sníh 6. Otto Hrdin7. V údolí Losenice  8. Pavoučice sněžn 9. Šla Kačenka podle vody10. Vzpomínka na Krýmuse11. Mrazivá noc na Perle pod Jezerní slati12. Letící oblaka13. Pan Kodýdek14. Cesta pulsu15. Život a smrt16. Deštníky17. Poklady18. Krucifix19. Velikonoční vejce20. Koza v kapli21. Kolečka vypálené trávy 22. Boubínská noc 23. Ovečky24. Bratři Kazarovi  25. Domov26. Táta 27. David je fatalista28. Noční bouřka na Boubíně 29. Fenka a okoun30. Duha 31. Cestou z Najmanky na Radost 32. Žluna 33. Rehabilitace34. Bez střechy35. Jako bílý šátek 36. Nepoučitelní 37. Dobršská brána 38. Hvězdy a psík 39. Malá ťapkající holčička 40. Zářijové plody 41. Buchingerův dvůr  42. Pouť na Luzný43. Jaké má oči?  44. Nejmanka u Hrbu  45. První sníh  46. Úplňková noc 47. Jepice 48. Herwart a Empedokles 49. Dálky na dosah 50. Lidská zima51. Gráve Gabréta 52. Flöhturm 53. Blízkosti opuštěných 54. Miniatury: Čtyři úplňky    {jcomments off}