Zprávy z internetu

  Jeden z nejznámějších hotelů na Šumavě, díky bohaté a slavné historii. V 19. století patřil dům rodině Maštovské a hostil hotel U Bílé růže. Poté hoteliér Fialka, přikoupil sousední dům, kde kdysi bývala známá cukrárna Fialka, proslulá svými službami a dorty, která patřila mezi „perly“ Šumavy, kterou si vybaví každý turista, při zmínce o Sušici. Dostal jméno po jeho majiteli, hoteliérovi Fialkovi. Tento hotel poskytoval výborné stravování a ubytování mnohým návštěvníkům. Ti vzpomínají na originální zákusky mistra cukráře Karla Sedleckého, který míval v objektu hotelu svou cukrářskou dílnu. Kdo si nepřivezl ze Sušice sirky, nálepky, také krabici zákusků od

Sedleckého a pecen sušického chleba, ten jakoby v Sušici nebyl. Přidám malou vzpomínku na pana hoteliéra Fialku. Pan Fialka měl menší kulaťoučkou postavu a hlavu zcela lysou. Rád se vykláněl z okna hotelu a zdravil kolemjdoucí pozdravem „Má úcta“, všichni mu pozdrav opětovali. Hotel po privatizaci byl navrácen potomkům Fialkova rodu, ti ho prodali a po rekonstrukci je opět v provozu, zatím bez ubytování. U vchodu vpravo bývala cukrárna, vyzdobena malůvkami sušického samouka pana Mlezivy. Jednoposchoďový objekt na rohu náměstí Svobody a Kostelní ulice má štít zdobený balustrádovou atikou s vázami a klasicistní fasádu, jelikož prodělal zásadní opravy v 19. a 20. století.40 Prvním doloženým majitelem z pozdního středověku je rodina Bochaufů, jejíž potomek Lukáš v době předbělohorské studoval v Praze, kde získal titul bakaláře a mistra. Po praxi po Čechách se vrátil do rodné Sušice a v roce 1616 se pravděpodobně ujal i tohoto domu. Vstoupil mezi konšely, kde je zmiňován jen do roku 1630. Lze se domnívat, že jeho dřívější ukončení politické kariéry souviselo s jeho náboženstvím, protože na rozdíl od své ženy Anny odmítl konvertovat ke katolictví. Opět je zde vidět propojení majetkové držby a funkce na radnici. Dům se od Lukáše Bochaufa dostal k jeho zeťovi, což byl sladovnický mistr Jan Kryštof Krocín z Drahobejle. Tento výčet uvádí skutečně jen tři nejdominantnější měšťanské domy, ale bylo jich samozřejmě mnohem více, např. Rosenthalerovský dům, původně gotická stavba, kterou vlastnil další obecní starší Severin Hlaváček a po něm řeznický mistr Jan Rosenthaler,43 nebo Kropáčovský dům, jehož majitelem byl mistr sladovnického cechu a člen městské rady Václav Kropáček. Hoteliér Fialka si k hotelu přikoupil i sousední dům. V dnešní restauraci Krocínovského domu můžeme obdivovat zdejší unikátní mázhaus zdobený renesančními lunetovými klenbami se žebry s motivem tzv. perlovce.   Zdroj: Dějiny zemí Koruny české v datech.WINTER, Zikmund. Řemeslnictvo a živnosti XVI. věku v Čechách (1526-1620). Praha: Česká akademie císaře Františka Josefa pro vědy, slovesnost a umění, 1909 Připravuje: Miroslav KŮS ANDRES Foto: archiv autora