Zprávy z internetu

  Lidé na Šumavě se v 19. století těšili na příchod Vánoc dlouhé týdny a vůbec jim nevadilo, že peněz je poskrovnu a vánoční dárky, které nadělí Ježíšek, budou nejspíše velmi potřebné věci, které by se tak jako tak musely koupit. Dříve nebyly Vánoce ani tak o dárcích, jako spíše o vzájemné lásce a přátelství, radosti a pocitu sounáležitosti v rodině, která se sešla ke společným oslavám pod rodným krovem. O Vánocích dříve musela být na stolech jablka. Jejich červená barva totiž představuje krev, a tedy i život. Téměř nikdy také nechyběly luštěniny, hlavně hrách a čočka, které během vaření

nabývají na objemu, a proto symbolizují hojnost. A co dále? Med, který znamená zdraví, nebo ořechy, jež zase značí bohatství. Vánoce, svátky lásky a míru! Komu by se vzpomínky tichého dětského štěstí nepojily s těmi svátečními dny! V každém kraji (v „in jedem Gau“ ), ba snad v každičkém místě se dědí z generace na generaci až do našich časů osobité vánoční zvyky a obyčeje z dob našich praotců. Hvězdy jsou rozesety po zimní obloze a „tichá noc, svatá noc“ jako by i je vybízela svítit radostněji a jasněji.2 Každé Vánoce přemýšlím o rybě na černo, kterou dělala moje maminka, tedy pokrmu, připravovaném na ten způsob právě jen jednou do roka, totiž na Vánoce. Hřebíček vcelku, kuličky pepře, bobkový list, loupané ořechy, cibule, celer, sůl, ocet, cukr, to všechno se dá dobře povařit v troše vody. Pečlivě očištěná ryba, většinou kapr, se rozřeže na porce, a se strouhaným perníkem, rozinkami a třemi lžičkami sirupu vloží do vařící vody a nechají v ní jen krátce, aby se maso nerozpadlo. Sušené švestky se povaří zvlášť, až změknou, pak vyjmou a přidají k rybě. Všechno se ještě dochutí a dá odstát do studena. Pokud omáčka zrosolovatí, jídlo se povedlo. Rád vzpomínám, že jako další chod přinášela děvčata buchty („Buchteln“) bez náplně, zvané tu „Wackern.“ Byly polity ovocným sirupem a podávalo se k nim vařené sušené ovoce. Vzpomínám také na jedno jídlo, a to byly povařené sušené švestky a hrušky („gekochte Zwetschken und Kletzen“) smíchané s kousky žemle. Šumavské štědrovečerní jídlo tohoto typu bylo zváno „muzika.“ První zprávy o obřadním Vánočním chlebu -vánočce (Stritzel), která se dříve směla připravovat výhradně o Vánocích, pocházejí ze 16. století. Dříve vánočku mohli péct pouze cechovní řemeslníci – pekaři. Od 18. století si je začali lidé péct doma sami. První z doma upečených vánoček měl dostat hospodář, aby se mu urodilo hojně obilí. Velká vánočka se na závěr štědrovečerní večeře rozkrájela. U nás bylo zvykem, že každý člen rodiny dostával vánočku celou. My děti jsme se snažily vyjít s ní co možno nejdéle, protože to byla pro nás veliká pochoutka. A vrcholem večera bývala švestková omáčka (Zwetschenwojtka), polévala se jí vánočka (Stritzel), zapíjela se bílou kávou z cikorky nebo čajem, Ano, švestková omáčka, na tu jsem se těšíval celý rok. Maminka ji vařívala dva dny před Štědrým dnem a pak ji schovala v kameninovém hrnci do sklepa. Vypeckované sušené švestky dala do kastrolu (asi 1/2 kila), zalila je teplou vodou tak, aby byly celé ponořené a voda sahala na prst nad nimi. Osladili jsme je medem, cukr byl vzácnost. A sladkost jsme si řídili podle vlastní chuti. Pak přidala nasekané lískové a vlašské ořechy (vždy po hrsti), hrozinky naložené v rumu (menší hrstičku), dále v hmoždíři rozdrcený hřebíček, skořici. Kastrol stál asi dvě hodiny v teple, hned vedle pece, která tak příjemně hřála, aby švestky do sebe natáhly vodu a chutě. Potom pomalu vše jsme povařili na kraji plotny, dávali velký pozor, aby se nám švestky nepřipálily na dno, švestky musí být měkké, ne kaše, to už je zkažené. Do směsi nastrouháme perník, aby se směs zahustila, nesmí být hutná ani příliš řídká, hustota by měla být taková, jaká je řídká marmeláda. Podle chuti můžeme přidat i rum. To je ta krásná vůně Vánoc a dětství.   Zdroj „Budweiser Zeitung“ 1919 Dovětek: Švestkovou omáčku děláme každý rok, přidáváme ještě sušené meruňky, brusinky a různé druhy ořechů a mohu jen doporučit . Zahustíme perníkem na strouhání a podáváme studené. Připravuje: Miroslav KŮS ANDRES