Zprávy z internetu

  Jeden spisovatel napsal, že mnozí světci zakusili víc příkoří od svých životopisců, než za života od svých pronásledovatelů. Svatému Josefovi vskutku ubližují jeho ctitelé nad míru. O jeho stáří, podobě a vzhledu se zprávy nezachovaly a zřejmě se nikdy nenajdou. Máme tu tedy volné pole pro svou představivost: můžeme si ho představovat, jak chceme. Svatý Josef s tváří milou končí zimu plnou,“ říká stará pranostika. Svátek sv. Josefa byl považován za první skutečně jarní den. Lidé v tento den odhadovali, jaká bude úroda, zpívali a veselili se. K jaru patří láska, a proto na josefských poutích kupovali chlapci svým dívkám

srdce z perníku na znamení věrnosti. Zamilované páry si na svátek patrona manželství slibovaly věrnost. Jméno Josef je jedním z nejstarších křestních jmen vůbec, zmínky o něm najdeme už v nejstarších biblických příbězích a v hebrejštině znamená „Ať Hospodin přidá“. Pochopitelně se proto jméno stalo populárním u církevních hodnostářů a mučedníků, kteří byli následně svatořečeni a dnes na ně můžete v rámci boje za tradiční křesťanské hodnoty vzpomenout modlitbou. Svatých Josefů je dost, takže si vybere každý. Lidé v tento den odhadovali, jaká bude úroda, zpívali a veselili se. K jaru patří láska, a proto na josefských poutích kupovali chlapci svým dívkám srdce z perníku na znamení věrnosti. Svátek svatého Josefa, snoubence Matky Boží a pěstouna Ježíše, který připadá na 19. března, je doložený poprvé ve 12. století. V roce 1870 vyhlásil papež svatého Josefa patronem celé církve. Kromě toto drží sv. Josef patronát také nad celou řadou řemesel spojených především se dřevem – nad tesařstvím, dřevorubectvím nebo truhlářstvím. Tradice vychází z toho, že před svatojosefským svátkem (sv. Josef je patronem tesařů a truhlářů) uklízeli dělníci dílny a na dvorech zapalovali hobliny a odřezky dřeva. Je rovněž ochráncem dětí a mládeže, panenství, křesťanských rodin a umírajících. Svatý Josef je zobrazován s lilií, pastýřskou holí nebo tesařským nářadím v ruce. Pro naše předky byl tento den významným předělem v zemědělském roce. Den svatého Josefa považovali za první jarní svátek, ve kterém odkládali zimní šaty a oblékali letní oděv. Pranostiky považují tento den za určující pro bohatost sklizně. Svátek svatého Josefa oslavovali především skláři, pro které končila práce při umělém osvětlení. Brusiči skla se vydali v sobotu po svátku s velkou lucernou k lesu. Tam ji zavěsili na větev, veselili se a popíjeli pod ní až do rána a nakonec ji zakopali do země. Říkalo se, že „pochovávají světlo“. Zdroj: Jammes, Francis: Kniha o svatém Josefu, 1923 Připravuje: Miroslav KŮS ANDRES Foto: archiv autora (Z cyklu Stará Šumava)