Zprávy z internetu

Šelmy obývají naši planetu již od druhohor a jejich zástupce najdeme po celé planetě od jižního pólu až po ten severní. I na Šumavě je celá řada malých a velkých šelem, které mnohdy zůstávají skryty lidskému zraku, a přesto jejich činnost ovlivňuje naši krajinu každý den. Velké šelmy se po dlouhých desetiletích opět stávají nedílnou součástí evropské krajiny a ani Národní park Šumava není výjimkou. Již v 80. letech 20. století byla na Šumavu navrácena největší kočkovitá šelma – rys ostrovid. Pozvolna se k nám přirozeně vrací i vlk obecný, který byl stejně jako rys a medvěd na Šumavě vyhuben

v druhé polovině 19. století. Úplnému vyhubení se díky své velikosti a potravě vyhnuly malé šelmy, které pro člověka nepředstavovaly tak velkou konkurenci. A proto se dnes bystrý pozorovatel může setkat s naší nejmenší šelmou, lasicí kolčavou, či její větší příbuznou a svým zbarvením výjimečnou lasicí hranostajem. Mezi další lasicovité šelmy se štíhlým a hbitým tělem řadíme i kunu lesní a kunu skalní. O něco větší je pak bíločerně zbarvený jezevec lesní a všem dětem dobře známý Vydrýsek – vydra říční, která se z naší krajiny také téměř vytratila z důvodu znečištění řek. Mezi menší šelmy řadíme i druhého zástupce našich psovitých šelem –lišku obecnou, se kterou se ve volné přírodě potkáváme nejčastěji.