Zprávy z internetu

  Černý bez nám určitě zavoní na dálku pod nos, když je zrovna v květu. Bývá to přibližně na přelomu května a června. Známé prastaré rčení „před heřmánkem smekni, před bezem klekni“ vyjadřuje, jakou moc a sílu připisovali bezu už naši předkové, ať květům či plodům. V minulosti lidé přisuzovali bezu tajemnou moc. Kdysi ženy nosily u sebe pár bezinek, aby je chránily před zlými silami. Těhotné líbaly bezový keř, aby zajistily šťastnou budoucnost jejich dítěti. A podle jiných pověr bydleli v bezovém keři duchové nebo i čarodějnice. Chránili keř a jeho okolí před zlými silami. Proto si lidé často

vysazovali bez v okolí svých chalup. Pro ty, kdo přece jen nevědí, co kosmatice je, cituji ze Slovníku spisovného jazyka českého: „kosmatice: smažené květenství černého bezu“. V Machkově slovníku se pak dočteme, že dříve měl výraz kosmatice poněkud širší význam. Kromě „květenství černého bezu obalené řídkým těstem a osmažené“ bývala kosmatice i „svitek s bezovým květem“, to na Chodsku, a dále „lívance, do nichž přidány květy černého bezu“. Podle Machka se kosmatice říkalo i jídlům, v nichž černý bez nefiguroval, například smaženým vejcím s kopřivami nebo s popencem a podle Jungmanna byla kocmatice „jakási žemlová bába“, „pečivo z mouky a vajec na másle“. Na původ slova kosmatice existují dva názory. Podle jednoho je zde souvislost s výrazem kosmatý ve významu rozcuchaný, protože květenství černého bezu je takové neuspořádané, jakoby rozcuchané. Kosmaticím se také mnohdy přezdívá řízky chudých. Smažené bílé květy, které se po zpracování a obalení ve strouhance skutečně velmi podobají řízkům, už chutnaly dříve našim předkům. Dobrý oběd byl tehdy udělán velmi rychle a hlavně téměř zadarmo. Květy bezu totiž přinášely kuchařky přímo ze stráně za domem a brambory nakopaly na zahradě. Jak uspěje tato pochoutka v dnešní kuchyni? Na „řízky chudých“ dříve mnoho babiček vyráželo zkraje léta velmi často na zahrádku nebo na nejbližší stráň, kde do okolí zářily bílé květy černého bezu. Natrhala se jich většinou celá taška, jejíž obsah se následně začal zpracovávat – v prvé řadě se ihned namočil do slané vody, aby se zbavil nečistot a různé havěti. Pro smaženou kosmatici jsou ideálním zpola rozvité květy bezu. S čerstvě nakopanými novými bramborami jsou pak i velmi chutnou a zejména zdravou pochoutkou. Samotnou kosmatici ale lze udělat i na sladko. Dokonce v italské kuchyni se takovému pokrmu říká „fiori di sambuco fritti“. V české kuchyni se dá pak ve sladké verzi kosmatice osmažit na másle, pocukrovat a posypat skořicí. Jiná verze sladké kosmatice pak doporučuje přidat do těstíčka sladké bílé víno a trochu skořicového cukru. Smažená kosmatice podle Michaela Rittsteina Suroviny na 4 porce: 12 květů černého bezu, 1 vejce, 1dl světlého piva, 50 g mouky, 5 lžic oleje, sůl a pepř. Postup: Květy by měly být v prvé řadě čerstvě natrhané. Následně je dobře očistíme, opereme a opatrně osušíme. Připravíme si řidší těsto z hladké mouky, piva, vajec a soli. Těsto poté opepříme a mírně našleháme. Celý trs uchopíme za stonek a namočíme do připraveného těsta. Řízečky krátce osmažíme na rozpáleném oleji dozlatova. Poté je zbavíme stonku a společně s bramborami a tatarskou omáčkou můžeme servírovat.   Zdroj: Rubcov V. G., Beneš K. (RNDr): Zelená lékárna. Praha, Lidové nakladatelství, 1984, Připravuje: Miroslav KŮS ANDRES Foto: archiv autora