Zprávy z internetu

  Vimperský kulturní kalendář – ZDE • Pranostiky na srpen – ZDE • Naše nabídka kulturních a společenských akcí na Vimpersku i jinde je ZDE • SRPEN A ČESKÉ DĚJINY: Některé události, které měly v minulosti zásadní význam pro naši zemi a náš národ – ZDE • KALENDÁRIUM KULTURNÍCH VÝROČÍ V ROCE 2019 – ZDE • KAM DNES NA OBĚD? Co dobrého připravili kuchaři v hotelech a restauracích ve Vimperku a okolí? Vyberte si z nabídky – ZDE   11. – 18. srpna   Právě jsme přišli na svět. Prohlédněte si miminka čerstvě narozená v prachatické porodnici ČTĚTE ZDE   Právě jsme přišli na svět. Prohlédněte si

miminka čerstvě narozená ve strakonické porodnici ČTĚTE ZDE   Opustili nás v minulých dnech ČTĚTE ZDE   Na vítěze umělecké soutěže k 30. výročí pádu železné opony čeká 20 tisíc eur Jihočeský kraj a spolková země Horní Rakousko vyhlašují otevřenou uměleckou soutěž k 30. výročí pádu železné opony. Společný projekt, který je výsledkem přeshraniční spolupráce a těsných vazeb mezi oběma sousedními regiony, je dotován celkovou částkou ve výši 20 tisíc eur. V přepočtu více než půl miliónem korun. Tuto sumu, jež bude stejným dílem poskytnuta Horním Rakouskem a Jihočeským krajem, získá autor, respektive autoři, vítězného návrhu. Vybrané dílo by mělo co nejlépe vystihovat význam zmíněného dějinného mezníku v životě obou zemí. Garanty soutěžního projektu jsou jihočeská hejtmanka Ivana Stráská a hornorakouský zemský hejtman Thomas Stelzer. „Před třiceti lety padla železná opona, která na dlouhá desetiletí naše národy od sebe oddělila. Výsledek tohoto projektu by měl být trvalou připomínkou momentu, který se nesmazatelně zapsal do naší historie a znovu nám otevřel cestu k našim nejbližším sousedům. Máme hodně společného. Chceme a umíme spolu žít,“ uvedla Stráská. Její hornorakouský protějšek Thomas Stelzer v této souvislosti poznamenal, že stojíme před výzvou působit společně ve sjednocené Evropě, prezentovat se jako silné regiony a vnímat sami sebe jako aktivní součást evropské rodiny. „Přeshraniční umělecký projekt je důležitým signálem toho, že spolupráce hledá stále nové cesty a dotýká se všech oblastí života,“ řekl. Soutěž je otevřená pro všechny umělecké obory. „Základním předpokladem účasti je, aby se na návrhu a realizaci projektu podaného do soutěže společně podíleli v přeshraničním měřítku umělci z obou regionů. Ti musí pocházet z Horního Rakouska a Jihočeského kraje, nebo zde mít minimálně čtyřleté trvalé bydliště, popřípadě centrum svých životních zájmů. Tuto skutečnost je nutné při podání projektu dostatečně doložit,“ zdůraznil vedoucí Odboru kultury a památkové péče Krajského úřadu Jihočeského kraje (KÚ JčK) Patrik Červák. Vítězný projekt či projekty, které mohou být podány v českém nebo německém jazyce, budou prezentovány v obou regionech. Realizace by měla být ukončena nejpozději v prosinci 2019. O vítězi rozhodne porota tvořená čtyřmi členy z obou regionů. Předsedat ji budou společně hejtmanka Stráská se svým kolegou Stelzerem. Uzávěrka pro příjem soutěžních návrhů je stanovena na pátek 20. září 2019. K tomuto datu bude také nutné odevzdat všechny kompletní podklady v souladu se soutěžními pravidly na adrese Krajský úřad Jihočeského kraje, U Zimního stadionu 1952/2, 370 76 České Budějovice; e-mail: mocovax@kraj-jihocesky.cz nebo Amt der OÖ. Landesregierung, Direktion Kultur, Promenade 37, 4021 Linz; e-mail: veranstaltungen.kd.post@ooe.gv.at Peněžní výhra přiznaná porotou bude vyplacena ve dvou splátkách: 2/3 přiznané částky spolu s oznámením rozhodnutí poroty, zbývající třetina po úspěšné realizaci projektu. Bližší informace k soutěži a soutěžním pravidlům lze nalézt na: www.kraj-jihocesky.cz či: www.land-oberoesterreich.gv.at (tzjč)   Reakce Správy NP Šumava na podání žaloby Jihočeského kraje na proces projednávání nové zonace Správa NP Šumava se při projednávání nové zonace striktně řídila zákonem č. 114. Předjednávání se zástupci Rady NP Šumava začalo již v roce 2018. Ke zveřejnění podoby nové zonace došlo 22.1. 2019, kdy se k zonaci začala vyjadřovat i široká veřejnost. Ředitel Správy NP Šumava Pavel Hubený osobně několikrát předjednával novou podobu zonace se zástupci všech dotčených obcí a osobně ji předjenával se zástupci Plzeňského a Jihočeského kraje stejně, jako s dalšími členy Rady Národního parku Šumava. Před samotným hlasováním Rady NP Šumava o nové zonaci proběhlo několik seminářů Rady NP Šumava i za účasti Jihočeského kraje. V některých obcích, nad rámec zákona, novou podobu zonace hlasovali i ve svých zastupitelstvech. Před samotným hlasováním Správa NP Šumava vypořádala stovky připomínek od široké veřejnosti i samotných členů Rady NP Šumava. Šestačtyřicetičelná Rada Národního parku Šumava, nakonec zonaci schválila na svém zasedání dne 7.6. 2019 za přítomnosti 41 členů a to v poměru: 29 členů pro schválení, 4 členové proti a 8 členů Rady se hlasování zdrželo. Návrh zonace schválený Radou Národního parku Šumava je zveřejněný na oficiálních internetových stránkách Správy NP Šumava zde: http://www.npsumava.cz/cz/5894/sekce/nova-zonace-narodniho-parku-sumava/ (tznpš)   Šumava nepotřebuje záchranu, ale ochranu Potřeba „zachraňovat lesy“ na Šumavě se objevuje pravidelně už od roku 1991, kdy byl založen Národní park Šumava. Jenže bezmála třicetiletá existence Národního parku prokázala, že právě lidské zachraňování, v podobě masivního kácení nebo naopak masivního sázení, je to poslední, co Šumava potřebuje. V rámci nejrůznějších kampaní, včetně té nejnovější, kterou pro Jihočeský kraj realizuje za více než 2 miliony korun soukromá PR agentura, se opakují stále stejná hesla a informace, z nichž většina je už dávno překonána. Mají jediný účel – vyvolat dojem, že Šumava je v nějakém ohrožení. To ale není pravda. Jedním, dnes už jasně vyvráceným mýtem je, že pokud se v bezzásahových zónách nebude aktivně zasahovat proti kůrovci, Šumava uschne – zůstane tu pouze poušť nebo mrtvá krajina. Jak prokazují dlouhodobé průzkumy a sledování, není tomu tak. Uschlé horní stromové patro dává prostor životu malých stromků, které v podrostu už rostly, a také novým semenáčkům smrků, buků, ale i dalších dřevin – javorů, bříz, jeřábům, apod. Dlouhodobý monitoring více než 1100 vybraných ploch na celém území národního parku Šumava, prováděný v letech 2008-2018, prokázal, že průměrná obnova je více než 6000 ks stromků na jednom hektaru plochy což je více než dostatečné množství. Odumřelé horní stromové patro navíc vytváří podmínky pro život širokému spektru druhů bezobratlých živočichů, ptáků, hub, lišejníků a vytváří tak velmi pestrou mozaiku horských lesů. Druhová rozmanitost se tímto zvyšuje. A co je podstatné – horní stromové patro téměř nikdy nezahyne zcela. Takže přežívají i jednotlivé stromy nebo jejich skupiny z původní generace. Klíčovou roli má i samotné tlející dřevo jak to stojící, tak i to, které padne k zemi. Stává se domovem právě mnohých živočichů a hub, ale drží se v něm vlhkost a ležící kmeny působí i jako přirozená hráz zadržující vodu. Jenom kácením zastavíme kůrovce… Šumavská kůrovcová gradace v devadesátých letech a také po roce 2007 ukázala, že příroda si sama poradí i s kůrovcovou kalamitou. V roce 1997 zastavil kůrovce deštivý rok. Kůrovce po orkánu Kyrill zastavily chladné a vlhké roky 2011 a 2012, kdy lesníci nacházeli lýkožrouty smrkové ve všech stádiích vývoje napadené plísněmi, hnilobou a nemocemi. Lesy, které prošly takovým narušením, jsou dnes opět zelené a velmi pestré jak věkově, tak i prostorově. Bezzásahové zóny v NP Šumava způsobily kůrovcovou kalamitu v České republice! Toto tvrzení není pravdou. V každém smrkovém porostu žije lýkožrout smrkový. Je jen na lesním hospodáři a povětrnostních podmínkách, jakou šanci bude mít kůrovec pro nárůst své populace. Lýkožrout smrkový může ohrozit lesní porosty vzdálené od ohniska výskytu maximálně stovky metrů. Drtivou většinu bezzásahových ploch na území NP Šumava (27,4 % z celkové rozlohy NP Šumava), obklopují zásahové porosty v majetku státu, kde pracovníci Správy NP Šumava vyhledávají aktivní kůrovcové stromy, které se následně asanují. Smrkovou monokulturu na Šumavě zapříčinil člověk, Šumava byla vždy více listnatá a je opět nutné sázet všude listnáče! Národní park Šumava je rozlehlý a jeho lesy jsou velmi rozmanité. Není možné úplně zjednodušovat, protože čím více poznáváme Šumavu a její lesy, tím více zjišťujeme, jak pestrá je. Dá se říci, že v nadmořských výškách nad 1000 metrů roste převážně smrk. A rozhodně nejde o stejnověké výsadby smrku, jak se mnozí domnívají. V těchto porostech rostou i smrky starší 200 let. Také v těchto oblastech jsou smíšené jedlo-bukové porosty, ale spíše jako ostrovy na místech s optimálním klimatem a půdou. Stejně tak se v oblastech okolo 700 nebo 800 m n. m. nacházejí čistě smrkové lesy, jedlové porosty nebo bučiny. A v tom je krása a jedinečnost Šumavy a jejích necelých 28 procent bezzásahových zón, kde si příroda dělá, co chce. Vůbec se neřídí lidskými definicemi, zákony a poučkami. Tam, kde bychom očekávali smrk, najednou převládá jedle, buk nebo naopak. V každém případě, v přirozených ekosystémech není nic stabilního, les je v každém okamžiku dynamický a právě proto je nutné Šumavu a její bezzásahovost chránit a poznávat – a kvůli tomu byl Národní park Šumava vyhlášen. Každý návštěvník to může sám vidět, protože jedna návštěva vydá za tisíc slov. (tznpš)   Jihočeský kraj podává žalobu na Správu národního parku Šumava a Ministerstvo životního prostředí V pondělí 5. srpna rozhodla Rada Jihočeského kraje jednomyslně o podání správní žaloby na proces přípravy nové zonace národního parku, v jehož průběhu Správa národního parku Šumava (NPŠ) za součinnosti Ministerstva životního prostředí (MŽP) prakticky vyloučila z jednání kraj i jednotlivé obce a neposkytla dostatek odborných materiálů k posouzení nových zón národního parku. „Jihočeský kraj se nemůže smířit se způsobem projednání návrhu zonace, s protichůdnými informacemi, které ho provázely, ani s tím, že bez jakékoliv hlubší diskuse bude minimálně na dalších 15 let stanoven takový režim národního parku Šumava, který bude zásadním způsobem ovlivňovat život a rozvoj v obcích nejen na území parku, ale na území celého kraje, a to bez možnosti ho v průběhu této doby změnit,“ uvedla hejtmanka Jihočeského kraje Ivana Stráská. K podání žaloby kraj vedl dlouhodobý vývoj, který započal v roce 2017 přijetím novely zákona o ochraně přírody a krajiny. Tato novela přinesla mimo jiné úpravu zonací všech národních parků včetně NPŠ, přičemž změna zonace se měla začít projednávat do dvou let od nabytí účinnosti novely zákona. To znamená letos. „Postup, který k projednání nových zonací zvolila Správa národního parku Šumava, je z pohledu kraje zcela nepřípustný. Jedním z problémů je skutečnost, že Správa NPŠ dlouhodobě nijak nereflektuje připomínky ze strany kraje a některých obcí a nemá ani snahu je jakýmkoli přezkoumatelným způsobem vypořádat,“ říká Pavel Hroch, náměstek hejtmanky Jihočeského kraje. První návrh nové zonace NPŠ zveřejnila správa parku na svém webu 22. ledna 2019. „Návrh nové zonace představovala jen mapa, ze které bylo možné pouze vyčíst, do které zóny území spadá. Naprosto chybělo jakékoli zdůvodnění, proč tomu tak je, na základě kterých skutečností bylo území do dané zóny začleněno, chyběla analýza ekosystémů, vyhodnocení dosavadní péče a rizik a k nalezení nebyly ani jakékoli odborné poznatky ze současného stavu přírody jak na Šumavě, tak i na celém území České republiky. Vzhledem k současné kůrovcové apokalypse považujeme takový postup za ohrožující nejen chráněné území parku, ale i celé okolní území,“ doplňuje hejtmanka. Správa NPŠ dala necelé dva měsíce na připomínkování. „Základní, nikoliv však dostatečný přehled opatření a navrhované způsoby péče o jednotlivé zóny se na stránkách Správy národního parku Šumava objevily až začátkem letošního dubna. K těmto materiálům však Správa NPŠ žádnou lhůtu na připomínky nestanovila. Přitom způsob péče o jednotlivé zóny ochrany přírody je zcela zásadní pro občany a obce, neboť tímto Správa NPŠ vstupuje do jejich práv,“ upozornila k tomuto postupu hejtmanka Stráská. „Jihočeský kraj považuje takový postup projednávání zonace, která bude platná minimálně dalších 15 let, za zcela nepřijatelný. Z těchto důvodů máme za to, že bylo zasaženo nejen do práv Jihočeského kraje, který je podle zákona o krajích povinen pečovat o všestranný rozvoj svého území a o potřeby svých občanů, ale i do všech práv jeho občanů s ohledem na právo na příznivé životní prostředí, jak vyplývá z článku 35 Listiny základních práv a svobod,“ uvedla hejtmanka Stráská s tím, že Jihočeský kraj nikterak nezpochybňuje existenci NPŠ ani jeho cíle či poslání. Nicméně je přesvědčena, že i Správa NPŠ a s ní MŽP mají povinnost při výkonu své činnosti postupovat zákonným a přezkoumatelným způsobem jako každý jiný správní orgán. „Když vyloučíte všechny odlišné názory a jakoukoli diskusi, obzvláště pak v případě, pokud zrovna nesouzníte se stanoviskem Správy NPŠ, Ministerstva životního prostředí a s nimi spřátelených vědců, nemůžete čekat, že jako kraj bez výhrad přijmeme stanovení nové zonace národního parku Šumava. My jsme přesvědčeni o tom, že se jedná o majetek a zájem obcí a všech občanů, nejen obou výše zmíněných správních orgánů. Proto by takto závažné kroky s dopadem fakticky na celé území ČR měly být široce diskutovány, včetně zohlednění oprávněných námitek či podnětů jak laické, tak odborné veřejnosti,“uvedl náměstek hejtmanky Hroch. Kraj nyní proto po jednomyslném schválení radou kraje přistupuje k podání správní žaloby proti Správě NPŠ. Hlavní důvody jsou:  Absence projednání zonace v zastupitelstvech obcí Absence zásad péče Absence uceleného návrhu zonace Nesprávně provedená arondace mezi jednotlivými zónami Cestní síť a její nedostatečné vymezení včetně absence zásad péče o ni Vymezení zóny kulturní krajiny v rozporu se zákonem (území, kde se obce mohou rozvíjet a může být vykonávána „běžná“ činnost) Péče o lesy na území NPŠ „Je mi líto, že v diskusích, které jsme vedli, jsme nenašli pochopení pro naše požadavky na zpracování analýzy rizik, zásad péče a posunu termínu rozhodnutí o nové zonaci na podzim, kdy budeme znát dopady kůrovcové kalamity za letošní léto, a to ani u parku, ani u ministerstva,“ uzavřela Stráská. (tzjč)