Zprávy z internetu

Kohout        Do šumavských lesů přilétla ohromná hejna jikavců. Jejich štěbetání a cvrlikání naplnilo koruny stromů. Je to hudba podobná šumu větru. Člověk neví, odkud a kam směřuje, spíš prostor naplňuje, vznáší se v něm. Jak jinak zní osamělé a ostré zakokrhání kohouta.       Páter Lízna si do svých deníků z poutí pečlivě zapisoval místa, kde zaslechl kokrhání kohouta. Jeho hlas mu připomínal, jak často svým životem, podoben Petru, zrazuje Ježíše. Kdyby Petr během výslechu Ježíše usnul, přeslechl by kokrhání, ale patrně by neměl ani příležitost svého mistra zapřít.      Pošťák mi v Píčpitu u piva vyprávěl o Vaškovi, někdejším

schopném stavbyvedoucím s vlastní firmou, kterému dal Ondra Klišík kdysi zahulit. Vaškovi stačil jediný iniciační joint, aby se propadl do závislosti na všech možných opojných látkách, na sázenkách i hracích bednách. Přišel o všechno, o ženu, děti, dům i firmu. Teď pracuje jako prostý dělník s Magdonem a Pošťákem na stavbě. Ve volném čase pije. Předevčírem ho šel Pošťák vzbudit, aby vstal do práce. Vašek ležel v maringotce zachumlaný do spacáku a po jeho těle přecházel sem a tam kohout, jako by držel nad opilcem stráž.   P.S. Fotky kohoutů jsem pořídil v obci Rok na Sušicku. Zastavili jsme autem u jednoho stavení a ptali se starší ženy, která pracovala na zahrádce, kudy se dostaneme ke kapli Panny Marie Mariazellské. Paní nám popsala cestu. Popojeli jsme naznačeným směrem dvacet či třicet metrů, když jsem si všiml zápasících kohoutů. Nakláním se přes plot a fotím je.      Já vás pustím dovnitř!“ volá paní, která si mého úsilí povšimla. „Máme tu spoustu zvířat. Taky králíky si můžete vyfotit.“      Došli jsme ke kapli. Ale je zamčená. Chtěli jsme se podívat alespoň otvorem ve dveřích, chrání ho však natolik hustá kovová mřížka, že skrz ni není vidět. Chápu, kaple byla již třikrát vykradená. Ale proto má zůstat zamčená? K čemu jsou nám vzácná díla, když nám jejich ochrana nedovolí na ně pohlédnout? Co symbolizují nákladně opravené kaple, když nevedou k přítomnému setkávání lidí obdivujících meditativní charakter naší šumavské krajiny? „Všechny památníky jsou na nic,“ píše Milan Kundera ve své povídce Staří mrtví musí ustoupit mladým mrtvým.      Zmizí-li obraz, je možno namalovat další. Nebo meditovat před stínem, který zanechal na zdi. Kaple může být zdobená znovu a znovu. I tvůrci graffiti ve městech počítají s tím, že dřív nebo později přijde někdo jiný a překryje jejich dílo tím svým. Nic v životě není trvalé. Vše uplývá a pomíjí. Obrazy však mohou trvat ve své neustálé proměně. Tak žije a tak dýchá i kaple – dokořán. Pieta ke starým umělcům je na místě v galérii, ale kapličky patřily chudým poutníkům. Ať tedy tyto hodnoty, které znají kunsthistorikové, ustoupí stranou životu, kreativitě, novým a nečekaným výjevům.      Umělci i zloději umění: Vstupte! Sentimentální staromilci, doneste své svaté obrázky. Přírodní lidé, položte sem šišky, větvičky s květy, barevné listy na podzim. A vy, kteří milujete pozorný a vzpřímený plamen svíce, podělte se s ostatními o svůj oheň. Měňte kulisy náboženského zanícení! A je-li tato doba povrchní? A spěje-li k prznění všech hodnot? Odpovídá-li na oduševnělé a krásné tváře, vytvořené starými mistry, čmáranicí? Ať tedy zeď posvátná, vysvěcený prostor a oltář, na němž obětujeme naši lidskou ubohost, odrážejí věrně naši situaci.     Text a foto: Roman Szpuk    MINIATURY Romana Szpuka 2019:    1. Posed u Modravy  2. Výstup na Stožec 3. Dlouhé zimní noci  4. Předjarní povídání  5. Jarní vítr 6. Náušnice paní Zajícové 7. Soumrak na Šeravě  8. Hle, dělám věci nové  9. Fragmenty       MINIATURY Romana Szpuka 2018 :   1. Loučení s Friederike 2. Krátká zastavení    3. Oheň tání  4. Nesouvislý dialog   5. Něžné objetí 6. Mráz a srdce 7. Tichá křídla 8. Co si myslí planety  9. Bezejmenný potok  10. Pouť okolo andělky  11. Město je jiné  12. Osamělci  13. Staří a mladí  14. Zpáteční cesta  15. Chodím furt v pantoflích  16. Toto místo  17. Celé jaro  je erotické   18. Na Brantlově dvoře 19. Socha Rodina  20. České středohoří a Šumava  21. Hýlové a blesk   22. Bělásek a děti   23. Omývání barev  24. Bolest křídel   25. Slunovratova noc  26. Květina nezradí svůj květ 27. Barvy čaje   28. Ještěrčin ocásek  29. Střet dvou vášní  30. Zatmění   31. Pavlínka 32. Perseidy 2018 33. Sarančatům sklaplo 34. Prokletí milenci  35. Zanechávaje příbytek otevřený   36. A měla jsem tě ráda?  37. Vážka rudá  38. Kohlschachten   39. Na cello hraješ  40. Zlatá a černá  41. Panta rhei 42. Palvínov a Vatětice 43. Říjnové květy jahod  44. Vratká lávka slov  45. O solitude  46. Listopadové toulky  47. Zasněžené město  48. Přebrodit Křemelnou         MINIATURY Romana Szpuka 2017 :    1. Uplakaný čert 2. Hrušky  3. Vánoční vzpomínka 4. Co všechno ten nástroj dovede 5. Nešahej na ten sníh 6. Otto Hrdina 7. V údolí Losenice   8. Pavoučice sněžn  9. Šla Kačenka podle vody 10. Vzpomínka na Krýmuse 11. Mrazivá noc na Perle pod Jezerní slati 12. Letící oblaka 13. Pan Kodýdek 14. Cesta pulsu 15. Život a smrt 16. Deštníky 17. Poklady 18. Krucifixy 19. Velikonoční vejce 20. Koza v kapli 21. Kolečka vypálené trávy  22. Boubínská noc  23. Ovečky 24. Bratři Kazarovi   25. Domov 26. Táta  27. David je fatalista 28. Noční bouřka na Boubíně  29. Fenka a okoun  30. Duha  31. Cestou z Najmanky na Radost  32.Žluna  33. Rehabilitace  34. Bez střechy 35. Jako bílý šátek  36. Nepoučitelní 37. Dobršská brána  38. Hvězdy a psík  39. Malá ťapkající holčička  40. Zářijové plody  41. Buchingerův dvůr   42. Pouť na Luzný  43. Jaké má oči?   44. Nejmanka u Hrbu   45. První sníh   46. Úplňková noc  47. Jepice  48. Herwart a Empedokles  49. Dálky na dosah  50. Lidská zima 51. Gráve Gabréta  52. Flöhturm  53. Blízkosti opuštěných   {jcomments on}