Zprávy z internetu

    Tchořovické rybníky              Někde na konci chodby se ozývá ostrý zvuk kovu narážejícího do talíře. Snad je to sestra, která sklepává do kýble zbytky jídla. Ten zvuk je ostrý, letí jak šípy chodbou až ke mě a probíjejí se mi do hlavy. Z chaosu do chaosu kdosi tak střílí nazdařbůh. Tóny stoupají v menších než čtvrttónových intervalech. Všichni andělé už sestoupili, Jákobe, ti poslední už stoupají a je konec navštívení. V rohu u automatu na kávu se ozývá usedavý pláč. Sedí tam Jana. Držím ji za ruce. "Mě se tolik stýská po dětech." Slyším v útržcích mezi vzlyky. "A

nemůžu je vidět. Odstěhovaly se ode mě." Mlčím. Naprosto nevím, čím bych jí potěšil, mámu, která přišla o děti a už podruhé se tu pokusila vzít si život. "To on mi je vzal. Ponižoval mě, že se tahám s cikány. Vyhodil mě na ulici." "Nemůže tě přece jen tak vyhodit." "Může. Nebyli jsme manželé. A byt patřil jemu. Žila jsem v azyláku pro matky s dětmi, ale ony tam se mnou nechtějí bejt. Já se chci zabít, abych už měla pokoj." "Kolik je tvým dětem?" "Dcerce dvanáct a synovi sedmnáct. Syn je jeho nevlastní a stejně chce být u něj. Že tam má kamarády." Jana pláče, z nosu jí teče, tak jí přináším papírový kapesníček. Na jejím zápěstí vidím krvavé šrámy, jak se pokusila podříznout.                Přijela jsi mě navštívit do Lnář hned na Nový rok 2020. Je skoro jasno, ve stínu vydrželo i jíní a nad komíny ve vesnicích se vznášejí těžké mlžné pásy. Snad je to kocovina po půlnočních ohňostrojích? Ne, tohle má na svědomí tlaková výše a inverzní situace.        Parkujeme v Tchořovicích. Obcházíme zdejší vodní plochy, nejprve míjíme po levici Dolejší rybník, kde nás baví pozorovat úsilí kachen lezoucích namáhavě z vody na ledovou plochu. Pak odbočujeme k rybníku Radov. Leží tu na sobě klády a na řezu jedné z nich vytváří na letokruzích jakási světlá plíseň takřka dokonalý obraz ciferníku včetně rafiček, které ukazují za dvě minuty čtyři. Je-li to znamení, chybí podstatná informace, totiž kterého dne se týká. Pak se zastavujeme u malého dřevěného domečku zakleslého mezi kmeny bříz. Dveře jsou pobity prkny. Okolí porostl barvínek a ve slunci se lesknou kulaté plíšky měsíčnice roční jinak též zvaného měsíční penízek. Rostlina připomíná kytici zářivých rybích šupin. Opodál stojí druhá bouda. Je o ní opřené vypelichané koště, trochu jako ocas starého kohouta. Staré koště špatně mete, napadá mě hned parafráze známého přísloví.        Jdeme přímo proti slunci. Na břehu rybníku Vytanovy nám stojí v rozhledu rákos obroubený bronzovou září slunce. Všechny hladiny už tu pokrývá led, od kterého se v plné síle odrážejí paprsky a oslňují nás. "Měli jsme jít ten okruh opačným směrem," říkáš, "aby nám slunce svítilo do zad."        Odbočujeme ke zpola vypuštěnému rybníku Velký Pálenec. Voda ustoupila a odkryla širokou písečnou pláž. Daleko, až na druhém břehu hází otec s malým synem na led kameny. Tu a tam se nějaký proboří. Zvuk tříštícího se ledu a ujíždějících ker rezonuje celou hladinou až k nám. Nějaký pes zahnal srnku po ledu a vystouplých balvanech až doprostřed rybníku. Pod kopýtky praská led. Snad se nebohá neutopí. Našli jsme mezi kameny škebli. Je velká, dokonalá, ale s sebou ji brát nechceš, prý bude smrdět. Je těžká, ale možná jen plná písku.        A už se vracíme k Tchořovicím. Ze břehu rybníka Smyslov se nám otevírá pohled na celý klášterní komplex a nyní ústav pro nebohé choromyslné. Pluje na mírně zvlněné krajině jak osamělá dominanta a memento pro všechny, kteří si o sobě ještě stále myslí, že jsou normální. Prodíráme se rákosím. U Starého rybníka křižujeme čerstvě mokré stopy vydry. Zřejmě vylezla z odvodňovacího kanálu nebo propusti. Ťap ťap k rybníku a zpátky do kanálu.        Slunce už zapadá, v jeho posledních paprscích dělají nad rybníkem oblouk labutě. Bzukot jejich křídel a těžká těla ve mně budí respekt jako nízko přeletující sovětská transportní letadla v srpnu roku 1968. Nad tchořovickým letištěm krouží ve vývrtkách dokonalý model tryskáče. Do vsi se vracejí ženy, houfy dětí a psi. Představuju si, jak asi všichni prožili své Vánoce.         Text a foto: Roman Szpuk a Dagmar Heberleinová   {gallery}Jitka/rok2020/leden/tchorovice{/gallery}            MINIATURY Romana Szpuka 2019:    1. Posed u Modravy 2. Výstup na Stožec 3. Dlouhé zimní noci   4.Předjarní povídání  5. Jarní vítr  6. Náušnice paní Zajícové 7. Soumrak na Šeravě 8. Hle, dělám věci nové 9. Fragmenty 10. Kohout  11. Svár zimy a jara 12. Jepičí láska 13. Hadí vrch 14. Voda, voda 15. Čtení v kavárně na Dvorku 16. Cesty nevyzpytatelné 17. Pouť po Českém středohoří18. Svatá petflaška 19. Socha Mír20. Kouzlo červnových večerů21. Polonina, Svidovec22. Světlušky, červencové mrazy a pout23. Čas patří jen hodinám24. Výstup na Goverlu a Popa Ivana Černohorského 25. Quasi una Fantasia26. Proměny27. Sociálka28. Bouře nad Gabrétou29. Chamtivci30. Tiché vytrvalé rytmy 31. Noci, jimiž nezní žádné rozkazy32. Rázem jsme všichni vzhůru 33. Přízemní mlha34. Höllbašský vodopád35. Dušičková spektra36. První doteky ledu37. Světlo na mlhách38. Zdivočelé fotografie39. Flák srnčího40.Čarovné mávátko 41. Hořící srdce              MINIATURY Romana Szpuka 2018 :    1.  Loučení s Friederike2. Krátká zastavení   3. Oheň tání 4. Nesouvislý dialog  5. Něžné objetí6. Mráz a srdce7. Tichá křídla8. Co si myslí planety 9. Bezejmenný potok10. Pouť okolo andělky 11. Město je jiné12. Osamělci 13. Staří a mladí 14. Zpáteční cesta 15. Chodím furt v pantoflích 16. Toto místo 17. Celé jaro  je erotické  18. Na Brantlově dvoře19. Socha Rodina 20. České středohoří a Šumava 21. Hýlové a blesk  22. Bělásek a děti  23. Omývání barev24. Bolest křídel  25. Slunovratova noc 26. Květina nezradí svůj květ27. Barvy čaje  28. Ještěrčin ocásek 29. Střet dvou vášní 30. Zatmění  31. Pavlínka32. Perseidy 201833. Sarančatům sklaplo34. Prokletí milenci 35. Zanechávaje příbytek otevřený  36. A měla jsem tě ráda? 37. Vážka rudá 38. Kohlschachten  39. Na cello hraješ 40. Zlatá a černá 41. Panta rhei42. Palvínov a Vatětice43. Říjnové květy jahod 44. Vratká lávka slov 45. O solitude 46. Listopadové toulky 47. Zasněžené město 48. Přebrodit Křemelnou             MINIATURY Romana Szpuka 2017 :       1. Uplakaný čert2. Hrušky 3. Vánoční vzpomínka 4. Co všechno ten nástroj dovede5. Nešahej na ten sníh 6. Otto Hrdin7. V údolí Losenice  8. Pavoučice sněžn 9. Šla Kačenka podle vody10. Vzpomínka na Krýmuse11. Mrazivá noc na Perle pod Jezerní slati12. Letící oblaka13. Pan Kodýdek14. Cesta pulsu15. Život a smrt16. Deštníky17. Poklady18. Krucifix19. Velikonoční vejce20. Koza v kapli21. Kolečka vypálené trávy 22. Boubínská noc 23. Ovečky24. Bratři Kazarovi  25. Domov26. Táta 27. David je fatalista28. Noční bouřka na Boubíně 29. Fenka a okoun30. Duha 31. Cestou z Najmanky na Radost 32. Žluna 33. Rehabilitace34. Bez střechy35. Jako bílý šátek 36. Nepoučitelní 37. Dobršská brána 38. Hvězdy a psík 39. Malá ťapkající holčička 40. Zářijové plody 41. Buchingerův dvůr  42. Pouť na Luzný43. Jaké má oči?  44. Nejmanka u Hrbu  45. První sníh  46. Úplňková noc 47. Jepice 48. Herwart a Empedokles 49. Dálky na dosah 50. Lidská zima51. Gráve Gabréta 52. Flöhturm 53. Blízkosti opuštěných      {jcomments off}