Zprávy z internetu

  Svátek svaté Kateřiny (25. listopadu) otevírá temné a tajemné období, kdy jsou noci nejdelší, dny nejkratší a čarodějné síly mají obrovskou moc. Na svatou Kateřinu se konalo poslední posvícení. Poté už byly svátky klidnější až do masopustu v následujícím roce. Svátek svaté Kateřiny spadal do období, kdy se už většina zemědělských prací odbývala doma ve světnici, případně pod střechou stodoly nebo sýpky. Mlátilo se obilí, vozilo se do mlýna, aby se semlelo na mouku, sušilo se ovoce na zimu, připravoval se len na předení a ženy draly peří, které získaly z hus snědených na svatého Martina. Tak jako jiné

svátky má i tento má náboženský podtext. Pokud tedy chceme poznat tajemství svaté Kateřiny, musíme jít hluboké minulosti. Milá Kateřina se totiž narodila někdy okolo roku 290 v egyptské Alexandrii. Byla to prý velmi krásná a moudrá křesťanka, dcera krále. Podle legendy se prý snažila přesvědčit egyptského císaře, aby se stal věřícím, což se jí však nepodařilo. Ten jí místo toho nabídl sňatek. A protože si dovolila nabídku císaře odmítnout s odůvodněním, že svůj život přislíbila Ježíši, čekal ji trest. Rozzlobený císař Kateřinu uvěznil, trápil ji hladem a myslel si, že ji dostane na kolena, ale ona se ani tehdy nezlomila. V zápalu zloby nechal pro ni vyrobit kolo s hřeby a chtěl na něm Kateřinu za trest umučit. Jenže Bůh poslal z nebes blesk a mučící kolo se rozpadlo. Císař se nenechal zastavit a nakonec tedy nechal Kateřinu prostě stít. Když se tomu tak stalo, traduje se, že prý jí při popravě netekla krev, ale mléko. Po popravě byly její ostatky uloženy v klášteře vysoko v horách nedaleko Sinaje. Prý je tam je přenesli andělé. Pravdou však je, že to byli ve skutečnosti basiliánští mniši, kteří za anděle byli označováni. Svatá Kateřina byla v minulosti velmi uctívaná. Na oslavu svátku svaté Kateřiny si u nás potrpěl Karel IV., který Kateřině nechal na Karlštejně postavit kapli. Svatou Kateřinou oficiálně začíná předadventní čas. Bylo to rovněž časté datum svateb. V tento den lidé započínali velký předvánoční úklid a to proto, aby do první adventní neděle bylo vše čisté a uklizené. Pekly se perníčky. V tento den také děvečky a čeleď dostávali vyplacenou svou roční mzdu, a také se mohli vyvázat ze smlouvy nebo naopak novou smlouvu uzavřít. Na svatou Kateřinu probíhaly poslední tancovačky a zábavy. Veškerá organizace těchto zábav přitom byla v rukách žen a dívek, jelikož ten den platilo tzv. ženské právo. Ženy proto na tuto zábavu musely obstarat jídlo i pití a rovněž platily za hudbu muzikantům. Za odměnu si mohly objednat taneční sólo a také si samy mohly vybírat, s kým budou tančit. V ten večer zvaly muže na pálenku a dávaly jim i drobné dárky. Pánové si mohli vybírat pouze jednou o půlnoci ve formě pánské volenky. Kateřinská zábava se obvykle konala až do svítání. 26.11. nastal čas před adventní, čili čas pokory, skromnosti a rozjímání. Vzhledem k tomu, že svatá Kateřina měla být umučena mučícím kolem, nesmělo se 25.11. po celý den pracovat s ničím, co mělo kolo. Zakázaná tak byla práce nejen s trakařem, vozem a povozem, ale i s kolovratem. Povolena dokonce nebyla ani práce ve mlýně. Po svaté Kateřině pak začalo období tzv. přástek, kdy lidé na kolovratech začali zpracovávat len. Podle pověstí se na svatou Kateřinu otevírá temné období, jež je spojeno s výrazně prodlouženou nocí a sílícími čarodějnými silami. Lidé se před nimi chránili tím, že česnekem nad dveře malovali kříž. Pro posílení ochrany před temnými silami se česnek přidával i do pokrmů. Po svátku svaté Kateřiny začínalo období ztišení, vnitřní usebranosti a modlitby. V praxi to znamenalo, že skončily veškeré hody. Proto se také říkalo, že svatá Kateřina věší housle do komína.   Připravuje: Miroslav KŮS ANDRES Foto: archiv autora