Zprávy z internetu

  Od čtyř hodin se před jeho domkem v Sušici srocovali první pacienti, jezdívali za ním nejen ze všech koutů Československa, ale i z celého světa. Rakouská a švýcarská televize o něm tehdy natáčela dokument. V New Yorku v osmdesátých letech otiskl oslavný článek: Jasnovidný kněz z Československa udivuje svět, v Moskvě oslnil i ty nejzarputilejší vědecké skeptiky. Pohnutý život mimořádného muže, který byl za totality devět let ve vězení, jej nepřipravil o hlubokou pokoru a víru v Boha. V rámci křesťanské služby nezištně pomáhal druhým a léčil nejrůznější lidské neduhy. Jeho léčebné metody na vlastní kůži poznali mnozí. Měl

velký dar jasnovidnosti a každému svému pacientovi připravoval léčbu na míru. Farář ze Sušice si pozorně pročítá dopis. Náhle prožije zvláštní vizi a odhalí, co autora psaní trápí. Doporučí mu jednu ze svých bylinkových kúr. Opravdu dokázal katolický kněz určit diagnózu nemocných na dálku? Na Plzeňsku ve dvacátém století působili hned dva zázrační léčitelé. Kromě Boženy Kamenické, která působila v Radnicích, totiž v nedaleké Sušici uzdravoval také kněz František Ferda (1915–1991). Ten je mimo jiné autorem takzvané totální protirakovinné kúry. Jde o druh drastické diety, během níž člověk nesmí přijímat nic jiného než určité bylinkové čaje a zeleninové šťávy. Dodnes bylinkáři používají mnohé recepty, které po sobě katolický kněz zanechal. Jeho schopnosti byly snad ještě podivuhodnější než nadání báby Radnické. Páter Ferda byl v roce 1951 byl v rámci komunistického proticírkevního tažení na své farnosti v Nechvalicích zatčen a jako mnozí další kněží odsouzen. Důvodem jeho zatčení byly vykonstruované důkazy o šíření zakázaných pastýřských listů a další protistátní činnosti. Ve vězení prožil František Ferda celkem devět let. Vystřídal řadu věznic a nápravně pracovních táborů – postupně si prošel žaláři v Ostravě, Opavě, na Mírově, v Jáchymově, Leopoldově, ve Valdicích a nakonec na Borech. Jedním z nejkrutějších a nejobávanějších táborů nucených prací byl Jáchymov, kde političtí vězni, včetně mnoha kněží, byli nuceni pracovat v nelidských podmínkách uranových dolů. Ani páter Ferda se nevyhnul pověstnému lágru „L“, který vězni nazývali táborem „likvidačním“. V takzvané „Věži smrti“ museli bez jakýchkoliv ochranných pomůcek drtit radioaktivní uranovou rudu, která pak beze zbytku a zcela zdarma putovala do Sovětského svazu. Mnozí vězni kruté podmínky nepřežili, jiní byli zastřeleni při pokusu o útěk a další si z Jáchymova odnesli celoživotní zdravotní problémy. Tak blízký styk se silnou radioaktivitou mívá navíc za následek onemocnění rakovinou. Páter Ferda byl z vězení propuštěn na amnestii prezidenta republiky Antonína Novotného v roce 1960. Nebylo mu však umožněno působit jako kněz, proto začal vykonávat manuální práci – válel sudy v plzeňském pivovaře. Právě v tomto období u sebe objevil jasnovidné schopnosti, které začal využívat ke stanovení diagnózy pacientů. V jeho léčitelské dráze nastal velký obrat a množství lidí, kteří ho vyhledávali s prosbou o pomoc, stále rostlo. V té době obdrží páter dopis od jedné své nemocné známé. Lituje toho, že ji nemůže navštívit a náhle upadne do zvláštního transu. „Zdálo se mi, jako bych se kamsi propadal. Už jsem ani tělo necítil, ale mysl byla jasná. Pojednou jsem přesně věděl, že pacientka trpí ledvinovými kameny a rozpoznal jsem jejich počet a umístění,“ popsal svůj první jasnovidný zážitek kněz. Od té doby dokáže určit diagnózu člověka nejen z jeho dopisu, očí, ale i pouhého psychického napojení se na něj. Jeho rada údajně prodlouží život také prezidentovi Ludvíku Svobodovi. Říká se, že Ferdovy bylinky politikovu smrt oddálily o několik let. Nebo jde o pouhou legendu? Pověst o páterových úspěších zaujme i tehdejší vědce. Rozhodnou se proto zázračného kněze pozvat na několik vědeckých konferencí. Badatelé v Moskvě i Miláně přivádějí před Františka Ferdu různé pacienty a chtějí po léčiteli, aby určil jejich diagnózu. Správnost jeho tvrzení potom laboratorně prověřují. A odborníci prý nestačí žasnout. Knězovy soudy se totiž shodují s laboratorními výsledky i v takových detailech, jako je počet červených krvinek. Ferda rovněž určí výšku krevního tlaku nebo bezchybně lokalizuje zánět. Že by tyto shody byly výsledkem jenom náhodné trefy, se zdá velmi nepravděpodobné. Až do konce svého života provádí páter až třicet diagnóz denně. Léčivá síla pak údajně vyzařuje po jeho smrti roku 1991 také z jeho hrobu. K případu pátera Ferdy se oficiálně nikdy nevyjádřila ani církev a na jeho léčitelskou činnost dosud existují mezi kněžími i laiky rozličné názory. Někteří za nimi vidí temné síly, nemálo kněží jeho schopností využívalo bez obav a s naprostou důvěrou. Tím, kdo nepochyboval o tom, že František Ferda dostal vzácný dar od Boha, byl i kardinál Tomášek. Dodnes můžeme citovat z několika dopisů, které páterovi poslal a v nichž vyjadřoval své díky a ocenění. Například u příležitosti svého zlatého kněžského jubilea v roce 1989 páterovi napsal: „…Kristus Vás obdařil i nesmírně cennými dary – uzdravovat i lidská trpící těla. A Vy těchto darů, ze kterých se i mně v hojné míře dostává, využíváte ke zmírnění bolestí a nemocí s tak velikou láskou a obětavostí, že jen síla Boží Vám dává vydržet…“ Jeho obětavou činnost kardinál Tomášek vysoce ocenil i v kondolenčním dopise.   Zdroj: KOURA, P. Páter Ferda. Křesťanské obzory. REJDÁK, Z. Za zdravím s jasnovidcem páterem Františkem Ferdou. Praha: Nakladatelství Koníček, 1992. ČASTA, J. Páter František Ferda in memoriam. Zpravodaj plzeňské diecéze. 2005 Připravuje: Miroslav KŮS ANDRES Foto: archiv autora