Zprávy z internetu

  Zaklíněná mezi šumavské kopce, protnutá Zuklínským a Zábrdským potokem, pod ochranou strašínského kostela a majestátného Javorníku – to je další ze zapomenutých šumavských vesniček, nad níž se nachází nedostavěný středověký hrad. Obec Lazny, která se rozprostírají v malebném údolí pod Strašínem, si i v současné době žije poklidným životem. V minulosti však mohla sehrát významnou úlohu. Již hodně dávno začínají v dolní části obce Strašín na vykácených mytích pod lesem vznikat nové domy. Z nich se postupně zrodila nová část Strašína s názvem Lazna (od staročeského slova „láz“ – pozemek na samotě u lesa). Nad obcí směrem k Javorníku

se nacházejí zbytky nedostavěného středověkého hradu. Dobře dochovaný obranný val, který se táhne v délce několika desítek metrů po jihozápadní straně kopce a posléze se stáčí k východu, je poměrně masivní a místy dosahuje výšky přes tři metry. Je však zvláštní, že kromě nevýrazné kamenné zídky se zde nezachovaly žádné pozůstatky vnitřních staveb. V 80. letech minulého století zde byly nalezeny pouze úlomky keramiky. „Střepy jsou hnědé až černé barvy, se značnou příměsí tuhy… Získanou keramiku lze rámcově zařadit do 2. poloviny 13. století,” Johanité jsou jedním z nejdéle existujících církevních řádů, z řádů rytířských pak bez přerušení nejdéle fungujícím řádem. Strašín a jeho okolí se ve 13. století dostali do zájmu tohoto řádu, což dokládá významnost této lokality. Strakoničtí johanité, kteří byli pod ochranou Bavorů ze Strakonic, spravovali strašínský kostel a pravděpodobně v okolí Lazen zakoupili i půdu a lesy. Nutno ještě připomenout, že na místě kostela Narození Panny Marie ve Strašíně stával původně hrad, přičemž není jasné, kdo a proč jej vybudoval. Když popustíme uzdu fantazie, můžeme klidně vyslovit domněnku, že johanité nebo někdo před nimi začal nejprve budovat hrad na kopci nad obcí Lazny, ale pak se rozhodl jej přesunout na výhodnější pozici na protilehlý vrch Hůrka. Někteří si také mohou položit otázku, zda nechtěli johanité v této překrásné a tajemné části Šumavy ukrýt nebo hlídat nějaké tajemství. Pověsti hovoří také o tom, že právě v místech nedostavěného hradu má být vchod do tajné chodby, která vede na Zuklín. Pravdou je, že z Lazen na Zuklín se v lese nacházejí menhiry, tedy vztyčené kameny. Kdo a proč je tam umístil, se neví. Ukazovaly cestu? Nebo snad něco úplně jiného? „Když jsem byla malá, jednou jsme se s ostatními dětmi ze Strašína vydali do Lazen k hradišti. Chtěli jsme to tam prozkoumat. Když jsem to pak doma řekla rodičům, dostala jsem vynadáno, protože jsou tam prý obrovské díry a chodby, kam může člověk spadnout a už se nikdy nedostane ven,” uvedla Jarmila Ullrichová, která ze Strašína pochází. A ještě pověst: Pověst: “Na druhý den po Všech svatých, kdy je památka zesnulých, prý se zjevoval u křížku pod kostelní cestou bílý přízrak. Proměnil se v holubici, ta obletěla třikrát strašínský hřbitov a vznesla se nad akátovou alejí. Pak odletěla ke kostelu. Tam kdesi v jeho průčelí zmizela. Každý v Laznech to říkal. Každý ze Strašína to viděl. Nikdo tomu ale doopravdy nevěřil. Až jednou… A lidé si povídali, že o dušičkách uviděli na hřbitově ve Strašeni mátohu se závoji, která se proměnila v bílou holubici. Třikrát zakroužila nad hřbitovem a odletěla ke kostelu. Tenkrát tomu věřili všichni.”   Zdroj: Jan Kaše Připravuje: Miroslav KŮS ANDRES Foto: archiv autora