Zprávy z internetu

Oslavy konce roku už tradičně provází atmosféra všeobecného veselí, dobrého jídla a pití. Ne vždy tomu bývalo právě tak. Nutno dodat, že tyto hlučné radovánky přineslo až minulé (tedy 20.) století. Dříve bývalo zvykem očekávat příchod nového roku ve zbožném rozjímání a silvestrovský večer byl vyhrazen návštěvám kostela, kde lidé děkovali za vše dobré v roce právě uplynulém a prosili o zdar a štěstí v roce nadcházejícím… Češi patří k nejateističtějším národům v Evropě, ale svátek sv. Silvestra oslavují mimořádně náruživě. Málokdo však přitom pomyslí na tohoto papeže ze 4. století, za jehož pontifikátu získala církev na svoji stranu císaře

Konstantina Velikého a z pronásledované se stala státem podporovanou. Papež Silvestr měl ostatně podle legendy také samotného Konstantina zázračně uzdravit a poté i s celou rodinou pokřtít. Ostatně, po celý středověk to vypadalo, že svátek sv. Silvestra se stane vcelku nevýznamným běžným dnem roku. Římská antická tradice zasazující změnu letopočtu vždy k 1. lednu, kdy se svých funkcí ujímali nově zvolení konzulové, se právě církvi v jejím novém mocenském postavení zdála být příliš pohanská, takže se hledaly a porůznu prosazovaly začátky roku jiné – třeba od velikonoc, což bylo z hlediska symbolického významu tohoto svátku pro křesťany naprosto ideální, ovšem po praktické stránce to poněkud drhlo, protože jde o svátky pohyblivé. Silvestrovské oslavy jsou před námi a každý z nás si určitě přeje vstoupit do Nového roku co nejlepším způsobem. Možná by tedy stálo za to vyzkoušet některý ze starých novoročních zvyků – přinese vám to štěstí a bohatství! I v našich zemích je ovšem vítání roku spojeno s velkým množstvím starých pověr. Dnešní velkolepé ohňostroje nahradily dřívější střelbu z ručnice a práskání bičem, kterými se vyháněli zlí duchové. Hluk měl také probudit přírodu ze zimního spánku. Stejně jako vidět dítě, platilo jako šťastné znamení potkat na Nový rok ráno muže, těhotnou ženu nebo uvidět zapřažený vůz. Naopak setkání se starou ženou a psy se považovalo za zlé znamení. Oslavy Silvestra a Nového roku před sto a více lety a dnes se výrazně lišily. V minulosti lidé na Šumavě tak trpělivě nečekali na půlnoční zlom letopočtu, neholdovali ani tolik alkoholu, jako to je často dnes. Proto se například v Kašperských Horách v 19. století mnohdy stávalo, že ponocný, který zahájil svoji novoroční obchůzku už od půlnoci, svým zpěvem a vinšováním budil už spící obyvatele. Silvestr byl ale chápán jako výjimečný den a byl nazýván druhým nebo malým Štědrým večerem. Odpoledne šli horalé do kostela, po práci a dlouhé večerní modlitbě si mužští podle starodávného zvyku přiťukli sklenkami na nový rok. I v tuhle noc si chlapci a děvčata vykládali budoucnost a lili olovo. Nový rok byl spojen s koledováním a přáním všeho nejlepšího. Přes obvykle hluboké závěje, mráz a vítr přicházeli už brzy ráno malí gratulanti, často celý zástup dětí, které dostávaly výslužku. Od domu k domu chodil i ponocný, v Kašperských Horách přicházeli blahopřát také kominíci, listonoš a dokonce i místní policajti. A všechny nezbytné práce se musely udělat včas, také platilo, že „Jak na Nový rok, tak po celý rok“. Po dopolední novoroční mši se v šumavských obcích zašlo ještě před obědem na sklenku do hostince. Odpoledne se sousedé navštěvovali a až do setmění si povídali. Oslavy Nového roku však měly ještě dříve v minulosti pohanský původ, proto nebyly v církevních kruzích oblíbené. Do 19. století tedy lidé chodili děkovat za příchod nového roku pouze do kostela. U nás bylo tehdy ve zvyku jíst o půlnoci horký ovar, kroupy a křen s jablky pro štěstí a dům od domu chodily „ometačky“ – černě oděné chudé ženy, které ve jménu Otce, Syna i Ducha svatého třikrát zaklepaly a třikrát ometly kamna, aby v novém roce dobře hřála. Podle pověr také nesmí hospodyně o Silvestru prát a věšet prádlo, aby nezapříčinily smrt blízkého a nesmí se podávat drůbež, aby neuletělo štěstí. Obrovské silvestrovské veselí, jak ho známe dnes, začalo až „stoletím páry“ hospodářským rozvojem, kdy společnost svým civilním kalendářem proměnila Silvestr za jednu z největších oslav roku. Tradice dávat si novoroční předsevzetí pochází už z 16. století. Nový rok a tedy nový start v lidech tedy odedávna vyvolává pocit, že mají novou šanci ve svém životě něco zlepšit.   Připravuje: Miroslav KŮS ANDRES Foto: archiv autora