Zprávy z internetu

  Na lokalitách evropsky významného projektu CZ-SK South LIFE se aktuálně počítají hořečky. Monitoring hořečku mnohotvarého českého (Gentianella praecox subsp. bohemica) zde ve spolupráci s Agenturou ochrany, přírody a krajiny a Ministerstvem životního prostředí provádí Jiří Brabec z Muzea Cheb. Rok 2021 je podle něj pro hořeček mnohotvarý český nadprůměrně dobrým rokem. „Na stabilních lokalitách kvetou stovky až tisíce rostlin, na některých menších lokalitách se objevily kvetoucí hořečky po více než třech letech,“ uvádí Brabec. Samotný monitoring má několik částí. První je prosté sčítání kvetoucích hořečků. „Druhou je záznam stavu vegetace, třetí pak informace o obhospodařování dané hořečkové lokality. Ty zjišťujeme od zadavatelů, či zhotovitelů a kvalitu

kontrolujeme přímo na místě“ dodává. „Hořeček mnohotvarý český jsme aktuálně začali sčítat 20.září. Prošli jsme zatím jen několik lokalit, například přírodní památky Opolenec a Háje a dále menší lokality ve vrcholové Šumavě,“ upřesnil Brabec při návštěvě lokality Háje u Onšovic nedaleko Čkyně. „Obhospodařování této lokality je nastaveno dobře a v posledních letech se jej daří správně uskutečňovat. Projekt tedy naplňuje svůj smysl. Horečky jsou druhy obhospodařovaných luk a pastvin. Pokud bychom na jejich lokalitách přestali hospodařit, postupně zarostou a hořečky budou jedny z prvních rostlin, které z nich zmizí,“ uvedl Jiří Brabec s tím, že naše květnaté louky nejsou dokladem ničeho jiného, než dlouholetého pravidelného obdělávání. „Tato lokalita byla na jaře kvalitně vyhrabána, vidím pouze nízkou vrstvu mechů a mezery v porostu. Následně byla posečena na přelomu května a června, což je dobře patrné. Při monitoringu nejenom počítáme kvetoucí hořečky, ale také zaznamenáváme, jak je porost hustý a jak je zapojený při drnové vrstvě. Pro klíčení a růst hořečků je důležité, aby v porostu nebyla stařina a příliš mechů. Pokud je vrstva mechů a stařiny vyšší než 1 centimetr, kořínek téměř jistě nedokáže zatáhnout hořečkové semeno až k hlíně a rostlina dříve či později uschne. To se tady ale neděje,“ uvedl také při návštěvě přírodní památky Háje. V letech 2015 a 2016 zde podle Brabce v důsledku dlouhodobého sucha kvetlo velmi málo hořečků. V dalších letech, která byla na déšť příznivá, se jich objevily stovky až tisíce. Hořeček mnohotvarý český, který je prioritním druhem projektu CZ-SK South LIFE má v rámci naší květeny výjimečné postavení, neboť je endemitem Českého masivu s těžištěm výskytu v České republice s přesahem do severního Rakouska, Bavorska a jižního Polska. Ačkoliv byl ještě nedávno hojným druhem, dnes si již zasluhuje naši pozornost. V celé České republice je jen 65 lokalit, kde tento druh hořečku kvete. Do projektu CZ-SK South LIFE je začleněno 11 lokalit, všechny jsou na jihu Čech. Všechny lokality doktor Brabec postupně navštíví a hořečky na nich spočítá. „Díky monitoringu víme, jak se populace hořečků vyvíjí. To pomáhá ochraně přírody nastavit vhodný systém a postup obhospodařování dané lokality. Podle výsledků monitoringu dáváme zadavatelům péče doporučení, jak obhospodařování nastavit, jestli je třeba něco změnit atd,“ uvádí Brabec a dodává: „Monitoring je třeba provádět každý rok. Počty hořečků se mění, někdy jich kvete jen několik kusů, někdy tisíce. V případě, že bychom počítali jen ve špatných nebo dobrých létech, nevěděli bychom, zda námi nastavené obhospodařování funguje.“ Hořeček je striktně dvouletý druh. Ze semene na konci dubna vyklíčí malá rostlinka, ta dále roste do velikosti přízemní růžice, která může mít na podzim až osm centimetrů. Přes zimu se zatáhnou živiny do přízemního pupenu, ve kterém hořeček přežívá zimu. Na jaře pupen raší a rostlina postupně roste do výšky. Hořečky kvetou od konce srpna do září. Jsou opylovány hmyzem, nejčastěji čmeláky, ale také včelami či pestřenkami. Na konci října a listopadu dvouletá rostlina usychá a ze semeníků se vysypou semena. „Část semen klíčí okamžitě, ale část se uchovává v tzv. semenné bance a klíčí během následujících let. Některá semena, není jich mnoho, mohou vydržet osm i devět let. Proto také má smysl obhospodařovat lokality, i když na nich hořeček v některých letech nekvete,“ uzavírá Brabec.   Text a foto: Pavel PECHOUŠEK