Zprávy z internetu

  Hrušeň vyrůstající z kůlničky při silnici vedoucí Dlouhou Vsí je nádherné řešení zahrádky a přístavku zároveň. Jižně od Sušice podél rušné komunikace na Kašperské Hory se v údolí Otavy a jejího pravobřežního přítoku rozkládá obec Dlouhá Ves. Nejstarší zmínky o tomto sídle pochází ze 14. století, kdy tu sídlili vladykové Dlouvesští z Dlouhé Vsi a fungoval tu farní kostel. Přibližně až do konce 18. století však máme o vývoji této lokality poměrně málo zpráv. Na konci 15. století se novými pány na Dlouhé Vsi stali Čejkovští z Čejkov, ti zde také vystavěli pozdně středověkou tvrz. Díky revizi kraje za

účelem pořízení berní ruly víme, že tu v polovině 16. století bylo jen 9 usedlostí a z toho pouze 2 selské. Právě rodu Schwarzenbergů vděčí Dlouhá Ves za svůj zřejmě největší rozkvět. Josef kníže Schwarzenberg za účelem podpory čilého obchodu se dřevem ze šumavských lesů zde totiž zřídil rozsáhlou kolonii dřevorubců a vorařů. Jelikož ke zpracování a plavbě dřeva bylo potřeba několik set pracovních sil, jejichž počet vedoucí vodního projektu Ing. Rosenauer zpočátku odhadoval na 312 dřevařů, byla v roce 1803 započata výstavba obydlí v Dlouhovesském panství. Jednalo se o 22 dvojdomů určených k obydlení pro 44 rodin dřevařů. Ke každému z domu náležel pozemek sloužící k hospodaření, proto každý pozemek disponoval mj. chlévy a stodolou. Nově vybudovaná řada dvojdomků, která je dodnes pozoruhodným úkazem při cestě ze Sušice ve směru na Kašperské Hory, byla nazývána Nová Dlouhá Ves. V nichž byli ubytováni z velké části bavorští dělníci (proto také označení „Bavorské domky“) pracující ve skladišti dřeva. Tato řada domků, pojmenovaná Nová Dlouhá Ves, měřila asi 600 metrů a byla postavena na jihozápad od původní osady. Jedná se o vskutku unikátní urbanistický útvar, který tvoří typizované dvojdomky seřazené do jedné linie. Návrh na stavbu zpracoval stavitel Jan Libor. Každý z těchto domů měl trojdílnou obytnou dispozici, k níž na zadní straně přiléhala hospodářská část obrácená k té vedlejší zadní stěnou, celý komplex byl zastřešen společnou polovalbovou střechou. Zvenčí byly domy charakteristické kruhovými okénky v širokých štítech s plastickými rámy, interiéry pak zdobily trámové stropy. Bohužel v důsledku pozdějších necitlivých zásahů většina těchto domů nadobro ztratila svůj jedinečný ráz. Možná jste si všimli přibližně uprostřed obce nezvykle umístěné hrušně. I když se nejedná o chráněný ani památný strom, svými parametry a věkem si určitě krátké zastavení zaslouží. Podle místního starousedlíka je stromu asi dvě stě let a zasazen byl údajně v době, kdy se za knížete Schwarzenberga v Dlouhé Vsi vystavěla kolonie pro místní dřevaře. Odtud tedy odhad věku stromu. Ve výšce asi jednoho metru se strom rozděluje, nad střechou kůlny jsou tedy již vidět dva kmeny. Pokud se ptáte, jak takto mohutný strom získává vodu, pak prý byl zasazen právě takto úmyslně, aby vytahoval vodu ze sklepů okolních domů. O vláhu se mu tedy stará nedaleká Otava a relativně vysoká spodní voda.   Zdroj: Památky Pin, BLAU, Josef. Böhmerwälder Hausindustrie und Volkskunft Připravuje: Miroslav KŮS ANDRES Foto: archiv autora