Zprávy z internetu

  Vesnička se zajímavým jménem Rok leží těsně u Sušice a přesto je ukrytá před zraky lidí za Rockým vrchem. Od silnice ze Sušice do Albrechtic vede do Roku silnička, ale také ve vsi končí. Prostě překvapivý konec světa. Podobně jako vesnička je zapomenutá i barokní kaple Panny Marie Mariazellské pod vsí. Najdete ji na severovýchodním okraji vsi, na jižním výběžku vrchu Kalovy, při cestě do vsi Podmokly. Historie svatostánků se na tomto místě začala psát drobnou kapličkou postavenou v polovině 18. století, která byla vysvěcena sušickým děkanem Václavem Martinem Weissenregnerem 23. července 1752 a zasvěcena Panně Marii z Mariazellu.

Odhadujeme, že viditelné zbytky základů mezi dnešní kaplí a opěrnou zdí by mohly náležet původní kapli či její ještě starší předchůdkyni. Sušičtí měšťané požádali v 70. letech 18. století děkana Prokopa Harrera o rozšíření rocké kaple. Žádost je chápána jako doklad využíváním kaple lidmi ze širšího okolí než jen z Roku samotného. K rozšíření kaple nejspíše do dnešní podoby skutečně došlo a kaple byla opětovně vysvěcena zmíněným děkanem 12. června 1779. Vnitřní vybavení kaple nebylo dodáno na klíč, jak byste mohli čekat v současnosti, ale bylo pořizováno postupně. V roce 1781 nechal měšťan Matěj Mammerle vyrobit první oltář, o rok později byly do kaple doplněny dvě zpovědnice. V roce 1786 se ve zvoničce rozezněl poprvé zvonek. Přes těch několik staletí by vám mohl připadat jako umíráček: mnoho reforem císaře Josefa II. bylo namířeno proti církvi a vedle mnoha klášterů nechal rušit kostely i kaple. Kaple pod Rokem byla zrušena 5. srpna 1791 a její vybavení bylo převedeno na český zemský náboženský fond (tento fond překvapivě existuje přes několik přerodů dodnes jako Náboženská matice). Při čtení zmínky o opětovném otevření kaple v roce 1854 na popud rockého sedláka Jana Schmiedla musí člověka napadnout, že šlo o zbožného a zároveň pohodlného a praktického člověka: proč ztrácet čas dlouhou cestou do Sušice, z kopce a pak do kopce, když za chalupou stojí stará kaple. Od února 1855 byl v kapli alespoň přenosný oltář, do kterého byly uloženy ostatky sv. Januária, jihoitalského biskupa a mučedníka z přelomu 3. a 4. století. Kaple od té doby nejspíše fungovala bez zásadních vylepšení či ohrožení, neb o dalším století její existence nejsou dostupné žádné zprávy. Vzpomínána je až vnitřní výmalba a oprava střechy provedená roku 1957 z popudu faráře Karla Flossmanna (mimochodem, tento farář sloužil v roce 1952 poslední mši v kostele na kepelském Zhůří, aby o téměř 50 později světil kapli postavenou na místě zbořeného kostela). Po těchto opravách byla kaple znovu vysvěcena. Ač byla kaple opravena, nic skvělého ji vzhledem ke komunistickému režimu po mnoho desítek let nečekalo. Totalitní režim neměl zájem na udržování všech církevních památek. Opuštěné kaple byly cílem zlodějů a mariánská kaple pod Rokem nebyla výjimkou: zmizel i oltářní obraz Panny Marie Mariazellské. Kaple se dočkala demokratického režimu, ale peníze na opravu kaple nepřicházely v dostatečném množství. Přesto byly provedeny nejnutnější opravy kaple, leč jak sami uvidíte, kaple by pro zářivou krásu potřebovala minimálně rekonstrukci fasády a oken. V roce 2001 byl na hlavní oltář vrácen obraz, ale s motivem Panny Marie Karmelské, ke kterému je od roku 2001 pořádána v létě každoroční pouť věřících.   Zdroj: Geocaching Připravuje: Miroslav KŮS ANDRES Foto: archiv autora