Zprávy z internetu

  Červen Je horké letní odpoledne, vlny jsou věčně neposedné, dotknou se břehu a jdou zase. Spí dívka, nebo usmívá se na kolemjdoucí jedním okem? Já nevím, ale nad potokem spletly dvě vážky pružná křídla. Ach, proč mě tenkrát nepobídla! Přimhuřujíc své dlouhé řasy, možná že tehdy myslila si: jde kolem, v duchu říká – kdyby, a nakonec mě nepolíbí. Červen je měsícem rozkvetlých luk, zvolna nastupujícího léta, dlouhých slunných dnů a romantických nocí. Kvetou lípy, červenají jahody a dozrávají třešně. Dětem pomalu končí školní povinnosti a prázdniny už už klepou na dveře. První polovina června je na lidové zvyky

poměrně chudá. Po Letnicích a pokácení máje v závěru května společenský život na nějakou dobu utichne – je totiž potřeba věnovat se práci! Pole a zahrady si teď vyžadovaly větší pozornost a naši předkové to dobře věděli, proto si na přelomu jara a léta nenašli moc času na slavení. Měsíc červen přináší na venkově období senoseče. Každé hospodářství je třeba zabezpečit pící na zimu, aby měly krávy, koně, králíci a další zvířata potravu. Prvního nasušeného sena si hospodáři velmi vážili. Hospodyně je dávaly dobytku jako lék. V některých oblastech chlapci sledovali, která dívka šla poprvé na trávu, počkali si na ní a polili jí vodou, „aby nebyla po celý rok lenivá“. Tradovala se pověra, že kdo seče trávu na Svatodušní svátky, tomu vypadá tolik vlasů, kolik stébel usekne. Když se dosušila první sena, většinou to byl signál pro nadcházející žně. Stále bylo co dělat. Po žních, nebo ještě během žní, vyrostla tráva znovu a sekala se podruhé. Druhému sušení se dodnes říká otavy. První červnové dny obvykle bývají ještě pod vládou tzv. fortunátského jara. Právě v tomto období začíná bujně růst i na teplotu ta nejnáročnější vegetace a jako na zavolanou v tu chvíli přichází Medard. Toto období bývá typické vpády chladnějšího oceánského vzduchu nad prohřátý evropský kontinent a z toho vyplývajícími vydatnými srážkami. Samotné medardovské období obvykle trvá až do prvních srpnových dnů a rozpadá se na několik dešťových vln. Na konci první červnové dekády se dostavuje s pravděpodobností okolo 65 % první medardovská vlna, pro kterou se vžil název vítské deště (Vít má svátek 15. června). Vrcholu toto období obvykle dosahuje v polovině měsíce. Na přelomu druhé a třetí červnové dekády bývá toto deštivé období přerušeno aloisským létem (Alois má svátek 21. června), které se objevuje s pravděpodobností blížící se 70 %. Jde o období poměrně teplé a na rozdíl od předešlého srážkově dosti nevýrazné. Protože však „Medardova kápě, čtyřicet dní kape“, nastupuje již po několika dnech druhá medardovská vlna v podobě svatojánských dešťů (sv. Jan Křtitel se slaví 24. června). Toto období se objevuje s pravděpodobností okolo 60 % a trvá obvykle takřka až do konce měsíce. V životě našich předků hrálo právě toto období velmi významnou úlohu. Dodnes se můžeme setkat s takovými obraty, jako jsou svatojánské bouřky či svatojánské povodně, dodnes si můžeme koupit svatojánské byliny nebo svatojánské masti. Na konci měsíce června by druhá medardovská vlna měla být ukončena teplým a srážkově chudším pavlovským létem. Pojmenováním červen se kdysi označovala poměrně dlouhá doba. Když se později začal rok dělit na dvanáct podobně dlouhých měsíců, přizpůsobovala se tomu jejich stará jména. A z původního června tak vznikly červny dva nebo dokonce i tři. V řadě tří červnů se rozlišoval črven menší, tedy dnešní květen, črven veliký, dnešní červen, a črven, dnešní červenec. Převážilo ale rozlišování na dva červny – první a druhý červen nebo malý či menší a velký červen. Nakonec se ustálilo červen a červenec, v němž má přípona vyjadřovat, že je to měsíc následující po červnu. Mějte se krásně červnově….. Zdroj: Červen v lidové meteorologii, Jaro, sbohem – Jaroslav Seifert Připravuje: Miroslav KŮS ANDRES Foto: archiv autora